Článek
Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která zprostředkovávají Spojené státy, přinesla do současnosti jen málo výsledků. Před dalším kolem jednání, které se pravděpodobně uskuteční v Ženevě na konci týdne, hovořila stanice BBC se Serhijem Kyslycjou, členem delegace ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten se účastnil nedávných jednání mezi vojenskými představiteli.
Snažit se ukončit válku není podle vyjednavače snadné. Povaha bojiště na východní Ukrajině činí technickou stránku stažení vojsk velmi složitou. To způsobuje mimo jiné velká „šedá zóna“ mezi oběma stranami, kde tisíce dronů hlídkují a zabíjejí, zatímco 200 000 ukrajinských civilistů stále žije ve městech pásu Donbasu.
„Musíte mít jasný soubor pravidel a protokolů a způsob, jak je ověřovat a monitorovat,“ řekl reportérovi BBC Kyslycja, který je zároveň bývalým velvyslancem OSN. Velká část této práce je podle něj hotová, částečně díky úzké spolupráci amerických úředníků včetně generála Alexuse Grynkewiche, nejvyššího velitele NATO v Evropě, a Daniela Driscolla, ministra americké armády.
Amerika v klíčové roli
Kyslycja k americké delegaci směřoval pochvalná slova. „Musíme Američanům vzdát hold za jejich odhodlání a trpělivost, protože sedí na schůzkách bez přestávky. Nejenže pozorují, kladou otázky a poslouchají naše odpovědi.“ Stejně pozitivně se vyjádřil i o roli, kterou sehrál zeť Donalda Trumpa Jared Kushner. Popsal ho jako „ne nováčka“, o vyslanci Steveu Witkoffovi řekl, že je „mnohem moudřejším člověkem, než jak ho vykreslují média“.
Vyjednavač také uvedl, že podle něj USA budou hrát klíčovou roli při monitorování jakéhokoli budoucího příměří, a to pomocí satelitů a dalších forem high-tech monitorování. „Potřebujeme někoho, kdo bude plnit roli rozhodčího, protože v případě porušení pravidel by měla existovat třetí strana, která je spolehlivá [a] autoritativní.“
Po dobu osmi let před úplnou invazí Ruska v roce 2022 tuto monitorovací roli plnila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Její omezené zdroje a nedostatek donucovacích mechanismů ji ale činily do značné míry neschopnou zabránit eskalaci. „Pro ně bylo velkým úspěchem, že nad územím létaly jen dva bezpilotní letouny,“ tvrdí Kyslycja. „Ve srovnání s tím, co máme dnes, je to jako v době Flintstoneových.“
„Nebudu ministra Lavrova budit“
Na otázku, jak se mu podařilo sedět u stolu s vyslanci Kremlu, odpověděl, že má za sebou roky praxe. „Viděl jsem mnohem horší věci. Strávil jsem pět let v New Yorku, z toho tři před plnohodnotnou invazí. Pravidelně jsem sedával v jedné místnosti s nepřítelem.“
Dodal, že do paměti se mu obzvlášť vryl večer 23. února 2022. Uprostřed mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN, které bylo svoláno k projednání naléhavé krize na Ukrajině, se velvyslanec dozvěděl, že jeho země je pod útokem. Kyslycja se pokusil přimět ruského velvyslance Vasilije Něbenzju, aby zavolal svému šéfovi, ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, a vyžádal si ujištění, že ruské jednotky neprovedou invazi.
„Všechno, co vím, jsem již dnes řekl,“ odpověděl tehdy podle Kyslycji Něbenzja. „V tuto chvíli nebudu ministra Lavrova budit.“ Ten večer podle něj změnil životy všech, on sám zůstal v OSN ještě tři roky, než se vrátil do Kyjeva.
Podle Kyslycji jsou mírová jednání věcná a obecně se v nich neobjevují politické a historické grandiózní projevy, jaké jinde Moskva předvádí. „Armáda má lepší přehled o tom, co se děje na bojišti. Jiná věc je, zda jsou [Rusové] schopni podávat zprávy přímo… bez zkreslování nebo pozměňování informací,“ řekl.
Pokud se delegace ve čtvrtek opět sejdou v Ženevě, bude tam Kyslycja také. Podle něj ale stejně nezbyde než čekat, až do skládačky zapadne ta nejdůležitější část. „Válku by mohl zastavit jediný telefonát jedné osoby náčelníkovi generálního štábu,“ doplnil. „Ale zdá se, že diktátor z Kremlu [ruský prezident Vladimir Putin] zatím není ochoten válku zastavit.“
