Hlavní obsah

Rostoucí napětí a útoky v Podněstří. Zatáhnou Rusové Moldavsko do války?

Foto: Profimedia.cz

Armáda samotného Moldavska čítá přibližně 5000 až 7500 aktivních vojáků. Ilustrační fotografie.

Reklama

5. 5. 6:35

Už od začátku války se zas a znovu mluví o možném rozšíření konfliktu na Ukrajině do Moldavska. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský uklidňuje – Rusové jsou daleko a vojákům z Podněstří se Ukrajinci dokážou ubránit.

Článek

Malé Moldavsko již od začátku války přijalo téměř půl milionu uprchlíků a kromě migrační vlny se potýká také s krizí energetickou. Na východě země se ovšem možná začínají rýsovat další problémy.

Britský list The Times nedávno přišel s informacemi, podle kterých by Rusko mohlo už brzy přistoupit ke scénáři, o němž se spekuluje už dlouho, tedy otevřít novou frontu proti Ukrajině z Podněstří, proruského separatistického regionu v Moldavsku. A co víc, deník píše dokonce o ruských plánech zaútočit na samotné Moldavsko. Odvolával se přitom na ukrajinské zdroje.

Jak moc je takový scénář reálný?

„Myslím si, že příliš ne. Těch ruských sil v Podněstří je velmi málo. Bavíme se o nějakých zhruba 1200 vojácích, což jsou maximálně dvě nebo tři velmi lehká praporní uskupení,“ zhodnotil pro Seznam Zprávy možnosti ruského útoku z Podněstří výzkumný pracovník Peace Research Center Prague při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský.

„Jsou to relativně lehce mechanizované síly. V případě vojenského střetu Moldavska a Podněstří by byly významnou silou, v případě konfliktu mezi Podněstřím a Ukrajinou po mobilizaci jde ale o symbolické množství sil.“

Rusko má podle Bahenského rozmístěno na Ukrajině asi 90 praporních uskupení. Dvě další v Podněstří, které nemá jak podporovat, proto nedělají přílišný rozdíl. Samotný separatistický region na východě Moldavska pak disponuje jen zhruba pěti tisíci vojáky v aktivní službě.

Že Podněstří ani nemůže být žádná obávaná mocnost, byť třeba regionálního významu, dokládá i pouhý půlmilion občanů, který tam žije podle oficiálních údajů. Stanislav Secrieru, analytik z Institutu EU pro bezpečnostní studia, navíc upozorňuje, že oblast může kvůli migraci mít obyvatel ještě méně.

„Podněstří nesousedí s nikým jiným než s Ukrajinou a Moldavskem. Rusko tedy nemá způsob, jakým by tam dostalo munici nebo další síly,“ sdělil dále bezpečnostní analytik Bahenský. „To, že by samo Podněstří provedlo nějaký vpád na Ukrajinu a probilo se až k ruským silám na jihu Ukrajiny, si dokážu představit jen obtížně. Od Podněstří k nejbližší současné frontě u Chersonu je to asi 250 kilometrů.“

Útok na Podněstří? „Když, tak za několik měsíců“

Město Cherson je momentálně největším ukrajinským městem, které ruské síly kontrolují. V dané části fronty – na jihu Ukrajiny – se navíc nyní spíše hovoří o tom, že se Rusové opevňují, brání se ukrajinským protiútokům a snaží se svou kontrolu nad Chersonem udržet.

„Věřím tomu, že kdyby se Rusko mohlo teritoriálně propojit s Podněstřím, rádo to udělá. V podstatě to vlastně už zkusilo. Kdyby uspěly útoky kolem Mykolajivu na začátku války a Rusům se obecně dařilo víc, nepochybně by to tak udělali. To se ale nestalo a v tuto chvíli má Rusko co dělat, aby vojensky uspělo v limitované snaze obsadit území Donbasu,“ sdělil Bahenský.

Rusko tak momentálně nemá volné síly, které by se znovu pokusily prolomit ukrajinské řady směrem k Mykolajivu a které by následně postupovaly k přístavnímu městu Oděsa. Tomu se již delší dobu připisuje důležitá role v ukrajinsko-ruském konfliktu právě kvůli jeho strategické poloze u Černého moře. Zmiňovaný postup je však záležitostí přinejmenším několika dalších měsíců.

„Pokud se potvrdí odhady některých odborníků, že 9. května – v Den vítězství – Rusko vyhlásí válku a začne mobilizovat, bude opět trvat celé měsíce, než se vše projeví na počtu ruských vojáků v boji,“ dodal český analytik. „Pak teprve to může znamenat, že Rusko bude mít síly, aby se znovu pustilo do útoku, a to klidně s cílem dosáhnout i Podněstří. To se ovšem bavíme o časovém horizontu třeba čtvrt roku.“

Možná pomoc Ukrajiny

Právě kvůli omezeným možnostem tak podle Bahenského momentálně nehrozí ani ruská snaha o změnu režimu v Moldavsku, ze které Rusko podezírají již zmiňované ukrajinské zdroje. Moldavsko nemá pobřeží, kde by se Rusové vylodili, a v tuto chvíli navíc nejspíš ani nemají s čím. Armádě by chyběla také letecká podpora, její letadla totiž nad západní Ukrajinou kvůli protivzdušné obraně neoperují.

„Co pro Rusko může dávat smysl, je hrozit tím tak, aby Ukrajina musela nějaké své síly ponechávat na hranicích s Podněstřím, a nemohla je tak přesunout například na východ Ukrajiny. To z vojenského hlediska dává smysl,“ vysvětlil odborník.

„Muselo by se tedy skutečně jednat jen o konflikt Moldavska a Podněstří, ve kterém by Ukrajina mohla velmi lehce zasáhnout a Podněstří by celkem bez problémů obsadila. Podněstří je území bez strategické hloubky a Ukrajina je v tuto chvíli dramaticky silnější. Samozřejmě by jí to trochu zkomplikovalo život, ale jak vždy říkám, víme vlastně jen málo o tom, jak na tom ukrajinské síly jsou, kde jsou dislokované a kolik jich je.“

V úvahu je pak v tomto případě nutné vzít i geografii, jak na Twitteru upozornil již zmiňovaný analytik Stanislav Secrieru. Moldavsko a Podněstří totiž na většině míst odděluje řeka, která je přirozenou překážkou při každé vojenské operaci.

Moldavsko nicméně na holičkách nechtějí nechat ani další země. Během středeční návštěvy v Kišiněvě předseda Evropské rady Charles Michel oznámil, že Evropská unie významně zvýší svoji vojenskou podporu země. Evropský blok podle něj také přezkoumává možnosti, jak Moldavsku pomoci posílit jeho ozbrojené síly.

Podněstří je území bez strategické hloubky a Ukrajina je v tuto chvíli dramaticky silnější.
Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik

Do země se Michel vydal poté, co byla z moldavského separatistického regionu hlášena řada incidentů. Například minulý týden otřásly výbuchy budovou tamního ministerstva státní bezpečnosti a další exploze pak vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů. Podle moldavské prezidentky Maiy Sanduové za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a útoky jsou pokusem o vyostření napětí.

Historie Podněstří

Podněstří je problematickým regionem už od rozpadu Sovětského svazu. V roce 1990 se lidé na východním břehu řeky Dněstr v tehdejší Moldavské sovětské socialistické republice rozhodli, že navzdory rozpadu impéria chtějí i nadále žít v SSSR. Moldavsko nicméně patřilo mezi první odbojné republiky a usilovalo o nezávislost.

Události vedly ke krátké občanské válce. Ruští vojáci obsadili východní břeh řeky, rozpadu Svazu už ale zabránit nemohli, a vznikla tak samostatná Moldavská republika. Rusko ovšem udrželo předmostí – Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol, kterou žádný stát neuznal.

Podporu Ruska má region, kde na úzkém pruhu území neuznané republiky žije necelých 500 tisíc obyvatel, dodnes. Z hlediska Moldavska i Evropské unie a v podstatě celého světa nicméně žijí v právním vakuu. Svět neuznává jejich instituce, jejich volby a ani jejich hranice.

Když Rusko v roce 2014 obsadilo Krym, někteří z podněsterských představitelů si stejnou budoucnost představovali i pro svůj region. Válka, která se momentálně odehrává na Ukrajině, tak způsobuje vrásky zbytku malého Moldavska, jehož armáda silou zrovna neoplývá. Armáda Moldavska čítá přibližně 5000 až 7500 aktivních vojáků a asi 65 tisíc až 70 tisíc záložníků.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv a jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

  • Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCH
  • Ukrajina viní Rusko z použití fosforových bomb: VIDEO
  • Města a vesnice okolo Kyjeva pokračují v úklidových a opravářských pracích: FOTKY
  • Kam uprchlíci v rámci ČR přicházejí: UPRCHLÍCI V DATECH
  • Data: Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: PROČ UKRAJINA
  • Den po dni sledujeme, čemu a jak se věnují ruská média: CO PÍŠÍ V RUSKU

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované