Článek
Ruské ministerstvo obrany se zaměřilo na moldavský separatistický region Podněstří přiléhající k Moldavsku. Ve čtvrtek ráno na Telegramu prohlásilo, že Ukrajina v souvislosti s ním připravuje „ozbrojenou provokaci“.
Do celé operace by se kromě ozbrojených sil Ukrajiny měl podle ruského úřadu zapojit také pluk Azov, který Kreml už loni v létě označil za teroristickou organizaci. Diverzanti prý mají v plánu společně zinscenovat invazi z podněsterského území na ukrajinské, a to v převlečení za příslušníky ruské armády.
Míroví dozorci v Podněstří jsou podle ruské agentury TASS však na případné provokace připraveni reagovat. Prozatím ale žádné akce tohoto duchu prý nezaregistrovali.
Situaci u ukrajinských hranic s regionem nicméně pozorně sledují i sami Rusové, kteří jsou podle telegramového prohlášení také připraveni zasáhnout.
K výrokům ruské propagandy už se stihlo vyjádřit Moldavsko s tím, že informace, které ruský úřad vypustil, jeho vlastní orgány nepotvrzují.
„Vyzýváme ke klidu a k získávání informací z oficiálních a ověřených zdrojů Moldavské republiky,“ napsali tamní představitelé. „Naše orgány spolupracují se zahraničními partnery a v případě ohrožení země bude veřejnost neprodleně informována.“
Nejde o první – a nejspíše ani o poslední – jiskření, které se v malém Moldavsku odehrává a jehož součástí je Rusko. Stejně jako na mnoha jiných územích bývalého Sovětského svazu se také zde přetahují proruské a prozápadní politické proudy. U kormidla je dnes ovšem prozápadní prezidentka Maia Sanduová, pod jejímž vedením Moldavsko loni v únoru podalo žádost o vstup do Evropské unie.
Například v říjnu se ovšem objevilo zjištění ukrajinské rozvědky, podle které ruská FSB připravovala v Moldavsku státní převrat. Hlavním cílem mělo být svržení prezidentky Sanduové a posílení vlivu Kremlu v zemi.
S podobnou informací pak v únoru přišel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a moldavská rozvědka jeho prohlášení potvrdila.
Zaostřeno na Moldavsko
V separatistickém Podněstří v první polovině minulého roku houstla atmosféra. O tom, jak situaci vnímají sami Moldavané, Seznam Zprávy mluvily s tamní novinářkou Paulou Erizanuovou.
Od začátku války na Ukrajině se opakovaně mluvilo o možném rozšíření konfliktu do Moldavska. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský v květnu uklidňoval: „Rusové jsou daleko a vojákům z Podněstří se Ukrajinci dokážou ubránit.“
V úterý pak ruský prezident Vladimir Putin odvolal dekret z roku 2012, který částečně podporoval suverenitu Moldavska právě při řešení budoucnosti proruského Podněstří. Rozhodnutí bylo údajně přijato kvůli „zajištění národních zájmů Ruska v souvislosti s rozsáhlými změnami, ke kterým dochází v rámci mezinárodních vztahů“.
Poradce nově zvoleného moldavského premiéra a předseda kontrolní komise pro otázky kolem Podněstří Alexandru Flenchea již nicméně uvedl, že zrušení neznamená, že Putin napadá představu moldavské suverenity.
„Ten dekret je politický dokument, který zavádí koncepci ruské zahraniční politiky,“ uvedl Flenchea. „Moldavsko a Rusko však mají základní politickou dohodu, která zajišťuje vzájemný respekt k územní celistvosti našich zemí.“
Za Moldavskem dnes stojí mnoho západních zemí. Během své nedávné návštěvy Ukrajiny a Polska zemi vyjádřil podporu i americký prezident Joe Biden. Ten se Sanduovou mluvil mimo jiné o americké pomoci s cílem posílit politickou a ekonomickou odolnost její země nebo o dopadech války na Ukrajině na Moldavsko.
It was a privilege to meet & listen to @POTUS historic speech in #Warsaw.#Moldova cherishes freedom & we are committed to remaining part of the free world.
— Maia Sandu (@sandumaiamd) February 21, 2023
My heartfelt gratitude to President Biden for his unwavering support to Moldova & for standing in solidarity with us. pic.twitter.com/dVKeGPXpsv
Ve Varšavě pak při stejné příležitosti rumunský prezident Klaus Iohannis prohlásil, že jeho země je připravena a ochotna podpořit Moldavskou republiku v jakémkoli scénáři. Způsob, jakým bude tato podpora vypadat, prý bude záviset na vývoji geopolitické situace.
Historie Podněstří
Podněstří je problematickým regionem už od rozpadu Sovětského svazu. V roce 1990 se lidé na východním břehu řeky Dněstr v tehdejší Moldavské sovětské socialistické republice rozhodli, že navzdory rozpadu impéria chtějí i nadále žít v SSSR. Moldavsko nicméně patřilo mezi první odbojné republiky a usilovalo o nezávislost.
Události vedly ke krátké občanské válce. Ruští vojáci obsadili východní břeh řeky, rozpadu Svazu už ale zabránit nemohli, a vznikla tak samostatná Moldavská republika. Rusko ovšem udrželo předmostí – Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol, kterou žádný stát neuznal.
Moldavskem zmítají obavy ze státního převratu
Nejsou to jen spekulace a dohady expertů, ale „odhalený plán“, o kterém veřejně promluvily moldavská prezidentka Maia Sanduová, prozápadní vedení země a Kyjev.
Podporu Ruska má region, kde na úzkém pruhu území neuznané republiky žije necelých 500 tisíc obyvatel, dodnes. Z hlediska Moldavska i Evropské unie a v podstatě celého světa nicméně žijí v právním vakuu. Svět neuznává jejich instituce, jejich volby a ani jejich hranice.
Když Rusko v roce 2014 obsadilo Krym, někteří z podněsterských představitelů si stejnou budoucnost představovali i pro svůj region. Válka, která se momentálně odehrává na Ukrajině, tak způsobuje vrásky zbytku Moldavska, jehož armáda silou zrovna neoplývá.
