Křehké Moldavsko. Rusové tam sází na stranu uprchlého oligarchy

Nejsou to jen spekulace a dohady expertů, ale „odhalený plán“, o kterém veřejně promluvily moldavská prezidentka Maia Sanduová, prozápadní vedení země a Kyjev.

Právě Ukrajinci předali Moldavanům informace o chystaném proruském státním převratu; neobvykle otevřeně o něm promluvil i prezident Volodymyr Zelenskyj na unijním summitu minulý týden.

Sanduová uvedla, že plán spočíval v útocích na státní budovy, braní rukojmích i organizování protestů za účasti „diverzantů s vojenským výcvikem“ maskovaných za civilisty, kteří by do Moldavska dorazili z Ruska, Běloruska, Srbska a Černé Hory.

Moskva podle prezidentky počítá i s pomocí proruské opozice v Moldavsku.

Ruská diplomacie v reakci uvedla, že jde o „naprosto nepodložené tvrzení bez důkazů“ a snahu Kyjeva „zatáhnout Kišiněv do tvrdé konfrontace s Ruskem“.

Důkazy požaduje po Moldavsku i Bělehrad a zapojení odmítla Černá Hora.

Svobodná Evropa podotýká, že podle jejích zdrojů v Bruselu prezident Zelenskyj svým překvapivě otevřeným oznámením pomohl moldavské prezidentce posílit její pozici v očích veřejnosti i při zápasu s proruskými silami v zemi.

Podle některých evropských představitelů má jít Kyjevu také o „pošťouchnutí“ Sanduové ve věci Podněstří. Ukrajinci se od začátku ruské invaze obávají hrozby z podněsterského regionu a možné snahy pokračovat v útoku i do Moldavska. Před reálnou hrozbou ruské invaze loni v prosinci varoval šéf moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) Alexandru Musteatsa.

Rumunský Newsweek k tomu poznamenává, že pokud by Rusové vojensky vytáhli proti Moldavsku, tamní armáda může „maximálně chvíli bránit Kišiněv“ do příchodu spřátelených sil.

V proruském Podněstří má Rusko zhruba 1700 vojáků a nacházejí se tam velké muniční sklady. Jeho význam pro Moskvu zvýšila právě invaze na Ukrajině.

Rumunský zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană v úterý prohlásil, že Rusové mají připravený plán útoku na ukrajinskou přístavní Oděsu právě z Podněstří.

Tomu, že obavy z ruské „intervence“ – ať už přímé vojenské, nebo nepřímé politické – mohou být oprávněné, nasvědčuje teď i moldavské vnitropolitické dění a situace v zemi.

Stát, který patří k těm nejchudším v Evropě, totiž tvrdě zasáhly důsledky ruské války na Ukrajině. Po velké vlně válečných uprchlíků z Ukrajiny se kvůli své propojenosti s ukrajinskou energetickou sítí a ruským útokům na ni Moldavsko potýká s rozsáhlými výpadky elektřiny.

Inflace v Moldavsku přesáhla 30 procent a zhoršuje se ekonomická situace. Výrazně zdražila elektřina i plyn – ruský Gazprom totiž loni v září zvýšil ceny, což zvedlo domácnostem účty o 27 procent.

Přestože Moldavsku umožnilo diverzifikaci dodávek plynu potrubí dokončené předloni, bude ještě nejméně rok trvat, než země ruský plyn nahradí západními zdroji, upozorňuje server Emerging Europe.

Kvůli ztrátě podpory rezignovala překvapivě minulý týden z funkce premiérka Natalia Gavrilitsaová. „Kdyby měla vláda tolik podpory doma v Moldavsku, co má v EU a v Bruselu, dokázali bychom mnohem víc,“ uvedla politička vládnoucí středopravicové proevropské strany PAS.

Prezidentka Sanduová záhy nominovala na nového premiéra svého bezpečnostního poradce Dorina Receana. Nový premiér bude nejspíš usilovat o užší spolupráci s NATO. Strana PAS má v parlamentu od voleb 2019 pohodlnou většinu.

Evropská unie loni Moldavsku přiznala status kandidátské země a evropskou pozornost potvrzuje i to, že se v zemi má konat příští summit Evropského politického společenství.

Obavy ze státního převratu a diverzních akcí mají v Moldavsku i konkrétní projevy. Pohraničníci v pondělí preventivně zakázali vstup do země dvanácti fanouškům srbského fotbalového klubu Partizan.

Ten bude hrát ve čtvrtek s podněsterským FC Šerif Tiraspol, ale na základě varování tajné služby nakonec bez publika. Podle zpravodajců by „hrozilo reálné ohrožení státnosti Moldavské republiky“.

Srbští fanoušci dorazili do Kišiněva letecky, ale ještě na letišti je Moldavané obrátili zpět a prvním letadlem odletěli v úterý ráno domů. Důvodem byly obavy, že se mezi nimi může ukrývat sabotér.

„Nesplňovali podmínky pro vstup, neměli potřebné doklady a nebyli schopni doložit účel cesty,“ řekla Svobodné Evropě mluvčí pohraničníků Raisa Novițchiová.

Ze stejného důvodu se do Moldavska v úterý nedostala ani skupina černohorských boxerů, kteří mířili na mezinárodní turnaj v Kišiněvě.

Pozornost v úterý vzbudila zpráva o uzavření moldavského vzdušného prostoru z bezpečnostních důvodů. Oznámení za současné situace ještě zvýšilo nervozitu. Úřady později upřesnily, že identifikovaly malý objekt podobný meteorologickému balonu. Podle předsedy parlamentu byl nejspíš ruského původu.

Moldavská opozice odmítá, že by měla prsty v plánech na násilné převzetí moci, a naopak slova prezidentky označuje za „nebezpečná“. „Pokud nepředloží odkazy, lze taková prohlášení považovat za provokaci, jejímž cílem je vtáhnout Moldavsko do vojenského konfliktu, děsit společnost, zastrašovat opozici,“ uvedl opoziční proruský Blok komunistů a socialistů.

Další proruská opoziční strana oligarchy Ilana Șora už svolala na neděli před parlament demonstraci. Právě Ilan Șor přitom teď v Moldavsku platí za „ruskou spojku“; veřejně na něj ukázala prezidentka Sanduová. Jeho konzervativní strana má společně se socialisty a komunisty 38 poslanců z celkových 101.

Kontroverzní politik žije v Izraeli, kde je na útěku před spravedlností. V červnu 2017 ho moldavské soudy odsoudily k sedmi a půl roku vězení za rozsáhlou zpronevěru a praní špinavcích peněz. Okradené banky musela v roce 2014 zachraňovat moldavská státní kasa.

Od loňského října je Șor společně s dalšími sedmi Moldavany na sankčním seznamu v USA i ve Velké Británii a jeho účty zmrazil loni v prosinci Izrael. Záhy poté moldavská prokuratura a zpravodajská služba SIS začaly v zemi s vyšetřováním zásahů ruské rozvědky do domácí politiky.

Ještě předtím americký list The Washington Post napsal, že Rusko donedávna stálo za financováním bývalého moldavského prezidenta Igora Dodona a jeho Socialistické strany.

Moskva si tak měla v zemi zajišťovat svůj vliv a podkopávat moldavský stát. Od Dodona, který byl obviněn z velezrady, obohacování, korupce a nezákonného financování strany, pak podle listu přesměrovala svou podporu právě Șorovi.

Vláda v Kišiněvě dokonce loni v listopadu dala ústavnímu soudu návrh na delegalizaci Șorovy strany. Důvodem je podezření, že partaj prosazuje zájmy cizího státu a poškozuje nezávislost a suverenitu země. Strana letos přišla – kvůli netransparentnímu financování – i o část státní finanční podpory.

Sám Ilan Șor odmítá, že by ho „pásla“ Moskva. Je to ale právě jeho konzervativní a proruská strana, pojmenovaná Șor po svém lídrovi, kdo je hlavním organizátorem demonstrací proti prozápadní vládě.