Článek
Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.
„Během pětihodinové mise americké síly úspěšně udeřily na vojenské cíle napříč Íránem včetně Búšehru, Čáhbaháru, Džásku, Konáraku, (ostrova) Abú Músa a Bandar Abbásu, aby dále narušily íránské možnosti útočit na komerční lodě,“ uvedlo velitelství. To už dříve sdělilo, že nová vlna útoků začala v pondělí v 16:45 východoamerického času (22:45 SELČ), podle nynějšího hlášení pak skončila v pondělí v 10:15 východoamerického času (v úterý ve 4:15 SELČ).
Cíli zmíněnými velitelstvím CENTCOM byly námořní základna Konárak, ostrov Abú Músa v Perském zálivu, přístav Džásk na jihu země, přístavní město Čáhbahár v provincii Sístán a Balúčistán na jihovýchodě Íránu a Búšehr na jihozápadě země, kde se nachází jediná fungující civilní jaderná elektrárna v Íránu.
Od víkendu se mezi americkými a íránskými silami odehrály intenzivní raketové a dronové útoky. Teherán uvedl, že zasáhl americká vojenská zařízení v regionu a ponechává Hormuzský průliv uzavřený, což vedlo k prudkému zdražení ropy. Americký prezident Donald Trump mezitím oznámil, že USA obnovují námořní blokádu vůči Íránu, podle amerického námořnictva se tak stane od úterý.
Konflikt na Blízkém východě propukl 28. února, když Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. Ten v odvetě zablokoval Hormuzský průliv a začal útočit na americké vojenské základny v okolních zemích. Před vypuknutím války procházelo průlivem zhruba 20 procent světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Nejnovější vývoj ovšem vyvolává vážné obavy o budoucnost prozatímní americko-íránské dohody z minulého měsíce. Ta měla vést ke znovuotevření průlivu a k přerušení bojů, zatímco by obě strany využily dalších 60 dní k vyjednávání.
