„Vypnout plyn nám mohou už zítra.“ V Moldavsku Putin narazil na silné ženy

/Od naší zvláštní zpravodajky/

Válka – ta pravá s hřměním explozí a tragédiemi civilistů – je skoro na doslech, odehrává se jen asi sto kilometrů odsud. Tichá válka o teplo a světlo se však odehrává přímo v každé ulici, v každém domě a za každým oknem.

Zatímco na sousední Ukrajinu ruský vládce Vladimir Putin posílá rakety, proti Kišiněvu jako zbraň používá plyn. Ne že by tato taktika nebyla dobře známá i v Česku, které bylo donedávna na ruských dodávkách plynu podobně závislé, jako je Moldavsko. Současná moldavská vláda ale stojí proti agresorovi v první linii a tak trochu obnažená. Nemá na rozdíl od Česka „štít“ v podobě Evropské unie či NATO.

Moldavsko, jedna z nejchudších a nejzranitelnějších zemí Evropy, ale má do Unie namířeno. Spolu s Ukrajinou získalo letos na jaře, v zásadě v důsledku ruské války, status kandidátské země EU. To není málo.

Teď se ale blíží zima a obavy z ní – a zda ji v této geopolitické „hře o trůny“ přežije i proevropský moldavský kabinet – jsou cítit ve vzduchu.

„Studené ruce, studené místnosti,“ říká omluvně, ale rázně při podání rukou moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová šéfce české Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).

Potkávají se v centru moldavské metropole, v betonovém „hradu“ s nezaměnitelným sovětským rukopisem. Kdysi tu zasedala „vláda“ Moldavské sovětské socialistické republiky, dnes je tu demokraticky zvolený kabinet, který se silou přesvědčivé většiny obrací spíš na Západ než k Moskvě.

„Abychom ustáli všechny problémy, potřebujeme pomoc našich přátel,“ říká mimo jiné Gavrilitaová české političce, která v ten okamžik nezastupuje jen Prahu, ale vzhledem k českému předsednictví Evropské unii i Brusel.

O jakých problémech moldavská lídryně mluví, je jasné. Začátkem října ruský Gazprom podle zdejší vlády snížil dodávky plynu o třicet procent. A teď hrozí jeho vypnutím zcela. Ruská státní energetická společnost podle agentury Reuters výslovně oznámila, že si vyhrazuje právo kontrakt s Kišiněvem kdykoli anulovat. Nejnovější termín možného utnutí dodávek plynu je za dveřmi: 20. října. Oficiálním důvodem je sporný historický dluh, ten nevyslovený pak snaha Moldavska utéct z vlivu Moskvy na Západ.

„Vypnout plyn mohou Rusové každý den. Každý den se budíme s tím, jestli to bude dnes, nebo zítra“ popisuje jiná vlivná moldavská politička, předsedkyně výboru pro zahraniční a evropské záležitosti zdejšího parlamentu Doina Ghermanová.

Moldavsko se třicet let po rozpadu Sovětského svazu ještě před invazí na Ukrajinu ocitlo v historické konstelaci. Dvoje volby po sobě v letech 2020 a 2021 – prezidentské i parlamentní – vyhrála liberální strana spojená se silnou osobností zdejší hlavy státu Maii Sanduové.

Ve 101členném parlamentu je zasedací pořádek podle „směru“ ideologií, nalevo sedí 32 poslanců a poslankyň z Volebního bloku komunistů a socialistů, jenž má ve znaku povědomou rudou hvězdu a srp s kladivem. Napravo pak zasedá 63 zástupců vládnoucí liberální Strany akce a solidarity, zbylých pět poslanců je z antievropského hnutí podnikatelského typu SOR.

Výsledkem je vedení země, které zvědavě pozoruje celá Evropa. Stojí na silných ženách, a to nejen na zmíněné prezidentce Sanduové, jež se pyšní titulem z Harvardu, a premiérce Gavrilitaové. Další silnou postavou je ministryně vnitra Ana Ravencová.

Válka doslova za dveřmi na zemi dopadá nejen v oblasti energetiky. Jen před pár dny proletěly moldavským vzdušným prostorem ruské rakety vypálené z Černého moře. Země také čelila uprchlické krizi, která se zostřenými útoky a blížící se zimou může znovu nabrat na obrátkách.

Dalším problémem je šíření ruské propagandy a dezinformací – její prostupnost moldavskou společností usnadňuje fakt, že ruština je tu vedle rumunštiny druhým jazykem, který přežil konec sovětských časů. Moldavsko má navíc na svém území ruské vojáky – a to v separatistickém proruském Podněstří.

Podle české šéfky Sněmovny ze zdejších politiků čiší odhodlání tentokrát udržet a dotáhnout proevropský kurz.

„Paní premiérka šla rovnou k věci. Obávají se nadcházející zimy, každý den se modlí za lepší počasí a za to, aby byly nadále schopné fungovat místní podniky. Snaží se také velmi šetřit. I když nejsou ještě členskou zemí EU, naše pomoc je tu potřeba,“ řekla Pekarová Adamová po jednání s premiérkou.

Česká republika Moldavsko coby strategicky položenou zemi dlouhodobě podporuje – patří k šestce prioritních zemí české rozvojové pomoci. Teď s akcelerovaným jednáním o vstupu do EU se otevírají další kapitoly spolupráce. Moldavsko by se mohlo učit například ze zkušeností i chyb českého čerpání evropských fondů.

„Vidím otevřenost poučit se z naší zkušenosti. Konkrétně pan předseda parlamentu se mě ptal na zkušenosti s kohezními fondy, čeho se vyvarovat, jak to udělat, aby byly férové a tyto peníze byly transparentně alokované,“ dodává Pekarová.

V srpnu EU Moldavsku poslala 75 milionů eur hlavně na kompenzaci rostoucích cen energií. Morální podporou je fakt, že evropské státy Kišiněvu daly na starost druhé jednání nové „protiputinovské“ platformy Evropského politického společenství, které se „narodilo“ začátkem srpna v Praze na zvláštním summitu za účasti čtyřicítky lídrů ze zemí starého kontinentu.

Prestižní akce se má odehrát na jaře. Do toho je ale ještě daleko. Nejen sami Moldavané, ale i prozápadní moldavská vláda bude muset přežít zimu. Už nyní čelí protestům kvůli rostoucím cenám. A to ještě nezačala topná sezona.

Zdejší politici otevřeně mluví o „plynové válce“, která má za cíl ovlivňovat politickou situaci v zemi. Šéf moldavského parlamentu Igor Grosu zdůrazňuje, že Gazprom, jenž Kišiněvu vyhrožuje, není jen ekonomickou entitou.

„Je to státní společnost, která má obrovský geopolitický přesah. Jejich kroky jsou motivované politicky, nikoli ekonomicky. Cílem je destabilizovat situaci v Moldavsku a zvrátit naše evropské směřování. To vidíme. Odpovídáme velmi jasně. Během posledních dvou voleb občané Moldavska učinili jasnou volbu a my musíme pokračovat v naší cestě,“ řekl Seznam Zprávám.