Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od chvíle, kdy se Donald Trump podruhé ujal prezidentského úřadu, stupňuje svůj dlouhodobý útok na novináře a nezávislá média.
Trumpovo nepřátelství vůči tisku není novinkou. Už během prvního funkčního období se pokusil radikálně omezit financování veřejnoprávních médií a ve své prezidentské kampani před loňskými volbami otevřeně mluvil o tom, že by novináře klidně věznil, rušil vysílací licence a kriminalizoval investigativní práci.
Už to není jen bučení davu
Teď však tato rétorika přechází v konkrétní kroky. Trump a jeho ministři prostřednictvím výkonné moci začínají novinářům skutečně ztěžovat práci – právně, institucionálně a finančně.
„Tohle už není jen bučení davu na mítincích. Útoky na média nabyly institucionální podoby. Trump využívá poslušné členy vlády k tomu, aby novinářům reálně ztěžoval práci – finančně i právně. A to je moment, kdy se z nenávisti k médiím stává cílené omezování svobody slova,“ říká pro Seznam Zprávy zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová.
Novinářka naráží na nedávný incident, kdy prezident společně s ministryní pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemovou otevřeně podpořili myšlenku trestního stíhání CNN za jejich kritické zpravodajství o amerických úderech na Írán a o aplikaci, která upozorňuje na imigrační razie.
První konflikt vypukl po zveřejnění uniklého předběžného hodnocení americké obranné zpravodajské agentury, které naznačovalo, že íránský jaderný program byl americkým útokem zasažen jen částečně a pouze dočasně, což bylo výrazně v kontrastu s Trumpovým triumfálním tvrzením, že program byl „zničen“.
CNN tuto zprávu zveřejnila, což prezident označil za „totálně nelegální“ a začal vyhrožovat soudními kroky proti stanici. Ministryně Noemová pak dodala, že se bude s ministerstvem spravedlnosti snažit prosadit stíhání CNN za tento „falešný reportážní obsah“.
Další bouři vyvolala CNN zveřejněním informací o aplikaci ICE Watch, kterou uživatelé využívají k vzájemnému varování před blížícími se zásahy imigračních úřadů. Ministerstvo vnitra v čele s Noemovou opět naznačilo, že by se mohlo pokusit trestně stíhat média za zveřejnění těchto dat.
„Přitom samotná aplikace je veřejně dostupná a CNN pouze popisovala skutečnost, jak funguje, což je základní součástí novinářské práce,“ vysvětluje Ciglerová.
Kdo je Kristi Noemová?
Osvojila si ostrou rétoriku, změnila vzhled a zapadla tak do Trumpova vnitřního kruhu. Kdo je ministryně vnitřní bezpečnosti USA?
Zvlášť výrazný incident byl také soudní spor s americkou stanicí CBS News, která uzavřela mimosoudní dohodu, protože zkrátila rozhovor s tehdejší viceprezidentkou a Trumpovou soupeřkou v prezidentském klání Kamalou Harrisovou. Většina právních expertů se přitom shodla, že šlo o standardní redakční zásah a že by Trump žalobu pravděpodobně prohrál.
Hrozba soudem často horší než soud
Profesorka žurnalistiky na Newyorské univerzitě Liza Hoganová ale Seznam Zprávám vysvětlila, že samotná hrozba soudních sporů má často na média mnohem silnější dopad než samotné soudní řízení. Právní experti upozorňují na tzv. „chilling effect“ — zastrašující precedens, kdy už pouhá existence žaloby může vést ke změnám v redakční politice nebo dokonce k ústupu médií.
„I v případech, kdy jsou žaloby věcně sporné, jako v nedávném sporu mezi Trumpem a CBS za úpravu rozhovoru s Harrisovou, se média často rozhodnou raději vyplatit odškodné či upravit své zpravodajství, aby se vyhnula dlouhým a nákladným soudním tahanicím,“ vysvětluje Hoganová.
Ciglerová k tomu dodává, že CBS by ve sporu s Trumpovou administrativou s velkou pravděpodobností uspěla. „Šlo o naprosto běžný editorský zásah, standardní novinářskou praxi, kterou se učí každý student žurnalistiky už od prvního ročníku. CBS pouze zkrátila rozhovor s viceprezidentkou Harrisovou, aniž by jakkoliv změnila jeho smysl či kontext,“ vysvětluje.
Podle profesorky Hoganové však byl problém jinde: CBS se rozhodla prakticky nebojovat. Její mateřská společnost Paramount totiž jedná o lukrativním prodeji, který vyžaduje schválení ze strany vlády, tedy administrativy Donalda Trumpa.
Konzervativní list The Wall Street Journal v tom vidí nebezpečný precedens: loajalita má být vynucována výměnou za politické výhody.
Právní experti a mediální organizace upozorňují, že jde o zneužívání občanskoprávních nástrojů k umlčování nezávislých hlasů a oslabování svobody tisku.
Postupné oslabování odvahy médií
Existují precedenty, které médiím poskytují silnou ochranu. Známý je například případ New York Times vs. Sullivan, podle kterého musí veřejné osobnosti v soudních sporech s médii dokázat, že kritická informace se v médiích objevila, přestože si redakce byla vědoma její nepravdivosti.
Finanční náklady případného soudního sporu a tlak způsobují, že mnoho redakcí raději předem cenzuruje obsah nebo mlčí. Výsledkem může být oslabování odvahy investigativní žurnalistiky, protože hrozba postihu sama o sobě zasévá strach a omezuje svobodu tisku.
„Nejde jen o to, co je právně možné, ale o to, co si média dovolí ve strachu z postihu. Trumpova strategie nevede k okamžité cenzuře, ale k pomalému oslabování novinářské odvahy,“ dodává Hoganová.
Novinářka Ciglerová, která žije na Floridě, situaci popisuje s rostoucí obavou. „Už jen čekám, kdy nám americká ambasáda odebere víza. Novináři jsou vlastně poslední složkou demokratické moci, která ještě jakž takž drží. Ale i ta už se hroutí,“ říká s tím, že stejně jako na akademiky Trump útočí na média strategicky – jeho cílem je omezit jakýkoliv jiný názor a zlikvidovat kontrolu moci.
„Dochází k tiché autocenzuře,“ říká novinář Peter Baker z deníku The New York Times. „Zvažujeme nejen právní rizika, ale i možné finanční a institucionální důsledky. A to už není zdravé.“
Některé mediální domy se sice snaží proti trendu bojovat – například právě deníky New York Times a ProPublica založily společnou právní obrannou jednotku zaměřenou na ochranu investigativních novinářů –, ale i ony čelí klesající důvěře veřejnosti a zvyšujícím se nákladům.
Problémem totiž není jen Trumpova administrativa samotná, ale i rostoucí polarizace společnosti, která vede k tomu, že část publika média přímo nenávidí. „Dnes je novinář pro mnoho Američanů stejným nepřítelem jako imigrační úředník nebo levicový politik. Trump tento pocit systematicky pěstuje,“ říká Baker.
