Článek
Útoky palestinského radikálního hnutí Hamás poukázaly na přednosti izraelské protivzdušné obrany, zejména systému Iron Dome, který dokáže s velkou úspěšností zastavit rakety krátkého doletu (psali jsme o něm zde). Pokud jde ale o útoky mířené z větší vzdálenosti, jimž židovský stát čelí zejména z okolních států, nastupuje na scénu systém Arrow, česky Šíp.
Relativní novinka ukázala svou účinnost i v nynější válce. Poprvé ochránila nebe židovského státu na konci října, kdy hútíjští povstalci z Jemenu, spojenci Íránu, odpálili na Izrael balistické rakety, které překonaly vzdálenost nejméně 1600 kilometrů. Deník The Jerusalem Post pak označil incident za první úspěšné využití systému k sestřelení balistické rakety.
O týden později zneškodnil systém podle izraelské armády (IDF) raketu dlouhého doletu, kterou Hamás odpálil z Pásma Gazy na izraelské město Ejlat. Incident poukázal podle deníku Haaretz na zlepšení sil palestinského hnutí, neboť šlo o raketu s dosud nejdelším doletem, kterou kdy odpálilo.
Některá média v souvislosti s tím píšou o vůbec prvním bojovém sestřelení rakety ve vesmíru, protože systém Arrow údajně střelu zneškodnil až za hranicí, která odděluje atmosféru od kosmického prostoru.
Sestřelení raket mimo zemskou atmosféru
Nyní nejúčinnější systém obrany proti raketám dlouhého doletu, jímž Izrael disponuje, skutečně dokáže zachytit balistické střely, dokud jsou stále mimo zemskou atmosféru. Arrow 3 pak umí zničit jejich hlavice, ať už jsou jaderné, biologické, chemické nebo konvenční. Ke zneškodnění dochází blíže k místu odpálení nepřátelské rakety, které systém dokáže zasáhnout až na vzdálenost 2400 kilometrů.
Jak funguje systém protiraketové obrany Arrow.
Rakety, na jejichž vývoji se podílela společnost Israel Aerospace Industries (IAI) spolu s americkým Boeingem, jsou navrženy tak, aby se od nich ve velké výšce oddělily hlavice s náloží, které se změní na jakési „sebevražedné“ satelity, jež vyhledají a zasáhnou útočící objekty.
Úspěšné využití systému Arrow slouží podle jeho vývojáře a spolupracovníka Jeruzalémského institutu pro bezpečnost a strategii Uziho Rubina jako vzkaz pro další státy v regionu, že má Izrael plně funkční protiraketovou obranu.
Ani Arrow 3 ale není bez chyb. Rubin v komentářích pro deník Jerusalem Post varoval, že by systém nemusel některé rakety při rozsáhlých útocích odhalit, podobně jako se to občas stává systému Iron Dome.
Hnutí Hamás se právě vysíláním mnoha raket najednou snaží Iron Dome obelhat, využít jeho slabin. Zatímco chyba tohoto systému zaměřeného na střely krátkého doletu, způsobí jen relativně omezené škody, balistická střela, která by prošla přes obranu IDF, by mohla napáchat mnohem větší zkázu, varuje izraelský list.
Záběry zveřejněné izraelskou armádou ukazují nasazení systému Arrow v akci.Video: twitter/idfonline
Arrow 2 ve srovnání s Arrow 3
Izrael zapojil nejnovější verzi systému do své protivzdušné obrany před šesti lety. Jeho první verze se ale začala podle BBC vyvíjet už po válce v Perském zálivu v roce 1991, kdy Izrael zasáhly téměř čtyři desítky raket Scud vypálených Irákem.
Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), washingtonského think tanku, byl pak v roce 2000 poprvé nasazen Arrow 2. Zařízení je určeno k zachycení raket spíše středního doletu a od svého nasazení po přelomu tisíciletí prošlo řadou úspěšných testů.
Oba typy systémů používají dvoustupňové stíhače na pevné palivo a každý z nich zahrnuje odpalovací zařízení, přesný Green Pine radar a řídicí centrum, přiblížil ve své analýze server Insider.
Srovnání sil
Izraelská armáda má proti silám Hamásu a Hizballáhu několikanásobně větší zdroje, vybavení i počty vojáků. Obě hnutí jí přesto dokážou konkurovat, pomáhají jim v tom dodávky z Íránu, ale i bohaté zkušenosti s asymetrickou válkou.
Každé odpalovací zařízení dokáže podle CSIS nést až šest raket a řídicí středisko systému Arrow 3 se může pokusit až o 14 zásahů najednou. Systém je kompatibilní s datovým spojením Link-16 Spojených států, což umožňuje komunikaci s americkým systémem protivzdušné obrany Patriot i dalšími typy, přibližuje think tank.
„Schopnosti systému Arrow 3 umožňují delší dolet, vystoupání do větší výšky a přesnější zásahy proti balistickým střelám,“ srovnává verze systémů izraelské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
V obou případech jde přitom o velmi drahou záležitost. Podle deníku Haaretz stojí jedna střela systému Arrow 3 přibližně 2,2 milionů dolarů (přes 50 milionů korun). V případě starší verze jsou náklady ještě vyšší - jedna raketa vystřelená z Arrow 2 vyjde asi na 2,7 milionů dolarů (přes 62 milionů korun).
Zdokonalování systému nicméně pokračuje. Před dvěma lety Izrael oznámil, že ve spolupráci s USA vyvíjí nový, ještě vyspělejší protiraketový štít Arrow 4.
Arrow 3 bude chránit i Německo
Arrow 3 stojí na špici izraelské protivzdušné obrany, jakožto nejvýkonnější ze všech zařízení z hlediska dostřelu. Doplňuje jej systém „David’s Sling“ neboli Davidův prak, který slouží ke zneškodnění střel středního doletu a i dalších cílů jako například letadel, vrtulníků a dronů. V neposlední řadě chrání izraelské nebe i systém Iron Dome, který působí zejména proti dělostřeleckým raketám a granátům.
Systémy izraelské protivzdušné obrany.
Kromě těchto zařízení ovšem izraelská armáda používá i americké Patrioty.
Kvůli účinné obraně mají na systém zálusk i další státy. Minulý měsíc se Německo dohodlo s Izraelem na koupi systémů Arrow 3 za téměř čtyři miliardy eur. Berlín o nákupu izraelského systému mluvil již delší dobu a vytvořil k tomu i alianci s anglickým názvem European Sky Shield Initiative, jejíž součástí je i Česká republika.
Bývalý ředitel izraelského programu protiraketové obrany Rubin řekl, že Arrow 3 může sloužit i dalším evropským zemím jako štít proti balistickým střelám dlouhého doletu. První izraelské systémy by mělo Německo dostat ke konci roku 2025.
