Článek
Tisíce obyvatel západní Afriky se nahrnuly do vzdáleného koutu východního Senegalu, aby hledaly kus blyštivého kovu, který by jim jednou provždy změnil život.
Shon za cenným kovem dramaticky proměnil město Bantakokouta na hranicích Mali a Guineje.
Před dvěma desetiletími zde bylo jen pár desítek hledačů zlata, nyní jich jsou tisíce. Těžce pracují navzdory jistotě úspěchu.
Skrze všudypřítomnou prašnou mlhu postávají malé skupiny jedinců, kteří se chrání před sluncem provizorními přístřešky.
Ženy sedí opodál a třídí kameny na dvě hromady – jednu velkou na odhazování a mnohem menší na slibné vzorky.
Vločky zlata se získávají po umytí prachu rtutí – což je praktika, která je zakázaná kvůli rizikům pro zdraví a životní prostředí, zde ale zůstává přesto rozšířená.
„Pracovat tady je jako hrát v loterii, nikdy nemáte jistotu, že vyhrajete,“ povzdechl si muž, který je přesto odhodlaný zůstat na místě, dokud nezbohatne.
Další místa v oblasti bohaté na zlato převzaly těžařské korporace, ale v Bantakokoutě bylo povoleno pokračovat v neformální řemeslné těžbě zlata.
Kopáči zde obvykle zůstávají několik dní až měsíců.
Většina vytěženého zlata se pak prodává v nedalekém Mali, kde je cena vyšší.
Pro většinu hledajících je cíl stejný – najít hodně zlata a začít nový život.
Rizik, kterým horníci čelí, je mnoho. Od smrtelných pádů, řezných ran, sesuvů půdy, tupé nekončící bolesti, ale také užívání drog a kuplířství až k džihádistické radikalizaci.
Samotné město nese znaky chudoby. Jeho uličky jsou poseté odpadky a kozy a ovce se tu potulují bez dozoru. Naprostá většina chatrčí jsou základní stavby vyrobené z bambusu.
Doly přitahují migrující pracovníky asi z 20 různých afrických zemí, mnohým se ale po čase dostaví zklamaní a poté jsou ochotni uchýlit se téměř ke všemu.
Někteří neúspěšní jsou pak nuceni v místě zůstat. Ženy se stávají obětí organizovaného obchodování s lidmi. Muži jsou zase lapeni k pašování zlata za hranice.
Místa těžby zlata jsou ideální pro hledání frustrovaných mladých lidí. Úřady proto posílily zabezpečení hranic s Mali. Džihádistický soused vidí východní Senegal jako zajímavé území pro nábor a financování svých aktivit.
Zpráva think-tanku Timbuktu Institute z roku 2021 upozornila na neutěšenou situaci zbídačených a frustrovaných mladých lidí jako na jednu z hlavních příčin džihádistické radikalizace.
O dětském pracovníkovi ve zlatém dole
Příběh, který připomíná realitu mnoha dalších dětí, které pracují v důlním průmyslu v afrických zemích. Když Opio začal pracovat ve zlatém dole Perkoa, bylo mu osm let.
