Článek
V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
„Jeho nejbližší příbuzní byli informováni a policisté jim poskytují podporu. V tuto chvíli je jeho smrt považována za neočekávanou, avšak nepředpokládá se, že by šlo o podezřelý případ,“ uvedl podle serveru mluvčí londýnské policie. V této fázi policie nepředpokládá, že by do této smrti byl zapojen někdo další.
„Tato tragická zpráva nás nesmírně zarmoutila. V této nesmírně těžké chvíli vyjadřujeme upřímnou soustrast rodině a přátelům Jasona Ardaye,“ uvedla ve svém prohlášení rektorka cambridgeské univerzity Deborah Prenticeová. Zármutek vyjádřila i britská ministryně školství Lucy Powellová.
„Od chvíle, kdy Jason přijal místo profesora na Cambridgeské univerzitě, byl více než tři roky terčem soustavných útoků ze strany těch, kteří se ve snaze ho diskreditovat nezastavili před ničím. Kampaň dezinformací byla pro Jasona, který byl mírný člověk a vždy chtěl v každém vidět to nejlepší, příliš velkou zátěží,“ uvedla podle článku The Guardian rodina v prohlášení poskytnutém Ardayovým vydavatelem, společností Simon & Schuster UK. „V tuto chvíli se nebudeme dále vyjadřovat, pouze žádáme tisk, aby nás nechal na pokoji a ukončil kampaň obtěžování, která je proti Jasonovi a jeho rodině vedena již příliš dlouho.“
Arday se dostal na titulní stránky novin v roce 2023, když jej univerzita coby 37letého jmenovala nejmladším černošským profesorem. Obvinění z plagiátorství vznesl americký výzkumník Nathan Cofnas. Arday tvrzení, že části jeho doktorské práce z roku 2015 byly plagiátem, popírá. Obvinění se rozšířila i na nesrovnalosti v dalších Ardayových akademických pracích a na pochybnosti ohledně jeho tvrzení týkajících se kariéry, osobního života a zdravotního stavu. Cofnas například zpochybnil to, že Arday údajně uběhl 30 maratonů za 35 dní. Sám byl zároveň předloni ze stejné univerzity propuštěn po obvinění z rasismu.
„Má rezignace představuje jediný způsob, jak ukončit obtížné období. Neměla by ale být nesprávně vykládána jako souhlas s tvrzeními, která se o mně šířila. Je to prostě rozhodnutí člověka, který dosáhl hranice toho, co lze od člověka rozumně očekávat, že vydrží,“ uvedl Arday minulou středu ve svém rezignačním dopise. „Neustálá obvinění, spekulace a veřejné komentáře měly na mě i na mé blízké hluboký dopad,“ psalo se v něm.
Arday dopis zveřejnil jen několik hodin po oznámení univerzity, že zahájila vyšetřování na základě nových informací o „akademických kvalifikacích a čestných jmenování profesora Ardaye“. Kromě toho se podle instituce stále prošetřovalo několik stížností týkajících se akademického pochybení. Vyšetřování prováděla i přidružená Jesus College, kde muž působil. Arday a jeho zastánci tvrdili, že část tohoto přísného zkoumání jeho kariéry byla motivována rasismem.
Negramotný do 18 let
Ardayův vzestup na prestižní profesorské místo byl unikátní. Akademik tvrdil, že do svých 11 let nemluvil a podstupoval rozsáhlou logopedickou terapii. Do 18 let byl prý negramotný. Tento životní příběh přispěl k tomu, že byl vybrán jako nositel olympijské pochodně pro olympijské hry v Londýně v roce 2012.
Po ukončení školy Arday pokračoval ve studiu a v roce 2015 získal doktorát v oboru pedagogiky na Liverpool John Moores University. V té době byl poprvé obviněn z kopírování jiného akademika ve své disertační práci. Obvinění však popřel a vyšetřování provedené liverpoolskou univerzitou potvrdilo rozhodnutí o udělení titulu PhD.
Stále více se však zpochybňovaly i další aspekty jeho životního příběhu, včetně toho, zda jako dítě skutečně nemluvil.
Americké nakladatelství Simon & Schuster vydalo 11. srpna v USA a chystalo se vydat 27. srpna v Británii akademikovy paměti s názvem Great and Unfortunate Things (Skvělé a nešťastné věci). Arday v nich popisuje, jak mu byl v dětství diagnostikován autismus a celkové opoždění vývoje, jak poprvé promluvil až v 11 letech a jak se naučil číst a psát až v 18 letech. Vydavatel ale čelí výzvám, aby vydání odložil.
