Článek
V pátek brzy ráno zemřel bývalý čínský premiér Li Kche-čchiang, který se k moci dostal s příslibem zlepšení situace soukromého sektoru a omezení vlivu státu. Bylo mu 68 let.
Podle agentury Reuters utrpěl během návštěvy Šanghaje infarkt a lékaři už ho nedokázali zachránit.
Li Kche-čchaing byl příkladem generace vysoce vzdělaných čínských pohlavárů, kteří se prosadili, když vymizeli z politiky současníci Mao Ce-tunga.
Jako premiér mluvil o tom, že by měl trh hrát v ekonomice větší roli, a slíbil soukromým společnostem spravedlivější podmínky. Tvrdil dokonce, že budou mít stejný přístup k půdě, úvěrům a dalším zdrojům jako státní firmy.
Jeho úsilí mělo ale jen omezený úspěch, protože on a jeho spojenci ztratili velkou část svého vlivu. Zastínil je totiž nejvýraznější čínský vůdce za poslední desetiletí – Si Ťin-pching. Ten prosazoval namísto rozvolňování trhu silnou roli státu a jeho přímý dohled na ekonomiku. Tlačil tak silněji ideologii vládnoucí strany než ekonomický růst, o který se Li snažil.
Symbol alternativy, nebo prohry
Jeho náhlá smrt může vést k otřesům na čínské poltické scéně. Mohla by nastat podobná situace jako v roce 1989, když zemřel generální tajemník Chu Jao-pan, spekuluje BBC. Truchlení tehdy přerostlo ve známé protesty na náměstí Nebeského klidu.
Masakr na náměstí Nebeského klidu
Do pekingské historie se v roce 1989 zapsaly nejen prodemokratické demonstrace, ale také jejich krvavé potlačení. Hlavní zásah armády proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru města požadovali demokratické reformy, proběhl v noci na 4. června 1989, kdy čínská armáda vyslala do ulic tanky.
V Pekingu tehdy zahynuly stovky, možná až tisíce studentů, aktivistů i dalších občanů. Úřady následně pozatýkaly po celé zemi více než 1600 lidí, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi. Oficiální bilanci obětí čínské úřady nikdy nezveřejnily a zmínky o událostech jsou v Číně nadále přísně cenzurovány.
Podle některých expertů byl i většinou Číňanů považován za preferovaného nástupce prezidenta Chu Ťin-tchaa. Místo něj se ale do čela dostal jeho konkurent ze soupeřící frakce čínské komunistické strany Si Ťin-pching. Ten podle Wen-ti Sunga, experta na Čínu z Australské národní univerzity, dokázal Li Kche-čchianga a jeho spojence politicky potopit, což se bývalému premiérovi nepodařilo zastavit.
S jeho skalními stoupenci komunistická vláda počítá a už zavedla různá opatření, jak udržet stabilitu. Například právě probíhá rozsáhlý zátah proti uživatelům sítí VPN. Ty dokážou obejít čínskou cenzuru na internetu, který se komunistická strana snaží kontrolovat. Vládnoucí garnitura si od toho slibuje, že truchlení pro populárního a liberálního politika nepřeroste v širší kritiku administrativy v čele se Si Ťin-pchingem.
VPN
VPN znamená virtuální privátní síť. Je to služba, která chrání údaje a online soukromí uživatelů. Při připojování k veřejným sítím Wi-Fi vytváří šifrovaný tunel, aby uživatel zůstal v anonymitě, čímž skrývá jeho IP adresu.
Z funkce premiéra odstoupil teprve v březnu. Po dvou funkčních obdobích mu tak velela ústava. Jeho přítomnost ve vysoké politice je tak pro jeho podporovatele stále čerstvá. Pro část obyvatel je navíc Li symbolem toho, že by se někdy mohlo v Číně vládnout jinak.
S tím nesouhlasí Richard McGregor, vedoucí pracovník pro východní Asii v Lowy Institute v Sydney. Ten pro New York Times uvedl, že „Li Kche-čchiang ve skutečnosti není symbolem minulé reformní éry, jak někteří tvrdí“. Podle něj je právě naopak „symbolem éry Si Ťin-pchinga, v níž byli domnělí reformátoři jako Li odsunuti na vedlejší kolej a zbaveni svéprávnosti“.
Během své rozlučky, kdy Li navštívil všechna ministerstva, zdůrazňoval nutnost ekonomické reformy. Videa, na kterých je vřele vítán svými podřízenými, byla později z čínských sociálních sítí stažena.
„Bez ohledu na to, jak se mezinárodní větry a mraky změní, Čína se určitě více otevře,“ řekl Li v březnu ve svém posledním veřejném vystoupení. „Řeka Jang-c'-ťiang a Žlutá řeka nepotečou pozpátku.“
Po opuštění premiérského křesla sice mohl být zvolen do jiné vedoucí pozice, ale v říjnu byl fakticky vytlačen z 24členného politbyra. Jeho odchod z politiky se tak stal jistotou. Na citlivosti celé situace jen přidává to, že zemřel tak náhle po dostatečně nevysvětleném odvolání ministra zahraničí a obrany.
Adam Ni, nezávislý čínský politický analytik, ho popsal jako „premiéra, který zůstal bezmocný, když se Čína prudce odvrátila od reforem a otevírání se“.
Li Kche-čchianga sice čeká státní pohřeb, ale spekuluje se, že se mu nedostane většího ceremoniálu. Státní propaganda s jeho osobou bude nakládat velmi opatrně, aby ani trochu nevyvolala sympatický pohled na bývalého premiéra, který by mohl být v rozporu se současnou vládní cestou.
Žlutá řeka nepoteče zpátky
Oficiální nekrolog ho popisuje jako oddaného úředníka, který byl vždy loajální vůči vůdci, který spravoval čínskou hospodářskou politiku a vládní reakci na covid, a pomáhal tak řídit zemi v neklidných časech.
„Musíme proměnit zármutek v sílu a poučit se z jeho revolučního ducha, ušlechtilého charakteru a vynikajícího pracovního stylu,“ stálo v nekrologu, který vyzýval zemi, aby se semkla kolem Si Ťin-pchinga.
Mnozí Číňané, kteří byli smrtí bývalého premiéra překvapeni, viděli jeho odkaz odlišně. Právník a bývalý investigativní novinář Šen Ja-čchuan, který používá pseudonym Š' Fej-kche, uvedl, že někteří si Li Kche-čchianga – stejně jako on – budou pamatovat pro jeho relativně liberální image a prosazování tržních reforem, píše CNN.
Apeloval na ně i během pandemie covidu-19. V květnu 2022 na setkání s vládními a obchodními zástupci nejprve chválil „efektivní práci“ úředníků, kteří během krize čelili „neočekávaným výzvám“. Po chvíli ale otočil a začal kritizovat.
Čína mírotvůrcem
Čína se snaží o svůj dlouho avizovaný mírový dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Její cesta mírového prostředníka ovšem není tak jednoduchá a skvrny na pověsti jí dělá už jen její dosavadní „proruská neutralita“.
„Problémy v některých oblastech jsou do určité míry větší než šok z pandemie v roce 2020,“ řekl před 10 tisíci účastníky akce. Dodal, že existuje jasná cesta vpřed. To je podle něj větší rozvoj a finanční kapitál z volnějšího trhu, připomíná list The Guardian.
„Abychom odvedli dobrou práci v oblasti prevence a kontroly epidemií, potřebujeme finanční a materiální zdroje. Potřebujeme rozvoj, abychom podpořili stabilní zaměstnanost, zlepšili živobytí lidí, a tím pádem zdokonalili prevenci,“ řekl.
Kritika v rámci stranické linie
Další provokace se dopustil, když se loni za „politiky nulového covidu“ objevil na univerzitě v provincii Jün-nan bez roušky. Studenti ani úředníci, kteří stáli kolem tehdejšího premiéra, také neměli nijak zakryté obličeje. To vyvolalo velké pozdvižení. Krátce nato byl hashtag #PremierAtYunnanUniversity, pod kterým se videa z univerzity šířila, zablokován.
„Možná nebyl silným a rázným politikem ani zdatným řečníkem,“ napsal pan Šen v příspěvku na sociální síti WeChat. „Ale podle mého dojmu téměř všechna jeho veřejná vyjádření úzce souvisela s klíčovými slovy jako demokracie, právní stát, tržní hospodářství a zefektivnění státní správy.“
Bývalý premiér byl považován za jednu z nejchytřejších politických osobností své generace. Na prestižní právnickou fakultu Pekingské univerzity byl přijat brzy poté, co byly univerzity po katastrofální kulturní revoluci předsedy Maa znovu otevřeny. I proto ve straně vedenou inženýry vynikal.
Jeho podporovatelé oceňovali zejména jeho přímost. Veřejně přiznával ekonomické problémy Číny a otevřeně mluvil o jejich možných řešeních. Do značné míry se ale i tak držel stranické linie, zvláště když Si Ťin-pching pevněji sevřel moc.
Díky jeho relativní otevřenosti se zrodil i neoficiální ekonomický ukazatel. Podle důvěrného diplomatického zdroje, který v roce 2010 citoval server WikiLeaks, Li v roce 2007, tehdy ještě jako hlava provincie Liao-ning, měl údajně soukromě přiznat americkému velvyslanci v Číně, že oficiální ekonomické statistiky Pekingu jsou „uměle vytvořené“ a nespolehlivé.
Údajně se prý sám chtěl zaměřovat spíš na hrubý domácí produkt, sledovat nákladní železniční dopravu, spotřebu elektřiny a hodnotu poskytnutých půjček. Toto alternativní měřítko růstu v Číně se stalo známým jako „Li Kche-čchiangův index“.
