Článek
Výtvarný umělec bulharského původu Christo se se po celém světě proslavil zejména zahalováním staveb textiliemi. S manželkou Jeanne-Claude společně vytvořili mnoho unikátních projektů ve veřejném prostoru.
Christo a Mastaba v Abú Dhabí.
Nyní se schyluje k další realizaci - obří instalaci navržené v roce 1977. Do několika let by měla vyrůst v poušti nedaleko hlavního města Spojených arabských emirátů.
Mastaba by měla být složená z 410 000 barelů, které budou tvořit barevnou mozaiku odrážející islámskou architekturu.
Rozměry díla by měly mít 300 metrů na šířku, 150 do výšky a 225 do hloubky.
Uvnitř objektu má být výtah, jenž návštěvníky dopraví na vyhlídkovou plošinu. V okolí mastaby se mají vysázet stromy a vybudovat parkoviště, sociální zařízení a modlitebna.
Na realizaci dohlíží Christův synovec, Vladimir Javačev, který plánuje projekt financovat rozprodáním jednotlivých částí instalace výměnou za NFT. Momentálně se odhadované náklady pohybují kolem 350 milionů dolarů.
Christo a Jeanne-Claude si drží nadále celosvětovou popularitu. Jejich umělecká díla přitahují miliony návštěvníků. V roce 2021 byl zahalen Vítězný oblouk v Paříži na dobu 16 dní (18. září – 3. října 2021) přesně tak, jak si to od 60. let minulého století představovala umělecká dvojice Christo a Jeanne-Claude.
Zahalený Vítězný oblouk přilákal přes šest milionů návštěvníků. Realizace tohoto díla bylo jedno z posledních Christových přání vyslovených těsně před smrtí. Druhé přání bylo uskutečnit Mastabu, kterou navrhl společně se svou životní partnerkou.
Vítězný oblouk v Paříži
51 metrů vysokou stavbu, kterou na oslavu svého vítězství v bitvě u Slavkova (1806) nechal postavit Napoleon, zcela zahalilo 25 tisíc metrů čtverečních stříbřitě modré recyklovatelné látky. Polypropylenovou textilii upevnila červená lana rovněž vyrobená z materiálu šetrného k životnímu prostředí.
Projekt byl realizován až po smrti obou umělců. Obalení monumentu se uskutečnilo od 18. září do 3. října 2021 v Paříži.
Podívejte se, jak se francouzská ikona postupně zahalovala:
Umělci poprvé navštívili Spojené arabské emiráty v roce 1979.
Na snímku hledají Christo a Jeanne-Claude ideální místo pro Mastabu, vyfoceno v únoru 1982.
Mastaba se stane největším trvalým uměleckým dílem na světě. Navrhované umístění je ve vnitrozemí, přibližně 160 kilometrů jižně od města Abú Dhabí v poušti Liwa.
Christo ve svém ateliéru v New Yorku s přípravnou kresbou pro Mastabu, 1984.
Mastaba bude jediným stálým veřejným uměleckým dílem Christa a Jeanne-Claudeových.
Christo v Arabských emirátech, 13. května 2017.
Christo Javačev se narodil v roce 1935 v bulharském Gabrovo a zemřel v květnu 2020 ve věku 84 let v New Yorku. Jeanne-Claude se narodila v roce 1935 v Casablance a zemřela v roce 2009 v New Yorku.
V Nevadské poušti v USA byl završen celoživotní projekt sochaře Michaela Heizera. Na díle je fascinující všechno: nesmírná velikost, jeho odlehlost. A skutečnost, že mu umělec věnoval padesát let svého života.
Po studiích na Akademii výtvarných umění v Sofii uprchl Christo v roce 1957 z komunistického Bulharska. V březnu 1958 se usadil v Paříži, přitahován aurou města a jeho dynamickou uměleckou scénou. Jen pár měsíců po svém příjezdu potkal Jeanne-Claude, adoptivní dceru francouzského generála Jacquese de Guillebona, která se dokonce narodila ve stejný den jako Christo.
Svou uměleckou spolupráci zahájili v roce 1961. Významně na sebe upozornili v červnu 1962, když na protest proti výstavbě Berlínské zdi zabarikádovali úzkou pařížskou uličku devíti ropnými barely.
Snímek ukazuje umělecký pár na prvním výletě do krajiny Spojených arabských emirátů v únoru 1979.
Jejich estetika a uvažování pramenilo z hnutí Nových realistů, založeném v Paříži roku 1960.
Christo a Jeanne-Claude na sebe během své kariéry upozornili především skrze své „balicí“ projekty. Látkou nechali v průběhu několika dekád pokrýt mrakodrapy, část australského pobřeží, římské hradby, živé stromy, celé ostrovy, pařížský most Pont Neuf či berlínský Říšský sněm.
Umělecká dvojice se svým fotografem Wolfgangem Volzem stojí nad modelem svého budoucího díla - mostu ‚Pont Neuf‘. Vyfoceno v Paříži 1993.
Jejich projekty nikdy nebyly financovány z veřejných peněz. Všechny výdaje pokryly prostředky utržené z prodeje Christových přípravných studií, nákresů, koláží a modelů pařížské instalace, prací z 50. a 60. let, litografií či dalších předmětů.
Na snímku sedí umělecká dvojice před zakrytým berlínským Reichstagem. Budova byla kompletně zahalena 24. června 1995 a po 14 dnech byl parlament znovu odhalen.
V posledních letech života Christo vzbudil pozornost projektem plovoucích barevných pontonů, které na dva týdny spojily města u severoitalského jezera Iseo. Prošlo se po nich 1,3 milionu lidí.
