Článek
Je to velká záhada v anglických dějinách, kterou si nenechal ujít ani slavný dramatik William Shakespeare. Příběh o zradě, touze po moci a vraždě dvou malých princů Eduarda V. a jeho bratra Richarda ze Shrewsbury.
Tito synové krále Eduarda IV. v roce 1483 zmizeli v londýnském Toweru. O více než pět století později je však zpochybňována teorie, že je zabil jejich strýc a poručník Richard, který poté vládl jako král Richard III.
Přežili princové?
Britská spisovatelka Philippa Langleyová předkládá novou teorii, její desetiletý projekt odhalil „dostatek důkazů“ o přežití obou princů, napsala agentura AFP.
Po smrti otce, krále Eduarda IV., vstoupili v létě roku 1483 Eduard V. se svým mladším bratrem Richardem do londýnského Toweru a nikdo už je nikdy nespatřil. Alespoň se to tak dlouho tvrdilo. Z jejich zmizení a vraždy byl po staletí bez jakýchkoli důkazů obviňován jejich strýc Richard III., jejich opatrovník, který měl silný motiv. V červenci 1483 byl po jejich zmizení korunován králem.
Téměř 200 let po zmizení princů byly v dřevěné schránce v areálu slavné pevnosti objeveny dvě malé kostry, které byly pohřbeny ve Westminsterském opatství. Tyto ostatky pak byly připsány - ačkoli to nebylo možné potvrdit - zmizelým princům Eduardovi a Richardovi.
Richarda III. zvěčnil William Shakespeare ve hře Richard III., kde ho popsal jako prohnaného hrbáče, který se zbavil svých synovců, aby se mohl zmocnit trůnu. Britská spisovatelka Langleyová, která v roce 2012 pomohla objevit tělo Richarda III. na parkovišti v Leicesteru ve střední Anglii, má však nyní novou teorii o tom, že mladí princové přežili.
Článek publikovaný v roce 2015 u příležitosti pohřbu Richarda III. v leicesterské katedrále, který zpochybnil dosavadní pověsti o „vrahovi dětí“, zvýšil její touhu pokračovat v bádání. „Vždycky jsem měla dojem, že se tento příběh objevil až za vlády Tudorovců,“ řekla Langleyová. Pak se „mnohokrát opakoval“, až se podle ní stal „pravdou přijímanou jako fakt“.
Richard III. vládl od roku 1483 až do své smrti v bitvě u Bosworthu nedaleko Leicesteru v roce 1485 ve věku 32 let. Tato bitva byla posledním velkým střetnutím války dvou růží a po ní dynastie Tudorovců v čele s Jindřichem VII. převzala trůn od Richardových Plantagenetů. Podle Langleyové dal právě Jindřich VII. jako „velmi inteligentní jedinec, ale hluboce podezřívavý a paranoidní“ vzniknout teorii, že Richard je vrahem princů. „Měl rozsáhlou síť zvědů, kteří pro něj pracovali. A byl v pozici, kdy mohl zcela ovládat toky informací,“ tvrdí Langleyová.
Langleyová se rozhodla znovu prozkoumat případ princů z londýnského Toweru s pomocí metod moderního kriminalistického vyšetřování. Vyžádala si metodologické rady od odborníků v této oblasti, včetně policistů a právníků. „Řekli mi: 'Pokud nemáte žádná identifikovaná těla, pak se jedná o případ pohřešovaných osob. A jako k takovému k němu musíte přistupovat,“ uvedla.
„Už nelze tvrdit, že je Richard III. zavraždil“
K práci na Projektu pohřešovaných princů se na její výzvu přihlásila spousta dobrovolníků, včetně historiků, kteří pátrali v archivech. Desetiletý projekt podle ní odhalil „mnoho důkazů“ o tom, že mladí princové přežili. Podle Langleyové je nyní na kriticích Richarda III., aby dokázali, že oba princové skutečně zemřeli v londýnském Toweru: „Už nelze tvrdit, že je Richard III. zavraždil,“ říká.
Jádrem jejího přesvědčení jsou nedávno objevené dokumenty naznačující podporu vzpoury v roce 1487, kterou vedl „syn Eduarda IV.“ Toto povstání je historicky spojováno s Lambertem Simnelem, který byl po smrti Richarda III. korunován v Dublinu. Podle nových pramenů objevených týmem Langleyové byl Simnel označován jako „syn krále Eduarda“. Podle autorky se tím myslí princ Eduard, nejstarší syn Eduarda IV.
Michael Dobson, ředitel Shakespearova institutu na Birminghamské univerzitě, je však k nálezům Langleyové skeptický: „Je nepravděpodobné, že by Richard riskoval a nechal tyto prince naživu. Představa, že prostě náhodou zmizeli, když byli na jeho příkaz drženi v Toweru, se zdá být velmi nepravděpodobná,“ uvedl.
Téměř 550 let po smrti princů tak zůstává záhada jejich zmizení stále nevyřešena.
