Hlavní obsah

Země G20 výslovně neodsoudily ruskou válku. Ukrajinci deklaraci „přepsali“

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Ruský prezident Vladimir Putin do Indie nepřiletěl. Poslal místo sebe ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Reklama

aktualizováno •

V indickém Dillí začal dvoudenní summit zemí G20. Státy se tam už měly shodnout na znění závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. Kyjev ji kritizuje.

Článek

Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině.

Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a není to nic, na co by lídři měli být pyšní.

„Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu,“ píší státníci v prohlášení G20, které má přes 30 stran

„Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině,“ stojí v prohlášení, které ale v této souvislosti nezmiňuje Rusko jako původce konfliktu.

Ukrajina však dala najevo, že výsledek považuje za příliš slabý. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že účast Ukrajiny na summitu by jeho účastníkům „jistě pomohla lépe pochopit situaci“ - jak napsal na facebooku mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko.

Zveřejnil také vlastní verzi deklarace, kde červeně přepsal neurčité formulace jako „válka na Ukrajině“ na jednoznačně odsuzující „válka Ruska proti Ukrajině“.

Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Velkým tématem bylo i klima, o jehož dopadech hovořil mimo jiné brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému emisních povolenek. Na programu byla i potravinová bezpečnost, vývoz obilí z ukrajinských přístavů nebo protiruské sankce.

Jednání předsedal indický premiér Naréndra Módí, mezi hosty byl americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak, japonský premiér Fumio Kišida nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Chyběli ale chyběli čelní představitelé dvou zemí, jejichž postoj k válce na Ukrajině je zásadně odlišný od Západu. Nepřijel ruský prezident Vladimir Putin, kterého zastoupil ministr zahraničí Sergej Lavrov, a také čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož přijel premiér Li Čchiang.

Putin cestu neriskoval kvůli riziku zatčení a nepřítomnost čínského prezidenta si podle CNN analytici vysvětlují jako pohrdavé gesto směrem k Indii.

G20 tradičně sdružuje především jednotlivé státy a jediným regionálním uskupením s členstvím byla zatím Evropská unie. Z Afriky byla jediným členským státem Jihoafrická republika. Ostatní africké země se o přijetí do skupiny prostřednictvím AU snažily roky.

Přijetí AU bude podle Reuters formálně dokončené v průběhu příštího roku, kdy předsednictví G20 po Indii převezme Brazílie.

Podle Bloombergu odvolávajícího se na své zdroje na summitu probíhá také snažení tureckého prezidenta přesvědčit země, aby udělaly určité ústupky Kremlu a pomohly tak ke znovuobnovení tzv. obilné dohody. Jedním z nich má být například vrácení Ruska do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Reklama

Doporučované