Článek
V úterních parlamentních volbách v Dánsku mají levicové strany, včetně sociálních demokratů premiérky Mette Frederiksenové, náskok před pravicí, vyplývá z odhadů výsledků, o kterých informuje agentura Reuters.
Žádný z těchto bloků ale zřejmě nezíská většinu ve 179členném parlamentu. O tom, kdo bude sestavovat vládu, by tak mohli rozhodnout centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a expremiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.
Premiérka Frederiksenová, která je u moci od roku 2019, volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů.
Britská BBC píše, že v Dánsku do velké míry panuje shoda na zahraniční politice, a volební kampaň tak ovládla domácí témata, jako je stav dánského hospodářství a životní náklady. Frederiksenová navrhla například daň z majetku ve výši 0,5 procenta pro 20 tisíc nejbohatších Dánů. Tématem předvolebních debat byla také vysoká míra znečištění pitné vody pesticidy v důsledku chovu vepřů a budoucnost zemědělství.
Částečné výsledky se očekávají později během dnešního večera, píše Reuters. V jednokomorovém parlamentu této členské země EU a NATO připadá 175 křesel zákonodárcům ze samotného Dánska a po dvou křeslech zástupcům řídce osídleného Grónska a dalšího poloautonomního území království, Faerských ostrovů.
