Článek
Žraloci patří k nejstarším obratlovcům na Zemi. Hlídkují nad korálovými útesy, křižují otevřené oceány i hlubokomořské příkopy. Jedno místo však dlouho zůstávalo bílým místem na mapě jejich výskytu. Ledové vody kolem Antarktidy.
Zatímco v Severním ledovém oceánu jsou záznamy o výskytu žraloka malohlavého nebo též žraloka grónského (Somniosus microcephalus), který je znám mimořádnou dlouhověkostí, antarktickou krajinu dosud vědci považovali za území bez těchto predátorů.
Jenže letos v lednu právě zde vědci zaznamenali překvapivý objev, upozorňují agentura AP nebo časopis Forbes.
Kamera výzkumného centra Minderoo UWA Deep Sea Research Centre zachytila u Jižních Shetlandských ostrovů mohutného žraloka v hloubce 490 metrů. Teplota vody dosahovala pouhých 1,27 stupně Celsia.
Tmavý, sudovitý tvor pomalu proplul kuželem světla a zmizel v temnotě. Podle odhadu vedoucího expedice Alana Jamiesona měřil tři až čtyři metry.
Dosud neexistovaly žádné doložené záběry žraloka přímo z této oblasti. Údaje o jejich výskytu v antarktických vodách pocházely jen z ojedinělých vedlejších úlovků v subantarktických pásmech, píše Forbes.
Podle všeho šlo o zástupce čeledi světlošovitých, latinsky Somniosidae. Světlouni jsou robustní, pomalu se pohybující hlubokomořští predátoři.
Prostředí v mořích okolo Antarktidy je mimořádně specifické. Vrstvení vody způsobené rozdílnou teplotou a hustotou omezuje promíchávání až do hloubky kolem tisíce metrů. Studená a těžká voda stoupá od dna, zatímco shora přitéká sladká voda z tajícího ledu.
Zaznamenaný žralok se pohyboval právě v relativně teplejší vrstvě nad svažujícím se dnem, popisuje AP. Vedoucí expedice Jamieson se domnívá, že tam paryba mohla vyhledávat potravu v podobě uhynulých velryb, olihní či ryb, jejichž těla klesají ke dnu.
Jižní oceán zůstává jednou z nejméně prozkoumaných mořských oblastí planety. Bylo třeba návnady, kamery a šťastné náhody, aby několik vteřin záznamu potvrdilo, že alespoň jeden žralok hlídkuje v antarktických vodách.
„Je to dokonalý příklad toho, proč potřebujeme další výzkum v polárních oceánech. O Jižním oceánu víme velmi málo, přitom se rychle mění,“ uvedla pro Forbes polární mořská ekoložka Rebecca Duncanová z University of Technology Sydney. Podle ní může jít o důsledek oteplování oceánů a posunu areálu výskytu žraloků, nebo jen o důkaz, jak málo známe tamní biodiverzitu.
Jižní oceán prochází proměnou. Mění se rozsah mořského ledu, teplota vody i proudění. Teplejší vody by mohly Antarktidu v budoucnu žralokům více otevřít. Zároveň však ekologické změny mohou narušit potravní vztahy a oblast učinit méně vhodnou.
