Článek
Dveře do Spojených států zůstávají pro drtivou většinu uprchlíků uzavřené. Existuje ale jedna výjimka - Afrikánci. Těmto bělošským potomkům holandských, francouzských a německých přistěhovalců z koloniální éry prezident Donald Trump poskytl politický azyl se všemi ekonomickými výhodami.
Někteří Afrikánci zatím obdrželi víza s označením P1, která žadateli zajišťují právo na přesídlení do USA a následně i šanci na zisk amerického občanství.
V první fázi jim americké ministerstvo zdravotnictví a sociální péče (HHS) poskytne ubytování včetně vybavení domácnosti a pokrytí výdajů, jako jsou potraviny, oblečení a dětské pleny. Ve skupině prvních 49 přistěhovalců jsou totiž i malé děti. V dokumentu HHS, který získala agentura AP, rovněž stojí, že přesídlení Afrikánců je „deklarovanou prioritou (Trumpovy) administrativy“.
Jiný dokument, tentokrát vydaný pod hlavičkou ministerstva zahraničí, do něhož měla možnost nahlédnout veřejnoprávní stanice NPR , od těchto Jihoafričanů očekává, že začnou pracovat v oborech, jako je skladování, výroba a služby zákazníkům. „Postupem času se můžete propracovat k zaměstnání na vyšší úrovni,“ stojí dále v dokumentu.
Mnozí z přijíždějících Afrikánců přitom vyjadřují přání pracovat na farmách, tak jako ve své rodné Jihoafrické republice. Dokument jim ale nic takového nezaručuje. „Jakékoli kvalifikace z vaší domovské země se nemusí automaticky přenést do Spojených států.“
Donald Trump nicméně v souvislosti s jejich žádostmi zrychlil proces prověřování statusu uprchlíka, který v USA často zabere celé roky. V případě Afrikánců ale toto řízení trvalo jen tři měsíce. Trump totiž této skupině lidí status slíbil teprve letos v únoru v jednom ze svých četných prezidentských výnosů.
Obvinění z rasové diskriminace
Podle personálního šéfa Bílého domu a hlavního architekta Trumpových deportací imigrantů z USA Stephena Millera jsou prý Afrikánci v JAR rasově pronásledovaní. „To, co se děje Afrikáncům v Jihoafrické republice, odpovídá učebnicové definici toho, proč byl uprchlický program vytvořen,“ řekl Miller.
„Jedná se o pronásledování na základě rasy,“ dodal.
Stejně mluví i sám Trump, který černošskou vládu v Johannesburgu obvinil z rasistické a protibělošské politiky. Trump konkrétně jmenoval pozitivní diskriminaci a nový zákon o vyvlastňování půdy Afrikánců.
Kdo jsou Afrikánci
Afrikánci jsou jihoafrická etnická skupina pocházející z převážně nizozemských osadníků, kteří poprvé dorazili na mys Dobré naděje v roce 1652. Po většinu 20. století jejich potomci v rámci režimu tzv. apartheidu dominovali jihoafrické politice i komerčnímu zemědělství. Tento systém legalizované rasové segregace zbavoval většinu černošských občanů základních práv a nutil je žít v takzvaných etnických bantustanech.
Apartheid skončil v roce 1994, kdy se historicky prvním černošským prezident země stal Nelson Mandela. Moc mu tehdy předal do té chvíle poslední afrikánský prezident Frederik Willem de Klerk.
Johannesburg se ohrazuje s tím, že Trumpova tvrzení jsou založena na dezinformacích, Afrikánci prý žádnému rasismu nečelí a nikdo jim půdu neodebírá.
Jihoafrická vláda k tomu vydává statistiky, z nichž vyplývá, že se Afrikáncům stále daří nadmíru dobře, často díky dědictví systému rasové segregace známého jako apartheid, jež institucionálně upřednostňoval bělochy.
Například studie vědců z The Africa Institute a Zambijské univerzity z loňského roku seznala, že typická černošská domácnost v JAR požívá jen pět procent bohatství typické bělošské domácnosti.
„Je ironií, že (Trumpův) exekutivní příkaz uděluje status uprchlíka v USA skupině, která v Jihoafrické republice nadále patří mezi ekonomicky nejprivilegovanější, zatímco zranitelní lidé z jiných částí světa jsou z USA deportováni a je jim odepřen azyl navzdory skutečným potížím,“ uvedlo před časem jihoafrické ministerstvo zahraničí.
Faktem je, že Trump po nástupu do Bílého domu odmítl udělit status uprchlíka obyvatelům téměř všech zemí „třetího“ světa. Smůlu tak mají například Súdanci či Haiťané, kteří se snaží utéci ze svých zemí před válkou a hladomorem.
Trumpův motiv
Jihoafrická vláda nicméně opravdu přijala „zákon o vyvlastnění“ (ještě stále nevstoupil v platnost), který hovoří o konfiskaci půdy. K tomu může dojít na základě finanční kompenzace. V textu normy je nicméně i vágně popsán případ, jenž se vztahuje k propadnutí pozemku bez náhrady.
Podle stanice BBC se jedná o případy, kdy je to „spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem“. Jinými slovy když se půda nevyužívá, její majitel nemá záměr ji ani rozvíjet, ani na ní vydělávat, nebo když představuje riziko pro veřejnost.
Vláda normu, kterou dávala dohromady pět let, popisuje jako snahu o nápravu křivd apartheidu, kdy miliony černošských Jihoafričanů neměly žádné právo na vlastnictví půdy či vůbec přístup k přírodním zdrojům.
Ve výsledku tak téměř všichni velcí komerční zemědělci v zemi byli běloši, a tak je tomu dodnes, upozorňuje stanice NPR s tím, že běloši v JAR v současnosti vlastní na 78 procent pozemků.
V Jihoafrické republice dnes přitom z celkové populace žije na 80 procent černochů a jen sedm procent Afrikánců. Ti vlastní přes polovinu veškeré půdy v zemi, uvádí vláda. Odtud její prohlášení o „privilegovanosti“ Afrikánců, kteří se teď usazují v USA.
Experti rozebírají, co Trumpa přimělo k tomu, aby Afrikánce v Americe přijal. Někteří za udělováním statusu uprchlíka vidí politicky motivovaný pokus o diskreditaci JAR. Trumpova administrativa už dlouho kritizuje jihoafrickou vládu za blízké vztahy s Íránem a za její vášnivý odpor vůči Izraeli. Johannesburg dokonce Židovský stát u Mezinárodního soudního dvora kvůli válce v Gaze obvinil z genocidy.
Původem Jihoafričan Elon Musk má k současné jihoafrické vládě averzi. Má svým postojem ovlivňovat Donalda Trumpa, píše FT.
Jiní poukazují na snahu Trumpa USA „vybělit“, neboli pokusit se zastavit demografický trend, který Ameriku brzy změní v zemi minorit.
Svůj pohled připojil i komentátor Financial Times (FT) Simon Kuper. Ten má za to, že Trumpa ovlivňují „padesátiletí běloši se zkušenostmi z apartheidu v Jihoafrické republice“.
Kuper jmenuje miliardáře a šéfa Trumpem nově vytvořeného „ministerstva“ pro efektivitu (DOGE) Elona Muska. Ten do svých sedmnácti let v Jihoafrické republice žil. Musk se přitom do jihoafrické vlády často ostře pouští a označuje ji za rasistickou.
Komentátor Kuper připomíná i další moguly a Trumpovy spojence s osobním vztahem k JAR, jakými jsou například David Sacks či Peter Thiel.
„Thiel strávil léta dětství v Jihoafrické republice a Namibii, kde se jeho otec podílel na těžbě uranu v rámci tajné snahy režimu apartheidu získat jaderné zbraně,“ napsal Kuper.
Dá se tak očekávat, že USA udělí status uprchlíka i dalším Afrikáncům. Podle ministerstva zahraničí jich má o něco takového zájem až osm tisíc. Stephen Miller tvrdí, že pondělní americké charterové letadlo s Afrikánci na palubě rozhodně nebylo posledním.
