Článek
Je poslední zářijová středa, bez čtyř minut půl osmé večer místního času. V Nashvillu ve státu Tennessee právě vězeňský personál rozhrnul závěsy, které zakrývaly široké okno do popravčí komory. Shromáždění svědci spatřili Christu Pikeovou. Připoutanou k lůžku. „Našla jsem klid. Jsem připravena odejít, budu svobodná. Dnes je můj šťastný den,“ citovali její slova přítomní novináři, podle kterých rovněž prohlásila, že „miluje i ty, kteří jsou na ni rozzlobení.“
Horor mohl začít. První injekce smrtícího Pentobarbitalu nezabrala, Christa zůstala naživu. Ani druhá nezpůsobila smrt. Odsouzená si stěžovala na bolest v paži. Nejen na ní. Podle žurnalistů „kopala nohama tak silně, až ze sebe shodila přikrývku, kterou byla přikrytá“ a vydávala zvuky podobné chrápání.
Její utrpení nakonec zastavil tennesseeský guvernér Bill Lee. Před půl desátou odjela sanitka s vražedkyní do nemocnice. Podle jejích právníků se ještě v pátek navečer nacházela v kritickém stavu, avšak žila.
Strašlivé? Jistě. Je ale nutné připomenout, jaký čin ji na popravčí lehátko dovedl. Dne 12. ledna 1995 vylákala tehdy osmnáctiletá Christa o půl roku starší spolužačku Colleen Slemmerovou do lesa, kde ji s přítelem brutálně mučili. Důvod? Násilnice měla za to, že se až příliš zajímá o jejího náctiletého partnera.
„Když se oběť pokusila utéct, Pikeová jí nožem na koberce rozřízla břicho… Zatímco Slemmerová prosila o život, Pikeová ji kopala do obličeje. Poté ji podřízla hrdlo,“ cituje deník USA Today ze spisu žalobce. V děsivém finále Christa údajné sokyni rozdrtila zadní část hlavy, aby (zřejmě) její satanismem fascinovaný druh vyřezal oběti na hruď pentagram.
Bezpochyby úděsné. Nicméně - má být takový zločin odměněn popravou?
Tuto otázku si země EU, Británie, Kanada i řada dalších států zodpověděly tím, že hrdelní trest prostě zrušily. Jiné země tak z různých důvodů neučinily (USA, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan), přesto je nelze šmahem označit za nehumánní, autoritářské. Především proto, že touto sankcí opravdu šetří.
Co kauza ukazuje
Nekonečné diskuse zastánců a odpůrců nejvyššího trestu navíc přeříkávají stále tytéž argumenty (odplata, ochrana společnosti, odstrašující účinek versus právo na život, možnost justičního omylu, humanismus jako základní dědictví lidstva). Záleží tudíž na okamžitém rozpoložení společnosti a jí delegovaných politiků, na jakou stranu se přikloní.
Právě kauza Christy Pikeové přitom naznačuje, jak absurdní, sadistický, ba tragikomický dokáže trest smrti - a vše s ním spojené - být.
Vražedkyně se osudového vpichu dočkala po dlouhých třech desetiletích. Čekáním na smrt strávila celý dospělý život. Sotva si lze představit psychická muka, která jí neúspěšná odvolání a zdlouhavé právní procedury přinášely.
Nejde o výjimku: jak zjistila nezisková organizace DPIC, předloni popravení Američané se dočkali smrti v průměru po 22 letech a 73 dnech. Další spatřili popravčího dokonce po čtyřech dekádách. Vtírá se neodbytná myšlenka: není čekání na popravu v posledku trýznivější než exekuce sama?
Další zpackaná poprava
Připusťme na okamžik, že když už moderní stát o občanově záhubě rozhodl, měl by garantovat jeho důstojný, co nejméně bolestivý odchod. Christa tušila, že jed její trápení pouze prodlouží. Trpí totiž vzácnou krevní poruchou. Nemluvě o skutečnosti, že 7 až 8 procent amerických poprav toxiny nevedlo ke kýženému výsledku, jak tvrdí zmíněná skupina DPIC.
Děje se tak třeba kvůli chybné aplikaci nedostatečně účinných látek. Sama vražedkyně proto navrhla, že by byla raději zastřelena, či oběšena. Soud ji ani tentokrát nevyhověl.
Mimochodem, v téže věznici koncem letošního května personál nedokázal zavést intravenózní kanylu jinému odsouzenému. Vrah Tony Carruthers dostal odklad na jeden rok, pak se ho prý kat pokusí sprovodit ze světa znovu. Opravdu bizarní reparát.
A ano, čtete to správně. I jednou popravené Christě hrozí, že bude popravena opět, pokud nyní přežije. Patrně ji umlátí baseballovou pálkou, aby měl stát Tennessee konečně jistotu, že dal průchod spravedlnosti.
Jen Bůh ví, co se s Christy stane. A zda ji při posledním slyšení ohavný teenagerský zločin odpustí. Přesto si tipnu: po skonu, či další popravě, pokud ji tedy stát Tennessee nařídí, bude následovat lotra po Ježíšově pravici. Kála se, jakkoli se přiklonila k buddhismu, což ovšem velkorysému Stvořiteli nevadí. Útrap zakusila vrchovatě, byť jich sama do sytosti způsobila.
Nevěříte-li v Boha, přejte jí alespoň, aby zemřela v klidu. Nikdo si nezaslouží trpět donekonečna.
