Zničili Ukrajinci desítky ruských letadel? Satelitní snímky říkají jiný příběh

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jaké ztráty způsobila Rusku troufalá a odvážná operace Pavučina zacílená na jeho strategické letectvo? Kolik nesmírně cenných letounů drony zničily? A jaké typy to byly?

Doby, kdy protichůdná tvrzení dvou znepřátelených zemí v podobných případech nešlo vůbec ověřit, skončily. Satelitní snímky napadených letišť se začaly díky komerčním satelitním společnostem a nadšencům do analýzy informací z otevřených zdrojů (OSINT) zveřejňovat a rozebírat s odstupem jednotek dní. Ačkoliv přesnou odpověď možná nedostaneme nikdy, zevrubný přehled už k dispozici je.

Jasné důkazy jsou zatím o 12 zcela zničených letadlech (zbyly z nich jen ohořelé trosky) v pravděpodobném složení sedmi bombardérů Tu-95, čtyř bombardérů Tu-22 a jednoho transportního letadla An-12.

Tento výčet je stabilní už několik dní a ani novější várky kvalitnějších satelitních snímků na tom nic nezměnily. Je tedy nepravděpodobné, že by případné další družicové záběry odhalily nějaký nový dosud nezpozorovaný vrak.

Ukrajinou zveřejněná videa ukazují, že drony se dostaly do bezprostřední blízkosti ještě několika dalších letadel, ale není jisté, co se s nimi stalo. Mohlo dojít „jen“ k mechanickému poškození bez výbuchu paliva a požáru nebo nálož mohla zcela selhat. Menší poškození se z vesmíru ověřují těžko, takže nezbývá než konstatovat, že počet poškozených letounů je neznámý a pravděpodobně to tak i zůstane.

V následujících odstavcích najdete co možná nejpodrobnější popis situace na každém z letišť, na která drony během operace Pavučina zaútočily.

Největší škody byly napáchány na letišti Belaja, ze kterého pochází i část záběrů z útoku zveřejněných Ukrajinou. K dispozici jsou satelitní snímky s dobrou kvalitou rozlišení z doby před útokem i po něm. Chybí sice snímek zachycující situaci bezprostředně po úderu, ale i na snímcích ze 4. června a pozdějších dní jsou stále vidět neodklizené trosky letadel, z nichž se dá udělat poměrně dobrý obrázek o situaci.

Zničených bylo bez jakýchkoliv pochybností nejméně sedm letadel. Tři z nich byly starší bombardéry Tu-95 a čtyři novější proudové Tu-22. Pochybnosti přetrvávají v otázce, jestli byl nějaký další stroj poškozen.

Z útoku na letiště Belaja už Ukrajinci zveřejnili i video, kde je vidět let jednoho z dronů v celé délce od startovní pozice až na letiště:

Dobrý základní přehled o situaci na celém letišti poskytuje třeba tento satelitní snímek doplněný popisky. K dispozici jsou nicméně i snímky s vysokým rozlišením, které umožňují velmi „blízký“ pohled na trosky letadel.

Přesvědčte se sami:

Na tomto snímku je mimochodem hezky vidět i ruská „maketa“ bombardéru Tu-22. Těch je na letišti víc a ve snímcích s horším rozlišením je problém je odlišit od skutečných letadel. Kvalitnější snímky už ale nikoho nenechaly na pochybách a umožnily ohořelé vraky spočítat spolehlivě.

Dosud také působí zmatek satelitní snímek zveřejněný ukrajinským telegramovým účtem Dnipro Osint 4. června, který je podle autorů už ze 3. června a zdá se, že ukazuje ještě jeden zničený bombardér Tu-95. Všechny ostatní satelitní snímky (s ověřeným původem od konkrétních společností) s datem 4. června nicméně ukazují na úplně stejném místě ten samý letoun, avšak bez známek škod.

Teoreticky by se tato podivnost dala vysvětlit tak, že Rusové poškozené letadlo odtáhli a nahradili ho neponičeným kusem. Pravděpodobnější ale je, že snímek zveřejněný telegramovým kanálem je jen upravenou verzí snímku ze 4. června (ostatní letadla i jejich stíny i trosky jsou v identických pozicích). Proto jsme tento kus do celkové bilance sedmi zničených letadel na letišti Belaja nezapočítali.

Na sociálních sítích OSINT komunita také nepřestává debatovat, zda bylo zničeno ještě nějaké další letadlo. Z videí zveřejněných Ukrajinou to vypadá, že drony se dostaly k nejméně třem dalším, ale méně rozsáhlá poškození je téměř nemožné ověřit. Teoreticky jich tedy samozřejmě mohlo být ještě víc, ale zatím se neobjevilo nic, co by tomu nasvědčovalo.

Druhým nejvíce zasaženým letištěm byla Oleňja.

Videa zveřejněná Ukrajinou signalizovala, že tam bylo zničeno pět letadel, což následně potvrdily i satelitní snímky.

Nejméně tři z nich jsou bombardéry Tu-95. Čtvrté letadlo shořelo na prach, takže se to nedá určit s jistotou, podle rozmístění viditelného ve videu z útoku se jako nejpravděpodobnější možnost jeví další Tu-95. Pátým zničeným letadlem byl transportní letoun An-12.

O žádných dalších škodách na tomto letišti se zatím ani nespekuluje.

Velká pozornost se upírala i na satelitní snímky letiště Ivanovo, protože z něj pochází video z útoku dronů na dvojici mimořádně vzácných výzvědných letadel A-50, jež ukazují, jak drony přistávají přímo na jejich radarech.

Do celkové bilance jsme ale tyto letouny nezahrnuli, protože jejich poškození není potvrzené. Navíc šlo velmi pravděpodobně o odstavená a nefunkční letadla.

Satelitní snímky žádné ohořelé trosky strojů A-50 neukazují. Snímky s lepším rozlišením zatím nejsou dostupné, a tak nezbývá než ponechat tyto dva letouny v kategorii nepotvrzených zásahů.

Podezření, že jde o vyřazené stroje, ovšem vyplývá už ze samotných záběrů z dronů, na nichž je viditelný povlak koroze či nečistot na radarech, chybějící motory u jednoho z letadel i chybějící čísla na ocasních plochách. Zároveň je známo, že přestože Rusko už má jen několik posledních funkčních kusů A-50, právě na letišti Ivanovo skladuje ještě celou řadu odstavených kusů, které nejspíš slouží už jen jako zdroj náhradních dílů.

Chybějící motory po upozornění pozná i laik, který o letecké technice nemá hlubší povědomí:

Dodejme, že operační status je neznámý i u ostatních zničených letadel na letištích Belaja a Oleňja, tam ale nebyly žádné známky zpustlého stavu letadel zpozorovány. Naopak část z nich měla dokonce již připravené střely Kh-101, což nasvědčuje tomu, že měly jít velmi brzy do akce (bombardovat Ukrajinu).

Dalším předmětem zájmu na tomto letišti jsou i tři hromádky neidentifikovatelných trosek viditelné i na satelitních snímcích s horším rozlišením. Z jejich polohy je po porovnání s videem z útoku nicméně jasně vidět, že ty leží na jiném místě, než parkovaly napadené A-50. Chybí i černé ohořelé skvrny, které jsou jasně vidět u všech ostatních zcela zničených letadel na základnách Oleňja a Belaja.

Na sítích se spekuluje, že by mohlo jít o trosky letadel, která nedaleko letiště havarovala už loni v březnu. Definitivně by to mohl rozlousknout až další satelitní snímek, který by ukázal, jestli trosky na místě byly skutečně už před útokem. Každopádně není pravděpodobné, že by šlo o stroje zničené ukrajinským útokem, protože nikde na letišti nejsou patrné stopy požáru.

Z letiště Ivanovo tedy byly pravděpodobně poničeny nanejvýš dva dost možná již dříve vyřazené letouny A-50. Opět samozřejmě nelze stoprocentně vyloučit, že poničených letadel bylo víc, ale ani ukrajinská videa, ani satelitní snímky ničemu takovému nenasvědčují.

Z tohoto letiště není dostupný žádný videomateriál. Satelitní snímky zatím neukázaly nic víc než ohořelou trávu.

Žádné zničení ani poškození některého ruského letounu není vizuálně potvrzené, a nelze je tedy do seznamu jistých ztrát způsobených strategickému letectvu úderem operace Pavučina připsat.

Satelitní snímky tedy naznačují, že letadel bylo zničeno podstatně méně než 41 zmiňovaných ukrajinskou SBU. Například i šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě Andrij Kovalenko uvedl, že letadel bylo zničeno 13 a další byla poškozena.

Spojené státy se podle zdrojů Reuters domnívají, že zasaženo bylo asi 20 letadel, ale jen deset až 11 zničeno.

Německo, opět podle zdrojů Reuters, odhaduje „přes tucet“ zničených nebo poškozených letadel a poškození asi deseti procent veškerých ruských strategických bombardérů.

Rusko naproti tomu tvrdí, že letadla byla poškozena, ale nikoliv zničena.

I když však zůstaneme u konzervativního a satelitními snímky ověřeného čísla, pořád jde o citelnou ránu pro ruské vzdušné síly. Rusko by sice i po útoku mělo mít k dispozici další desítky strategických bombardérů, ale ne všechny se dají hned použít a výpadek deseti či více k akci připravených kusů bude vyžadovat reorganizaci.

Za zmínku stojí i fakt, že cíleno bylo zřejmě záměrně na nominálně méně cenné typy Tu-95 a Tu-22, které Rusko k útokům na Ukrajinu nejvíc využívá.

Jak moc úder Pavučinou ovlivní ruskou bombardovací kampaň, odhalí až případné změny v počtech odpálených raket z letadel. Už bezprostředně po útoku ale bylo jisté, že ukrajinský útok donutí Rusko a celý svět k přehodnocení bezpečnostních opatření na vojenských základnách a zapíše se do vojenské historie tučným písmem.