Článek
Svět v posledních letech sužuje „epidemie“ samoty. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde dokonce o naléhavou globální zdravotní hrozbu.
Loňská zpráva komise, jež se problému věnovala, uvádí, že sociální izolace a osamělost postihuje až 16 procent světové populace. Nejčastěji přitom dopadá na mladé.
Jak napsala agentura Reuters, patrný je tento fenomén například v Číně, kde mladí lidé často žijí a pracují daleko od rodiny, mají delší pracovní dobu a hůře udržují tradiční sociální kontakty. Země se zároveň potýká se sociálními i ekonomickými důsledky rychle stárnoucí populace.
To přispělo ke vzniku nového, rychle rostoucího trhu - takzvané ekonomice doprovodu (companionship economy).
Lidé si mohou zaplatit společníky například pro výstup na posvátnou horu Tchaj-šan, běhání, prohlídky památek či jen večeři v restauraci, poznamenává Reuters.
Podle psychoterapeutky Sami Wong pomáhá placená společnost zákazníkům vyhnout se bolesti z odmítnutí. „Když si tuto službu zaplatíte, vždy dostanete ‚ano‘,“ říká.
A ačkoli neexistují žádná oficiální data o velikosti odvětví, podle čínských státních médií hodnota tohoto trhu loni dosáhla přibližně 50 miliard juanů, tedy v přepočtu zhruba 156 miliard korun.
Česko a samota
V Česku podle aktuálních dat výzkumné agentury STEM dlouhodobě trpí pocitem osamělosti až třetina populace (mezi těmi, kteří se považují za nešťastné pak 59 %). Meziročně se číslo zvyšuje, což dokazuje průzkum Evropské unie z roku 2024, kdy mezi Čechy pociťovalo osamělost pouze 10 % dotázaných.
Přibývá také jednočlenných domácností. Podle dat Českého statistického úřadu získaných mezi lety 2005-2024 došlo k nárůstu podílu v počtu jednotlivých domácností z 23 % na 32 %. Z dat vyplývá, že osamělost u nás postihuje převážně mladé Čechy do 44 let.
„Osamělá generace“
Pocit izolace a samoty je globálním fenoménem, který je průvodním jevem změn v moderních společnostech. V případě Číny lze hovořit o změnách způsobených rychlým stárnutím populace, politikou jednoho dítěte a měnící se podobou tradičních čínských rodin.
O rozsahu problému osamělosti svědčí i vznik mobilní aplikace nazvané „Are You Dead?“ (Jsi mrtvý?). Ta cílí na mladé osamělé uživatele a podle serveru BBC se nedlouho po uvedení stala nejstahovanější v zemi.
Princip je jednoduchý: uživatel musí každý den pomocí velkého zeleného tlačítka potvrdit, že je v pořádku. Pokud ne, aplikace automaticky uvědomí člověka, který je uveden mezi jeho kontakty pro případ nouze.
„Ještě před dvěma generacemi převážně venkovské obyvatelstvo v Čínské lidové republice znalo běžně vícečetné rodiny žijící v poměrně těsné, vícegenerační pospolitosti. Postupující urbanizace před několika desítkami let začala tento model proměňovat“, vysvětluje pro Seznam Zprávy sinolog Martin Kříž, který provozuje web Čínsky.cz.
Politický problém
Velká Británie v roce 2018 jmenovala Tracey Crouchovou historicky první „ministryní pro osamělost“. O tři roky později se inspirovalo Japonsko a post ministra pro osamělost obsadil Tecuši Sakamoto. Země vycházejícího slunce se totiž dlouhodobě objevuje vysoko v celosvětovém žebříčku v počtu sebevražd.
V zemi tak výrazně narostl počet jednočlenných domácností. Podle Čínského národního statistického úřadu jich v roce 2024 bylo přes 100 milionů a podle státních médií by toto číslo mohlo do roku 2030 vyšplhat dokonce na dvojnásobek.
Odchod mladých do měst, jako je Peking, vytváří nejen prostorovou, ale i mentální vzdálenost. Udržování tradičních sociálních vazeb je tak stále obtížnější.
„Všichni máme stejnou měrou to štěstí i smůlu, že se nacházíme v přechodném období, kdy ještě nevyprchalo nadšení z neustále se zmenšujícího světa, kde jsou si lidé blíže díky vysokorychlostnímu internetu a videokonferencím. Tento systém sice zkrátil vzdálenost, ale prozatím nevytvořil žádnou blízkost,“ poznamenává Kříž.
Politika jednoho dítěte je sice oficiálně minulostí, změna se ale projeví až časem. „Celá jedna generace bude ještě pociťovat následky v podobě zásahu do tradičního uspořádání čínské rodiny i sociálního zabezpečení,“ upozorňuje sinolog.
Duševní zdraví jako stigma
Duševní zdraví je v soudobé čínské společnosti stále vnímáno jako stigma. Historicky podle Kříže roli psychologa do jisté míry zastupovaly rodiny a místní komunity. To se ale logicky mění.
Podobu psychologické a psychiatrické péče Čína většinově převzala ze Západu. Služby jsou nejdostupnější ve velkých městech, širokého přijetí se zatím nicméně nedočkaly.
„Člověk, který by o sobě veřejně podobné informace sdílel, bude s vysokou pravděpodobností ve standardním čínském firemním světě nebo pracovním kolektivu silně stigmatizován,“ přibližuje sinolog. Podle odhadu WHO v Číně trpí depresemi až 54 milionů obyvatel.
