Hlavní obsah

Zpráva, kterou Čína nechtěla. OSN potvrdila zločiny proti menšině

Foto: Sandra Sanders, Shutterstock.com

Snímek z hongkongské demonstrace, která upozorňovala i na perzekuce Ujgurů v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang, prosinec 2019.

Reklama

1. 9. 2022 7:06

Po letech čekání vydala OSN zprávu o lidskoprávní situaci v Sin-ťiangu. Čína se podle ní v oblasti, kde žije muslimská menšina Ujgurů, dopustila závažných porušení lidských práv. Nevylučuje ani zločiny proti lidskosti.

Článek

Dohodnout se na inspekci do čínské autonomní oblasti Sin-ťiang se Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) snažil asi čtyři roky.

Ještě 30. srpna 2022, příznačně na Mezinárodní den obětí násilného zmizení, se sociální sítě hemžily nelibými komentáři zejména směrem k Michelle Bacheletové, vysoké komisařce OSN pro lidská práva. Ta se na neustále odkládanou inspekci do Sin-ťiangu vydala v květnu letošního roku. Nijak tím však tempo vydání reportu, který vzniká tři roky, neurychlila.

Nakonec Michelle Bacheletová uvedla, že dlouho odkládaná zpráva bude vydána až v den jejího odchodu z funkce – tedy 31. srpna.

Její úřad se prý snažil zprávu dokončit před koncem jejího čtyřletého funkčního období, proces však prý brzdilo posuzování dokumentů od čínské vlády, řekla novinářům v Ženevě. Čína prý totiž poskytla „podstatné podklady“, které chtěl úřad „pečlivě přezkoumat, jako to dělá pokaždé, když se jedná o jakoukoli zprávu z kterékoli země“.

Na zprávu se netrpělivě čekalo až do pozdních večerních hodin. Hrobové ticho mezitím narušil akorát nejvyšší čínský vyslanec v OSN, který prohlásil, že je Peking „rozhodně proti“ zveřejnění. Velvyslanec Čang Ťün uvedl, že Čína Bacheletové několikrát zdůraznila, že si vydání zprávy nepřeje – jako důvod zopakoval řadu tvrzení Pekingu, že pokud se zpráva ven dostane, bude Bacheletová mít na svědomí tlak Západu.

Bacheletové zpráva nakonec byla zveřejněna pouhých 11 minut před koncem jejího funkčního období, upozorňuje deník The Guardian.

Čínské tábory na „převýchovu“ Ujgurů

Čína odmítá do kritizovaných zařízení v provincii Sin-ťiang vpouštět zahraniční pozorovatele. Podrobnosti o těchto koncentračních táborech ale odborníci a aktivisté odhalují i na dálku, architektka Alison Killingová k tomu použila satelitní snímky. Podrobnosti Seznam Zprávám popsala v rozhovoru:

Pomáhají také úniky souborů dat čínských úřadů, jeden takový analyzoval antropolog Adrian Zenz:

Zpráva se týká období, kdy čínské úřady podle četných vyšetřovacích zpráv skupin na ochranu práv, výzkumníků, zahraničních médií a think-tanků svévolně zadržovaly až 1,8 milionu Ujgurů a dalších turkických menšin v internačních táborech v Sin-ťiangu.

Tyto převážně muslimské skupiny byly rovněž podrobeny mučení, nucené sterilizaci a nuceným pracím, jakož i likvidaci svých jazykových, kulturních a náboženských tradic, což Spojené státy a několik západních vlád označily za genocidu a zločiny proti lidskosti.

Co tvrdí zpráva OSN

Podle zprávy OSN se čínské úřady v rámci své strategie proti extremismu a terorismu dopustily v letech 2017 až 2019 závažných porušení práv příslušníků menšiny Ujgurů a další muslimských menšin v oblasti Sin-ťiang.

„Tento právní rámec, který je náchylný k zneužití za cílem diskriminace, fakticky vedl k rozsáhlému protiprávnímu omezení svobody členů ujgurské a dalších převážně muslimských menšin v Ujgurské autonomní oblasti,“ uvádí zpráva.

Znepokojení podle OSN vzbuzují i pracovní tábory, které kvůli přísným podmínkám pobytu tvoří „plodnou půdu“ pro diskriminaci a porušování práv. Podle zprávy jsou informace o mučení, špatném zacházení či sexuálním zneužívání v táborech věrohodné. Zařazení do táborů či pracovních programů podle zprávy OSN pak vykazuje znaky náboženské a etnické diskriminace.

Rozsah nelegálního a diskriminačního věznění členů menšiny by přitom podle zprávy mohl představovat až zločin proti lidskosti.

Zpráva také vyzývá čínské úřady, aby udělaly rychlé kroky k propuštění nelegálně zadržovaných lidí v táborech, věznicích a na jiných místech a aby přestaly se zastrašováním členů ujgurské menšiny.

„Tato zpráva mění mezinárodní reakci na ujgurskou krizi,“ uvedl podle stanice BBC výkonný ředitel projektu Uyghur Human Rights Project Omer Kanat. „Navzdory usilovnému popírání ze strany čínské vlády nyní OSN oficiálně uznala, že dochází k hrozným zločinům,“ dodal.

Podle agentury AFP zpráva zřejmě nepřináší žádné zcela nové poznatky o situaci v Sin-ťiangu. Potvrzuje ale mnohé dřívější informace nevládních organizací, které tím, že dostaly „punc oficiálnosti“ OSN, získají na váze a věrohodnosti.

Čínská diplomacie v reakci na zjištění dokumentu uvedla, že je založen na presumpci viny a využívá lži a dezinformace. Zpráva podle mise vychází především z informací vytvořených protičínskými silami a „vědomě opomíjí“ čínské vládní informace a dokumenty.

Podle čínské diplomacie, která opakovaně odmítala jeho zveřejnění, je dokument „fraškou zosnovanou některými západními zeměmi a protičínskými silami“. Podle Pekingu díky vládním strategiím v Sin-ťiangu nyní panuje „sociální stabilita, ekonomický rozvoj, kulturní prosperita a náboženská harmonie“. Pět let se tam už nestaly žádné teroristické útoky, stojí v prohlášení.

Okolnosti vydání zprávy

Michelle Bacheletová v uplynulých měsících několikrát zdůrazňovala, že tlak je na její osobu vyvoláván z více stran – jedni volají po zveřejnění reportu, druzí nikoli. Naléhání prý odolávala a snažila se držet na velmi tenké hranici. Pomáhaly jí přitom zkušenosti s politickým nátlakem během dvou funkčních období ve funkci chilské prezidentky.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva kvůli své zdrženlivosti upadl v podezření, že si s Čínou vykonstruoval „vzájemně výhodnou patovou situaci“.

Důkazy o dění za zdmi sinťiangských táborů se do světa dostávaly i bez existence oficiálního reportu. Zatímco tak komisařka Bacheletová trávila čas na inspekci v autonomní oblasti Sin-ťiang a „gratulovala Číně k jejím důležitým úspěchům v ochraně lidských práv“, anonymní hackeři do světa vypustili rozsáhlé dokumenty o poměrech v detenčních, internačních či, jak praví Čína, reedukačních centrech, která měla OSN prozkoumat.

Tisíce dříve anonymních zadržených tak získaly tváře, jména i příběhy.

Návštěvu Bacheletové lidskoprávní skupiny a ujgurské aktivistické organizace ostře kritizovaly a uvedly, že komisařka na tiskové konferenci na konci své cesty zopakovala čínské argumenty a neodsoudila represe, kterým Ujgurové čelí, jako genocidu. Mnozí odborníci cestu komisařky OSN označili jako bezvýznamný výlet, během něhož viděla jen čínské Potěmkinovy vesnice.

Bacheletová po vydání zprávy odmítla, že by byla příliš nakloněná Číně. „Vést dialog a snažit se věci lépe pochopit neznamená záležitosti tolerovat, odvrátit od nich zrak či zavřít nad nimi oči,“ uvedla Bacheletová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované