Hlavní obsah

Bojí se mobilizace, zvažují útěk. Moldavsko má strach z ruského útoku

Foto: Profimedia.cz

Moldavské Podněstří je problematickým regionem už od rozpadu Sovětského svazu. Někteří lidé z něj začali prchat, když se v regionu rozšířily zprávy o výbuších, které separatisté dali do souvislosti s válkou na Ukrajině.

Reklama

6. 5. 10:20

V separatistickém Podněstří s pokračující válkou na Ukrajině houstne atmosféra a region už hlásil i nejrůznější útoky. O tom, jak situaci vnímají sami Moldavané, Seznam Zprávy mluvily s tamní novinářkou Paulou Erizanuovou.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Pokud jde o přístup, lidé jsou celkem rozdělení. Někteří panikařili už v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu, od té doby je tenhle strach tak nějak paralyzován. Jiní zase zmiňují, že si balí kufry a zvažují odchod ze země, protože se tu necítí v bezpečí. Je to různé,“ popsala atmosféru v Moldavsku Paula Erizanuová.

Mladá novinářka se momentálně nachází v Kišiněvě, hlavním městě Moldavska, odkud píše články pro média, jako jsou The Guardian, BBC nebo Financial Times. Před naším úterním hovorem vyřizuje ještě několik dalších – všichni chtějí vědět, co se v jedné z nejchudších zemí Evropy, která se nachází tak blízko války na Ukrajině, nyní děje.

Opakují se totiž zprávy o tom, že by Rusko mohlo k útoku na Ukrajinu využít i moldavský separatistický region Podněstří, nebo naopak případný úspěšný útok na Ukrajině „protáhnout“ až do Podněstří, případně zatáhnout do války celé Moldavsko.

Napětí se zvýšilo, když minulý týden otřásly výbuchy budovou podněsterského ministerstva státní bezpečnosti a další exploze pak vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů. Podle moldavské prezidentky Maiy Sanduové za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Separatisté však zase z některých útoků či pokusů o ně obvinili přímo Ukrajinu.

Podle Erizanuové nicméně existují zprávy zpravodajských služeb, podle kterých se vedení Podněstří nechce do války zapojit. „Rusko na ně ale vyvíjí tlak, aby tak učinili. I tyhle informace jsou tak dost znepokojivé,“ uvedla novinářka.

Náladu zhoršují drby a zvěsti

Někteří Moldavané už zvažují, jestli nebude bezpečnější zemi opustit. Sama Erizanuová prý přímo ve svém okolí nikoho takového nemá, na sociálních sítích však vídá dost nejisté příspěvky lidí, kteří jsou kvůli momentální situaci v rozpacích.

Jedna z jejích kamarádek již v únoru pomohla ze země odejít rodičům. Ti se ale jen o pár týdnů později vrátili, jelikož jim připadalo, že situace už je bezpečnější a že se válka do Moldavska nepřeleje. Obzvláště v prvních dnech byla podle novinářky taková panika silná a častá.

„Znám lidi z Podněstří, kteří z regionu odešli kvůli obavám z možné mobilizace,“ doplnila dále Erizanuová. „Mluvila jsem třeba s jedním mladým novinářem a ten mi v podstatě řekl, že se šířily klepy o tom, že tamní muži by mohli být mobilizovaní a poslaní do bojů na Ukrajině jako součást podněsterské armády. Jsou to ale stále jen zvěsti a nic není potvrzené, přesto to ale určitou paniku vyvolalo.“

Lidé, kteří utíkají z Podněstří, prý nejčastěji míří hlavně do Moldavska. U některých z nich jde ovšem pouze o první zastávku a zvažují pokračování do Polska, Česka a dalších zemí. Ti, kteří i nadále zůstávají a se kterými sama Erizanuová mluvila, pak zažívají stejné pocity strachu jako v 90. letech. Tehdy v oblasti probíhal ozbrojený konflikt mezi moldavskými silami a separatisty podporovanými Ruskem.

Foto: Paula Erizanu / Twitter @paulaerizanu

Moldavská novinářka Paula Erizanuová.

„Moje vlastní pocity hodně kolísají v závislosti na tom, s kým mluvím. První dny po útocích v Podněstří jsem byla dost rozrušená, jak ale plyne čas, cítím se už více klidná. Stále ale závisí na tom, jaké informace se ke mně dostanou buď od lidí, se kterými mluvím, nebo od expertů a z jejich analýz,“ přiblížila své osobní dojmy novinářka.

„Hodně expertů říká, že pro Rusko by bylo nákladné provést invazi do Moldavska v době, kdy na Ukrajině vede víceméně plnohodnotnou válku, a v podmínkách, kdy s námi nesdílí hranice. Pokud by ale padla Oděsa, bude pro Rusko mnohem jednodušší okupovat také Moldavsko. Dokud Oděsa bude vzdorovat, měli bychom být v bezpečí.“

Moldavské otázce jsme se více věnovali zde:

Přístavnímu městu Oděsa se důležitá role v ukrajinsko-ruském konfliktu připisuje již delší dobu, vzhledem k jeho strategické poloze u Černého moře. Od moldavských hranic ho navíc dělí jen několik desítek kilometrů. Získání přístupu k tamnímu přístavu by mohlo ve válce zamíchat kartami, zatím se ale i podle českých expertů Moldavsko nemusí bát zatažení do bojů.

Zaostřeno na Podněstří

Podněstří je problematickým regionem už od rozpadu Sovětského svazu. V roce 1990 se lidé na východním břehu řeky Dněstr v tehdejší Moldavské sovětské socialistické republice rozhodli, že navzdory rozpadu impéria chtějí i nadále žít v SSSR. Moldavsko nicméně patřilo mezi první odbojné republiky a usilovalo o nezávislost.

Události vedly ke krátké občanské válce. Ruští vojáci obsadili východní břeh řeky, rozpadu Svazu už ale zabránit nemohli, a vznikla tak samostatná Moldavská republika. Rusko ovšem udrželo předmostí – Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol, kterou žádný stát neuznal.

Podporu Ruska má region, kde na úzkém pruhu území neuznané republiky žije necelých 500 tisíc obyvatel, dodnes. Z hlediska Moldavska i Evropské unie a v podstatě celého světa nicméně žijí v právním vakuu. Svět neuznává jejich instituce, jejich volby a ani jejich hranice.

Když Rusko v roce 2014 obsadilo Krym, někteří z podněsterských představitelů si stejnou budoucnost představovali i pro svůj region. Válka, která se momentálně odehrává na Ukrajině, tak způsobuje vrásky zbytku malého Moldavska, jehož armáda silou zrovna neoplývá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované