Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Litvě se ve čtvrtek zřítil dron, který přiletěl z Běloruska. Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová podle agentur uvedla, že šlo o dron Gerbera, který nepředstavoval pro obyvatele ohrožení, protože nenesl žádné výbušniny. Gerbera je podle dostupných informací ruský typ sloužící během náletů na ukrajinská města jako návnada ke zmatení protivzdušné obrany.
Blížící se dron byl podle ministryně zaznamenán ještě dříve, než přeletěl hranici a zřítil se. Vzlétly kvůli němu stíhačky, ale po pádu dronu byla operace ukončena. Ministryně pochválila reakci bezpečnostních složek, ale vyjádřila obavy z případného nárůstu incidentů během blížícího se bělorusko-ruského vojenského cvičení Západ.
Podle pohraniční stráže letěl dron ve výšce asi 100 metrů nad zemí rychlostí 50 až 60 kilometrů za hodinu. Podobné drony používají pašeráci. Gerbera se vyrábí v Rusku a vnějškově se podobá íránským bojovým dronům Šáhed, napsala agentura APA.
Gerbera představuje lacinější a zjednodušenou ruskou verzi íránského dronu Šáhed-136, který Rusko používá pod názvem Geraň-2. Gerbera může sloužit k průzkumu, k útokům i k odlákání protivzdušné obrany. Kvůli nízké ceně lze tyto drony používat jako návnadu, napsal litevský server Delfi.
Rusko v posledních dnech vysílá k útokům na ukrajinská města stovky dronů, a to jak drony Šáhed íránské konstrukce, které přímo útočí na cíl, tak návnady, které mají odlákat protiletadlovou palbu.
V minulosti nastaly případy, kdy ukrajinská obrana prostředky radioelektronického boje natolik zmátla ruské drony, že odletěly zpět do Ruska nebo do Běloruska, popřípadě dolétly až do Pobaltí.
Ukrajinský server Militarnyj tento měsíc napsal, že v sestřeleném dronu Gerbera se našly čínské součástky.
V médiích se nejdříve objevily zprávy, že zřícený dron je typu Šáhed, ale to popřeli pohraničníci. Stroj, který se zřítil asi kilometr od uzavřeného hraničního přechodu, jim nejvíce připomínal podomácku postavený bezpilotní letoun, napsal litevský server Delfi. Pohraniční stráž ujistila, že k aparátu nebyl připevněn žádný náklad, a tak nehrozilo nebezpečí výbuchu. Strážci hranic dodali, že v posledním období nezaznamenali případy pašování z pomoci dronů, balonů či jiných létajících aparátů.
Litevští představitelé při podobných incidentech v minulosti naléhali, aby stíhačky NATO sestřelovaly ruské bezpilotní letouny, jakmile vletí do vzdušného prostoru pobaltských zemí. Loni v létě se v Lotyšsku zřítil ruský dron íránské konstrukce Šáhed i s výbušnou náloží, aniž by však explodoval.
Od přistoupení tří pobaltských zemí k NATO v roce 2004 jejich oblohu střeží alianční stíhačky. Vilnius, Riga a Tallinn nemají potřebná letadla. Čeští piloti střežili nebe nad Pobaltím naposledy v roce 2022, se čtyřmi letouny JAS-39 Gripen byli nasazeni pět měsíců v Litvě.
