Zelenského provokace se nepovedla, nakonec raději 40krát poděkoval

„Mohl přinést společné geopolitické vítězství Ukrajině i samotné Alianci, ale bohužel se stal symbolem ztracených příležitostí.“

Tak vidí závěry vilniuského summitu NATO ukrajinský novinář Serhij Sydorenko, jehož analýzu zveřejnil server Evropská pravda. Napsal v ní dále: „Rozhodnutí ohledně Ukrajiny lze popsat dvěma slovy: strategická nejistota.“ Podle Sydorenka jsou otevřené všechny scénáře. Summit v Litvě nezavřel Ukrajině dveře, nezkomplikoval budoucí členství, ale ani jí cestu do Aliance nezkrátil, podotýká.

Ukrajina na summitu nedostala od NATO pozvánku ke vstupu do Aliance, ale lídři se dohodli na tom, že bude členem Severoatlantické aliance po splnění blíže neupřesněných podmínek. Zároveň zemi zkrátí vstup odstraněním takzvaného Akčního plánu členství (detailně jsme popsali zde).

Sydorenko zmiňuje, že Kyjev byl připravený na to, že nedostane přímou pozvánku. „V posledních dnech či dokonce týdnech bylo jasné, že jde o ‚odložené pozvání‘ nebo ‚pozvání s podmínkami‘ – a to byla zcela přijatelná varianta.“

Závěr summitu s neurčitým avízem vstupu Ukrajiny do Aliance podle Sydorenka ukazuje, že „NATO neví, co s Ukrajinou dělat, ale nemůže to přiznat“.

Západní média také po skončení summitu přináší některé podrobnosti ze zákulisí vrcholné schůzky. Hned několik jich zmiňuje rozruch, který v úterý v podvečer vzbudil ostřejší vzkaz ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu členských zemí.

Na sociálních sítích napsal, že by bylo „bezprecedentní a absurdní“ neposkytnout Ukrajině časový rámec pro přijetí do Aliance. Pokusil se tak na poslední chvíli ovlivnit obsah usnesení lídrů.

Podle agentury Bloomberg ovšem takový vzkaz popudil západní státy. „USA nedostaly žádné varování, že Zelenskyj rozpoutá svůj útok na sociálních sítích,“ píše web.

Na úterní večeři v litevském prezidentském paláci, na které ovšem chyběl americký prezident Joe Biden, pak měli lídři NATO Zelenskému vzkázat, aby se „uklidnil“ a podíval se na celý schválený „balíček“.

Agentura se odkazuje na vícero rozhovorů s diplomaty a úředníky přímo na summitu ve Vilniusu. Podle nich byl vzkaz Zelenského nakonec kontraproduktivní a podráždil hlavně Američany.

Státy NATO přijaly závěrečné komuniké ještě před tím, než Zelenskyj do Vilniusu osobně dorazil. Na místě si údajně od některých lídrů vyslechl výtku, že zašel příliš daleko.

Diplomaté pak vysvětlovali Zelenského „výbuch“ jako obvyklý vyjednávací manévr, jak zvýšit sázky. Druhý den summitu už ukrajinský prezident mluvil smířlivěji.

Přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu o zrychlení budoucího přístupového procesu do Aliance, řekl ale, že jako ideální výsledek by si představoval pozvánku do NATO.

Podle českého prezidenta Petra Pavla ovšem Ukrajina dostala dokonce víc, než mohla na summitu očekávat. „Je tam jasný příslib a jasně vyjádřená podpora a vůle dosáhnout cíle, tedy obnovení hranic Ukrajiny a její suverenity,“ řekl ve středu odpoledne českým novinářům ve Vilniusu.

Podle deníku The Washington Post je ve vystupování Zelenského na mezinárodní úrovni určitý vzorec. Žádosti o finanční a politickou pomoc, a hlavně o dodávky zbraní prezident rámuje připomínkami ukrajinských obětí položených v boji souběžně s výčitkami, že Západ nedělá dost.

Podle amerického listu západní představitelé v podpoře Ukrajiny pokračují, ovšem někteří v soukromí vyjadřují znepokojení nad kontinuálními ukrajinskými požadavky.

To může demonstrovat i to, že se do Zelenského na summitu nevídaně ostře veřejně opřel britský ministr obrany Ben Wallace.

Politik, jenž měl ambice být nový generálním tajemníkem NATO, (nemá v tom ale podporu Washingtonu), řekl, že by měla být Ukrajina za vojenskou podporu Západu vděčnější a nechovala se ke spojencům jako k americkému internetovému prodejci Amazon.

Wallace také poznamenal, že má Ukrajina ve zvyku po získání určitého typu zbraně ihned lobbovat za další. Britský premiér Rishi Sunak pak tyto výroky bagatelizoval.

„Prezident vyjadřoval svou vděčnost mně i britskému lidu a samozřejmě také dalším spojencům. Udělal to i velmi dojemným způsobem během vystoupení v parlamentu, když byl začátkem tohoto roku ve Spojeném království,“ uvedl Sunak.

Na Wallace reagoval Zelenskyj ještě přímo na tiskové konferenci ve Vilniusu. „Domnívám se, že jsme Británii vždy vyjadřovali svůj vděk, stejně tak i premiéru a ministru obrany,“ uvedl.

Znovu pak ve velkém děkoval ve svém obvyklém večerním projevu, tentokrát natočeném ve vlaku do Kyjeva. V nahrávce poděkoval západním spojencům za pomoc Ukrajině a podporu v obraně před Ruskem celkem čtyřicetkrát, napočítal server Suspilne.

Zelenskyj vždy zmínil konkrétní zemi a to, za co jí děkuje. Německu a kancléři Olafu Scholzovi například za dlouhodobou podporu a za další navýšení obranného systému Patriot.

Polsku Zelenskyj poděkoval za principiální pozici při „silné a energické“ podpoře pro vstup do NATO. Osobní dík zazněl i směrem ke slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové.

Česku ukrajinský prezident ve videu poděkoval za všechnu poskytnutou výzbroj, techniku a vrtulníky.