Rusko dostalo v OSN diplomatickou facku. Co to pro něj bude znamenat?

Aby návrh o pozastavení ruského členství v Radě prošel, bylo nutné získat dvoutřetinovou podporu s tím, že započítány budou pouze hlasující země. Pro návrh se nakonec vyslovilo 93 států, proti jich bylo 24 a celkem 58 zemí se hlasování neúčastnilo.

Nesouhlas s krokem, který již několik dní prosazovala skupina zemí v čele se Spojenými státy, vyjádřila například Čína.

Rusko bylo ve svém druhém roce z celkem tříletého funkčního období Rady. Ta nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí, její rozhodnutí však vysílají důležité politické signály a může také schvalovat vyšetřování. Minulý měsíc orgán například zahájil vyšetřování obvinění z porušování práv na Ukrajině, včetně možných válečných zločinů.

Podle informací agentury Reuters mělo Rusko před čtvrtečním setkáním varovat některé země, že hlasování pro pozastavení jeho členství nebo zdržení se bude považováno za „nepřátelské gesto“ s důsledky pro bilaterální vztahy. Kolik zemí varování obdrželo, zatím není známo. Podle některých hlasů je však i toto jednání známkou toho, že Rusko nemá v UNHRC co dělat.

Co však pozastavení členství v Radě pro Rusko vlastně znamená?

„Okamžitou praktickou implikací je, že Rusko nebude mít přímý přístup k jednáním Rady a k diplomacii, která se kolem Rady točí. Pokud bude například Rada schvalovat další rezoluce k válce na Ukrajině, Rusko se nebude moc zúčastnit jednání o konkrétních formulacích, nebude mít přístup do celého politického procesu v Radě,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Michal Parízek z Institutu politologických studií při FSV UK.

Odborník ovšem upozornil také na fakt, že vzhledem k rozložení sil v Radě pro lidská práva a početní dominanci států výrazně odsuzujících agresi na Ukrajině ve Valném shromáždění byla schopnost Ruska ovlivnit znění rezolucí Rady stejně malá.

„Střednědobě pak Rusko přichází o možnost spolupodílet se na formování agendy Rady a prosazování svého pohledu na lidská práva a jejich ochranu. To může částečně, spíš symbolicky, oslabit ty členy Rady, kteří si sami s dodržováním lidských práv příliš nedělají starosti,“ dodal Parízek.

Rusko se podle odborníka v budoucnu může snažit přesvědčit další členy OSN, aby ho do Rady opět zvolili. Třetina členů Rady se každý rok obměňuje a na konci roku 2022 budou znovu voleni dva členové tzv. východoevropské skupiny, do které Rusko spadá.

„Nezdá se mi ale pravděpodobné, že by Rusko do Rady ostatní členské státy OSN chtěly zvolit, pokud ho nyní – jak se obecně předpokládá – z Rady odvolají,“ dodal ještě před výsledky hlasování Parízek.

Potřebné hlasy pro pozastavení členství státu se již jednou podařilo nasbírat v roce 2011, kdy nejvyšší orgán OSN z UNHRC jednomyslně suspendoval Libyi. Důvodem bylo násilí vůči demonstrantům ze strany sil loajálních tehdejšímu vůdci Muammaru Kaddáfímu.

„V úzké koordinaci s Ukrajinou a dalšími členskými státy a partnery v OSN budou Spojené státy usilovat o pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva,“ informovala již v pondělí na twitteru americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová‑Greenfieldová. „Účast Ruska v UNHRC je fraška. Poškozuje to důvěryhodnost Rady a samotné OSN.“

Iniciativa Spojených států a jejich partnerů přišla poté, co minulý pátek Ukrajina informovala o osvobození města Buča, které leží jen pár kilometrů severozápadně od hlavního města země. Ukrajinským vojákům i novinářům se však spolu s ním naskytl také pohled na zvěrstva, která měli během posledního měsíce války napáchat na tamním obyvatelstvu ruští okupanti.

Svědectví těch, kteří zničené město viděli na vlastní oči, se brzy dostala do světa. Lidé mohli na sociálních sítích i v médiích vidět fotografie civilních obětí ležících na silnicích, kdy některé měly dokonce ruce svázané za zády, nebo masové hroby s desítkami mrtvých těl.

Ruské ministerstvo obrany popírá, že by ruští vojáci v Buči civilisty zabíjeli, a tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou jen „další provokací“ ukrajinské vlády. Na úterním jednání Rady bezpečnosti OSN pak stálý zástupce země Vasilij Něbenzja hovořil o nesrovnalostech, které mají celou záležitost obklopovat.

Valné shromáždění OSN na téma Ukrajiny hlasovalo již dříve. Rezoluci požadující okamžité ruské příměří, stažení všech sil a ochranu civilistů orgán přijal 2. března se 141 hlasy a rezoluci, která obviňuje Rusko z humanitární krize na Ukrajině a naléhá na okamžité příměří a ochranu civilistů, domovů, škol a nemocnic pak jeho členové prosadili se 140 hlasy.

S cílem zjistit, zda během probíhajícího konfliktu opravdu dochází z válečným zločinům, už koncem března OSN zaúkolovala tři experty na lidská práva. Nezávislý panel vede soudce Erik Møse z Norska v doprovodu ombudsmanky pro lidská práva Jasminky Džumhurové z Bosny a Hercegoviny a politického teoretika Pabla de Greiffa z Kolumbie.

Tříčlenná komise má na prošetření možného porušování lidských práv či válečných zločinů na Ukrajině roční mandát. Během toho může vyslýchat svědky a shromažďovat forenzní materiál pro případné budoucí soudní řízení. O prvních zjištěních má informovat v září.

Vlastní vyšetřování provádí také tým Mezinárodního trestního tribunálu. Haag se již předběžně zabýval údajnými zločiny spojenými s násilným potlačením proevropských protestů v Kyjevě v letech 2013 až 2014. Předběžné vyšetřování pak proběhlo i kvůli obvinění ze zločinů spáchaných na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, a na východě Ukrajiny, kde od stejného roku podporuje proruské separatisty.

O tom, že příslušníci ruských sil spáchali na Ukrajině válečné zločiny měly již dříve jasno například Spojené státy. V druhé polovině března s tímto hodnocením přišlo americké ministerstvo zahraničí, které k závěru dospělo po „pečlivém přezkoumání dostupných informací z veřejných a zpravodajských zdrojů“.

„Stejně jako u každého údajného trestného činu je za určení viny nakonec odpovědný soud s jurisdikcí pro daný trestný čin,“ stojí v oficiálním prohlášení na webu instituce. „Jsme odhodláni prosazovat odpovědnost za použití všech dostupných nástrojů, včetně trestního stíhání.“