Hlavní obsah

V Mali po deseti letech končí mírová mise OSN, podílelo se na ní i Česko

Foto: Ministerstvo zahraničí Ruské federace

Působení mise OSN v Mali komplikovalo napojování západoafrické země na Rusko. Na snímku Sergej Lavrov při přebírání malijského státního vyznamenání letos v únoru.

Reklama

Mírová mise OSN v Mali (MINUSMA) po zhruba deseti letech činnosti fakticky končí. OSN podle agentury Reuters oznámila, že mise k neděli završí své stahování. Na misi se podílelo také Česko.

Článek

Rozhodnutí o ukončení mise k 31. prosinci 2023 přijala Rada bezpečnosti OSN v červnu. Žádala v něm, aby MINUSMA k tomuto datu „ukončila operace, předala úkoly a spořádaně a bezpečně se stáhl její personál“. Dnes OSN také sdělila, že po dokončení stahování k dnešnímu dni začne v pondělí 1. ledna fáze formální likvidace mise.

Mírovým silám OSN je připisována klíčová role při ochraně civilistů v Mali před islamistickým povstáním, které si podle dostupných odhadů vyžádalo tisíce mrtvých. Konec operace následuje po letech napětí a vládních omezení, které mařily vzdušné i pozemní operace mise OSN od chvíle, co se malijské vedení v roce 2021 spojilo s ruskou žoldnéřskou Vagnerovou skupinou.

Někteří odborníci mají obavu, že se po odchodu mírových sil, které čítaly zhruba 12 000 vojáků, bezpečnostní situace v Mali zhorší, když tu zůstane jen špatně vybavená malijská armáda společně se zhruba 1000 žoldáky z Vagnerovy skupiny, aby bojovala proti ozbrojencům, kteří kontrolují rozsáhlé části území na severu a v centrální části země.

Ozbrojený boj islamistů v Mali vypukl po povstání v roce 2012. Rada bezpečnosti OSN vyslala v roce 2013 misi MINUSMA, aby podpořila zahraniční a místní úsilí o obnovení stability. Frustrace z rostoucí nejistoty podnítila v Mali dva převraty v letech 2020 a 2021.

Česká armáda na konci minulého roku ukončila působení ve výcvikové misi Evropské unie v Mali (EUTM) a v zemi zůstávalo jen několik českých vojáků v misi MINUSMA.

Reklama

Doporučované