V boji o Bílý dům zazářil politický nováček. Zavařit chce Ukrajině i FBI

I když exprezident Donald Trump a floridský guvernér Ron DeSantis většinu roku dominovali boji o prezidentskou nominaci své strany, na pódiu první republikánské debaty před týdnem nezářil ani jeden. Trump proto, že se diskuze dobrovolně neúčastnil, a DeSantis pak navzdory své připravenosti kvůli tomu, že ho většinu večera zastiňoval politický nováček Vivek Ramaswamy.

„Jeden ze způsobů, jak lze hodnotit ‚vítězství‘ ve volební debatě (a to obzvlášť v té první), je z pohledu mediální pozornosti. Rozhodně se o něm po debatě v médiích a na sítích mluví nejvíce, takže za ‚vítěze‘ jej lze považovat,“ zhodnotil pro Seznam Zprávy nynější pozici tohoto kandidáta Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Jak podotkli komentátoři na NBC, před debatou většina americké společnosti ani neuměla vyslovit jeho jméno – a nyní se jeho jméno opakuje všude,“ dodal amerikanista. Do paměti či rovnou do noty se ale Ramaswamy klidně mohl trefit i těm voličům, kteří o něm dosud neslyšeli vůbec.

I když by to ještě před pár týdny málokdo čekal, během debaty dostal Ramaswamy druhý největší prostor ze všech kandidátů a neváhal se pustit do většiny svých soupeřů. Jen za daný večer pak jeho kampaň dostala finanční injekci od dárců ve výši 450 tisíců dolarů (více než 10 milionů korun).

Má ovšem Ramaswamy reálnou šanci zabodovat? A kdo vlastně tento stále spíše neznámý hráč je?

Ramaswamy se narodil v srpnu roku 1985 v Cincinnati v Ohiu do rodiny indických přistěhovalců. Přestože ho rodiče vychovávali v hinduistické víře, později navštěvoval katolickou střední školu. Vystudoval biologii na Harvardově univerzitě a následně získal doktorát na právnické fakultě Yaleovy univerzity.

Ještě před dokončením studia na Yaleu měl Ramaswamy podle svých tvrzení vydělat několik milionů dolarů, když pracoval jako investor v hedgeovém fondu. V roce 2014 pak založil vlastní biotechnologickou firmu Roivant Sciences, jež od větších společností kupovala patenty na léky, které ještě nebyly plně vyvinuty a uvedeny na trh.

Z funkce generálního ředitele odstoupil v roce 2021, majetek měl v tu dobu již ale zřejmě velmi slušný. V roce 2023 ho totiž časopis Forbes odhadl na 630 milionů dolarů, tedy více než 14 miliard korun. Také díky tomu mohl do své kampaně investovat více než 15 milionů dolarů ze svého (přes 330 milionů korun).

Ramaswamy je ženatý a má dvě děti. Jeho manželkou je lékařka Apoorva Ramaswamyová, otolaryngoložka a docentka na Ohio State University Wexner Medical Center. Celá rodina podle oficiálního webu prezidentského kandidáta žije v Columbusu v Ohiu.

Na vysoké škole byl Ramaswamy podle vlastních slov libertariánem a na Harvardu dokonce – pod uměleckým jménem „Da Vek“ – vystupoval s rapovými písněmi právě s libertariánskou tematikou.

Své rapové dovednosti již stihl předvést i v kampani, když v Iowě vystoupil s Eminemovou písní Lose Yourself. To však nemělo dlouhého trvání, jelikož Eminemova nahrávací společnost Ramaswamymu zaslala dopis, ve kterém mu v podstatě oznámila zákaz využívání rapperových písniček.

V prezidentských volbách v roce 2004 měl Ramaswamy volit právě zástupce libertariánů, v letech 2008, 2012 a 2016 prý ovšem nehlasoval. Na kampaň nicméně přispíval jak republikánským, tak i demokratickým kandidátům.

V roce 2020 pak měl svým hlasem podpořit dnes již bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Od svého únorového vstupu do volebního klání se osmatřicetiletý podnikatel prezentuje jako politický outsider a bojovník proti takzvaným woke tématům, mezi která řadí třeba změnu klimatu nebo gender. Například ve své knize Woke, Inc., která ho dostala na mapu pravicové politiky, brojí proti prosazování udržitelné a mezinárodně spravedlivé obchodní politiky.

V rozhovoru pro stanici NPR se Ramaswamy popsal jako nacionalista, který věří, že USA potřebuje obnovit svůj smysl pro občanskou hrdost, a často se také prezentuje jako sjednocující kandidát, který se snaží Republikánskou stranu přivést od pouhého stěžování si k předkládání řešení.

Co se týče některých konkrétních cílů či nápadů, za které kandidát bojuje, jeho kritici je často mají za nepraktické, ne-li obskurní, a upozorňují, že značně přesahují pravomoci prezidenta. Příkladem může být třeba zvýšení minimální věkové hranice pro americké voliče z 18 na 25 let, které by se neobešlo bez změny ústavy.

Značnou kontroverzi pak vyvolala i jeho vyjádření na adresu Ukrajiny a pokračující války na jejím území. Během zmiňované debaty totiž řekl, že v případě zvolení prezidentem by napadené evropské zemi již neposílal další peníze. Ty jsou přitom pro Ukrajinu stěžejní, jelikož Spojené státy jsou jedním z jejích největších spojenců.

Ještě větší poprask ale vyvolávají jeho vyjádření, podle kterých by Ukrajina za účelem míru měla svolit k velkým ústupkům, aby se USA mohly soustředit na větší hrozbu – Čínu. V tomto duchu se nese například i jeho text zveřejněný v časopisu The American Conservative.

„Bidenova administrativa se pošetile snažila přimět (čínského prezidenta) Siho, aby se zbavil Putina. Ve skutečnosti bychom ale měli přimět Putina, aby se zbavil Siho,“ píše Ramaswamy a nastiňuje, že Rusko by si v roli prezidenta naklonil přijetím jeho kontroly nad okupovanými ukrajinskými územími a zablokováním kandidatury Ukrajiny do NATO. Výměnou by pak počítal s vystoupením Ruska z vojenského spojenectví s Čínou.

Web BBC pak z podnikatelových dalších programových bodů vybral ještě jeho plány na zrušení řady federálních úřadů včetně ministerstva školství a FBI. Například roli vyšetřovatelského úřadu podle něj dublují další instituce, a tak je zbytečný, a navíc jeho existencí vzniká prostor pro korupci. Ramaswamy také zpochybňuje oficiální závěry vyšetřování teroristických útoků z 11. září 2001.

Kromě výše nastíněných kontroverzních bodů Ramaswamyho kritici vyzdvihují zejména jeho nedostatek zkušeností s vysokou politikou. Do podvědomí voličů se však pomalu dostává a například podle aktualizace průzkumu společnosti Morning Consult z minulého týdne ho nyní od druhého místa dělí jen čtyři procentní body.

Logicky se zde tak nabízí otázka, jaké má republikán před sebou vlastně vyhlídky.

„U podobných ‚hvězdných startů‘ kampaně musíme být vždy opatrní a hodnotit je střízlivě,“ varuje amerikanista Hornát. „Domnívám se, že se nestane hlavním soupeřem Trumpa v republikánských primárkách. Formou i obsahem je mu možná z celého pole republikánských kandidátů nejblíže, a není tak alternativou, kterou středoví (či nerozhodnutí) republikánští voliči hledají.“

Mnohem pravděpodobnější je podle odborníka varianta, že by se Ramaswamy rozhodl s Trumpem spojit síly a kandidovat jakožto jeho viceprezident. O tom ostatně v posledních dnech diskutují nejen za oceánem lidé, podle kterých se podnikatel svým výkonem v debatě o tuto pozici vyloženě hlásil.

Například Denver Riggleman, bývalý republikánský poslanec, se již ovšem nechal slyšet, že z těch, kdo se minulý týden potkali na debatním pódiu, je Ramaswamy sice jedinou myslitelnou volbou, rozhodně však nesází na to, že si ho Trump nakonec opravdu vybere.

„Času na oznámení spolukandidáta na tuto pozici je dost,“ upozorňuje Hornát. „To přijde pravděpodobně až koncem léta příštího roku a přirozeně dojde ještě k mnoha zvratům v kampani. V tuto chvíli bych si ale troufal tvrdit, že si Trump k sobě vybere ženu,“ dodal odborník a jako možnou adeptku zmínil třeba kandidující někdejší Trumpovu velvyslankyni při OSN Nikki Haleyovou nebo Sarah Huckabee Sandersovou, guvernérku Arkansasu a mluvčí Trumpova Bílého domu.

Co Ramaswamyho čeká v příštích měsících, tak zatím není úplně jisté. Vzhledem k tomu, že ho lidé často vnímali jako kandidáta, který – stejně jako mnoho jiných v minulosti – chtěl jen zpopularizovat své jméno a dostat se do veřejného povědomí, mohl by si tento potenciální cíl již odškrtnout a celou věc nechat být.

Pokud ovšem míří dál a výše, musí se podle Hornáta nyní vyvarovat třeba toho, aby podpořen „vítězstvím“ v debatě kampaň rozjel příliš agresivně a lidově řečeno „přestřelil“.