Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V roce 2015 se k soukromým konverzacím při obědě scházeli dva muži, kteří si dělají ambice změnit svět k nepoznání. Sam Altman, současný šéf společnosti OpenAI zabývající se umělou inteligencí, a Elon Musk, majitel firmy SpaceX plánující dobytí Marsu.
Altman chtěl po Muskovi, aby spolufinancoval novou společnost, která měla být jakýmsi „hodným dvojčetem“ projektu Manhattan ze 40. let minulého století, kdy se americká vláda (úspěšně) pokusila předstihnout nacisty a dříve než oni vyrobit atomovou bombu.
Hodlal předběhnout své americké konkurenty a vytvořit „projekt Manhattan umělé inteligence“.
Muskovi se nápad evidentně zamlouval. Snahy o vyvinutí superinteligentního počítačového systému považoval za „vyvolávání démona“ a měl za to, že se „silou zla“ v tomto kontextu stane firma Google.
„Bylo by tedy dobré, aby to jako první udělal někdo jiný než Google,“ napsal tehdy Altman v e-mailu Muskovi. Ten souhlasil a zavázal se přispět miliardou dolarů na rozjetí firmy, jež by umělou inteligenci vytvořila. Musk měl dokonce vymyslet i její název - OpenAI.
Počátek firmy a s tím spojený kapitál poskytnutý Muskem je jednou z části knihy Impérium AI bývalé reportérky listu The Wall Street Journal a současné spolupracovnice časopisu The Atlantic Karen Hao.
Musk odešel s prázdnou
Na trhu se přitom objevila i další publikace o Samu Altmanovi s názvem Optimista, kterou sepsala rovněž novinářka The Wall Street Journal Keach Hagey. Spoluautorem tu byl sám Altman.
I ona ve své publikace píše o vztahu Altman-Musk s tím, že prvně jmenovaný využil „paranoidních představ“ Muska a získal potřebnou sumu na rozjezd firmy.
„Je zarážející, že navzdory tomu, že Musk poskytl velkou část počátečního kapitálu a důvěryhodnosti, nakonec nemá ze své investice téměř nic, “ píše k tomu ve své recenzi obou knih pro deník The New York Times (NYT) Tim Woo, profesor Kolumbijské university.
Stanice CNN připomíná, že Musk je s Altmanem dlouhodobě ve sporu a podal proti němu řadu žalob a právních stížností, v nichž tvrdí, že Altman OpenAI „zkresleně prezentuje jako dobročinnou organizaci“.
Musk zkusil OpenAI získat, nabídl za ni závratných 97,4 miliardy dolarů. Altman odmítl.
Obě nejnovější knihy přitom vycházejí v době, kdy Sam Altman mluví o nadcházejí technologické revoluci, kterou má zažehnout s britsko-americkým návrhářem jménem Jony Ive. Ten se proslavil úzkou spoluprací s legendárním Stevem Jobsem a ve firmě Apple pracoval jako hlavní designér takových produktů, jako jsou iPhone, iPad, Apple Watch nebo iMac.
„Symbolika partnerství je jasná: Altman je nový (Steve) Jobs a společně s Ivem slibují vytvořit další osobní technologii, která změní náš život stejně jako iPhone,“ napsal ke spojení těchto dvou mužů časopis The New Yorker.
Ověřování lidskosti v éře AI
Sam Altman na nedávné technologické konferenci v San Franciscu prohlásil, že lidstvo ve ve věku umělé inteligence potřebuje nějaký způsob identifikace lidí tak, aby uživatelé internetu měli jistotu, že komunikují s člověkem. Představil přitom „Orb“, technologii vyvinutou firmou Tools for Humanity (Altman je jejím spoluzakladatelem), která takové „ověření“ obstará.
Časopis Time popisuje „Orb“ jako bílou kouli o velikosti plážového míče, v jejímž středu je kamera. Když se podíváte do jejího středu, zmapuje vaší duhovku. O několik sekund později obdržíte důkaz své lidskosti: 12 800místné binární číslo, známé jako kód duhovky, odeslaný do aplikace ve vašem telefonu.
Do konce roku 2025 chce Tools for Humanity ověřit 50 milionů lidí. Podle magazínu Time je její metou registrace všech na planetě.
Altman a Ive dnes mluví o tom, že na trh brzy uvedou vynález, který bude stejně průlomový či dokonce ještě větší než fenomén internetu a zcela změní lidskou interakci s počítačem.
Oportunista, nebo vizionář?
I proto je tu snaha novinářů zjistit, kdo je Sam Altman a jaké jsou jeho motivy. Je vizionářem, jemuž leží na srdci dobro a obava o lidstvo, nebo pouhým intrikánem, který chce svým způsobem ovládnout svět?
Oba nové tituly se v této základní otázce značně liší. Kniha Impérium AI nabízí daleko temnější příběh.
Jak ve své recenzi píše profesor Wu, tato publikace Altmana popisuje jako oportunistu, který „využívá koncepci lidského pokroku k budování impéria stejně, jako kdysi Evropané využívali křesťanství k ospravedlnění koloniálního dobývání světa“.
Naproti tomu Hagey v knize Optimista nazývá Altmana „geniálním obchodníkem se sklonem k riziku, který věří v technologický pokrok s téměř náboženským přesvědčením“.
V jejím popisu je Altmanovým nejdůležitějším talentem jeho přesvědčovací schopnost. Dokáže prý strhnout svými proslovy o velkých snech a oslnivé budoucnosti. Stylizuje se do jisté míry do role neomylného proroka.
Proč je umělá inteligence na vzestupu zrovna teď?
Metody strojového učení nejsou nové, vědci na nich pracovali už minimálně 50 let. Teprve v posledních letech se ale ke slovu dostaly tzv. velké jazykové modely. Jako třeba ChatGPT, jehož fungování podrobně popisujeme v tomto článku:
Důležitým faktorem je velké množství textů dostupných na internetu. A také rychlý hardware, který umožnil vytrénování řádově výkonnějších modelů. Takových, ve kterých se objevuje „emergentní chování“, které se v některých ohledech vyrovná lidské inteligenci.
Pomocí superpočítačů jsou vývojáři schopni zpracovat stovky miliard vět, a dát tak počítačové neuronové síti schopnost „pracovat“ se slovy. Přestože jde „jen“ o skládání vět, slovo po slovu, výsledky jsou překvapivě smysluplné a použitelné. Podívejte se, jak této schopnosti můžete využít v praxi:
Hagey píše, že Altmanův úspěch se zrodil i díky tomu, že dokázal využít lidi, jež během své profesní dráhy potkal. Druhá autorka, Karen Hao, v této souvislosti používá tvrdší výrazy, Altmana představuje jako „obchodníka s mnoha malými a několika velkými lžemi“, které uvnitř společnosti Open AI spoluvytvářely „bezvýchodné, chaotické a podrazácké prostředí“.
Paul Graham, spoluzakladatel technologické firmy Y Combinator, Altmana přirovnal k jeho vynálezu ChatGPT, který dnes využívá půl miliardy lidí.
„Mohli byste ho vysadit padákem na ostrov plný kanibalů a vrátit se za pět let a on byl by jejich králem,“ popsal Altmanovu osobnost.
Pro budoucího šéfa OpenAI byl Graham klíčovou postavou. Byl to on, kdo si Altamana, který měl za sebou nedokončená studia na prestižní Stanfordově univerzitě a také první nezdařený pokus o založení firmy, všiml a dal mu příležitost se ukázat.
Altman nakonec Grahama na pozici prezidenta organizace Y Combinator nahradil. Bylo mu přitom pouhých 28 let. To už se Altman v Silicon Valley, kde se soustřeďují největší technologické firmy, nejen rozkoukal, ale dosáhl pověsti velkého vizionáře.
Smělé vize
Novinářka Hagey popisuje kalifornské Silicon Valley kolem roku 2010 jako tu nejvhodnější živnou půdu pro ambiciózního Altmana.
Přidal se tam ke skupině investorů, kteří toužili dosáhnout velkých technologických průlomů. Měli plány na návrat lidí do vesmíru, na odblokování jaderné fúze či na výrazné prodloužení lidského života. A někteří snili o vytvoření umělé inteligence na úrovni člověka. Zdá se, že v této oblasti se stal vítězem Sam Altman.
Lidstvo se zatím může ale jen dohadovat, kam umělou inteligenci povede. „Altman je v jádru velkou hádankou, který zdánlivě jedná s těmi nejlepšími úmysly, ale zároveň je pravidelně obviňován z toho, že je zkušeným a prohnaným manipulátorem,“ píše britský list The Guardian.
