Dohoda se hroutí. USA zničily v Íránu stovky cílů, ten útočí na tankery

Zdá se, že tzv. Memorandum o porozumění, které mělo vést k ukončení války mezi USA a Íránem, je už možná jen bezcenným listem papíru. Teherán totiž o tomto víkendu zaútočil na tankery v Hormuzském průlivu a napadl i americké cíle v Kuvajtu, Bahrajnu či Ománu. Washington v reakci odpověděl drtivými nálety, které měly v Íránu zasáhnout na 140 cílů.

Představitelé obou států si navíc dramaticky vyhrožují. Íránci jsou údajně připraveni spáchat atentát proti Donaldu Trumpovi. Americký prezident v reakci uvedl, že pokud se tak stane, USA na jeho - posmrtný - pokyn zemi „vyhladí“. K tomuto apokalyptickému scénáři mají mít prý USA připraveny tisíce raket.

Během veřejného pohřbu někdejšího duchovního vůdce íránské islámské revoluce Alího Chameneího byly ostatně v ulicích vidět hesla typu: „Smrt Americe“, nebo „Zabijeme Trumpa“. Dav navíc tuto hrozbu mezi nářky za ajatolláha provolával.

„Jsem jejich cíl číslo jedna, protože to jsou šmejdi,“ nebral si Trump servítky.

Proč se tedy konflikt mezi oběma zeměmi takto rychle znovu rozhořel? A to jen pouhé tři týdny po podpisu výše uvedeného memoranda?

Seznam Zprávy přinášejí tři důvody, které k obnovení úderů, jež se pro svou četnost a intenzitu mohou zvrhnout v otevřenou válku, obě strany vedly.

Všechno se znovu spustilo ve chvíli, kdy Írán tento týden zaútočil na tři lodě, které se snažily proplout kolem Ománu. Plavidla si to totiž nasměrovala do vod, které údajně nejsou pod kontrolou Teheránu. Představitelé Íránu sice údery popřely, mluvčí tamní vlády ale kapitány lodí varoval před nebezpečím, pokud nebudou svou plavbu „koordinovat s Íránem“.

„Pro Írán je Hormuz v jednáních s USA trumfovou kartou. Amerika chce naproti tomu ukázat svou sílu a schopnost předejít útokům, které by mohly lodě poškodit,“ analyzuje situaci zpravodajka BBC pro Blízký východ Carrie Davies.

Podle ní ale zatím „bombardování“ nic nezměnilo. Naopak se zdá, že se Írán možné ještě více zatvrdil, míní Davies.

Ostatně ze samotného Teheránu zaznívá, jak klíčový Hormuzský průliv je. Mohsen Rezáí, poradce íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, prohlásil, že Hormuzský průliv je mnohem důležitější než vyvinutí a vlastnictví „desítek atomových bomb“.

„Tento strategický průliv je důležitější než desítky atomových bomb a Íránská islámská republika jej bude chránit,“ citovala Rezáího íránská agentura ISNA.

Svůj jaderný program ale, zdá se, Írán neopustil. Podle satelitních snímků, které má k dispozici stanice CNN, Teherán opět „vyvíjí činnost“ v oblasti jaderného výzkumu včetně místa, kde má být „pohřben“ obohacený uran. Dělníci na některých - americkými údery zasažených - místech odklízejí trosky a opravují přístupové vchody.

Donald Trump opakovaně prohlašuje, že je íránské vedení rozpolcené mezi umírněnou a radikální frakci. Občas dodá, že vlastně ani neví, s kým to mají Američané vlastně vůbec jednat. A to proto, tvrdí americký prezident, že armáda USA většinu vedení zdecimovala.

Z nynějšího vývoje se přitom zdá, že navrh má tvrdé jádro, které považuje vyjednávání z USA za „nelegitimní“ a „nemorální“. List the New York Times (NYT) si například všiml, že se ve smutečním procesí během pohřbu někdejšího ajatolláha Alího Chameneího objevily červené vlajky. Mezi šíitskými muslimy jsou přitom symbolem pomsty.

„V moři truchlících to (červené vlajky) lze považovat za očividně nápadný signál k tomu, že by země měla pokračovat ve válce proti USA,“ píší NYT.

Tvrdé jádro přitom považuje íránský jaderný program, arzenál balistických raket a dronů za nepostradatelný způsob jak přežít a jak svého nepřítele odstrašit, citoval list jednoho z analytiků.

Americký prezident je v jedné větě schopen říci, že na Írán udeří s nevídanou silou, aby dodal, že souhlasí s dalšími pokusy o diplomatické řešení konfliktu. Je to Trumpův klasický styl, jak vyjednávat z pozice síly, upozorňuje ve své analýze agentura Associated Press (AP).

Ali Vaez, vedoucí íránské pobočky organizaci International Crisis Group, se ale obává, že by současná eskalace mohla být daleko riskantnějším manévrem, než před podepsáním memoranda.

„Nátlakové vyjednávání je nebezpečná hra. V určitém okamžiku může kampaň nátlaku nabrat vlastní dynamiku a přerůst ve válku, které se údajně mělo zabránit,“ míní Vaez.

A takový vývoj by se logicky opět odrazil v růstu cen za ropu a dalších nezbytných surovin a v návaznosti na to i na celkovém poklesu globální ekonomiky. Ostatně byl to sám Trump, který k memorandu přistoupil i z toho důvodu, že chtěl zamezit „ekonomické katastrofě“.

Z prohlášení íránských státních médií je přitom zjevné, že právě na americké ekonomické zájmy chce Írán cílit. Podle stanice CNBS jsou prý íránské drony a rakety například připraveny udeřit na všechny společnosti ve vlastnictví čerstvého amerického bilionáře Elona Muska, a to včetně internetové společností Starlink v zemích jako Katar, Jordánsko či Spojené arabské emiráty.