Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Ukrajině poprvé od pádu Bachmutu hrozí ztráta města

Foto: Generální štáb ukr. ozbr. sil / Facebook, Shutterstock.com

Ukrajinští vojáci při výcviku.

Na bojišti se stále akutněji začíná projevovat nedostatek materiálu na ukrajinské straně, především dělostřelecké munice. Krvavá ruská zimní ofenziva tak může poprvé dosáhnout významnějšího územního zisku.

Článek

Od našeho posledního přehledu dění na frontě zůstává základní situace stejná: ruské síly pokračovaly v útocích na celé frontě, zatímco ukrajinské se stáhly do obrany. Ukrajinské jednotky podnikaly maximálně taktické protiútoky.

Kyjev v tuto chvíli nemá k dispozici dostatek mužů a hlavně materiálu, a tak se nedá očekávat, že by se situace v příštích týdnech či měsících zásadně změnila. Ukrajinská armáda je nejslabší od poloviny roku 2022, charakterizovali situaci v nedávné zprávě analytici ze společnosti Rochan Consulting.

Naopak ruská mobilizační mašinérie funguje a vybavení je relativní dostatek, a tak Kreml může neustále posílat na Ukrajinu nové vycvičené jednotky. Jejich bojové schopnosti nejsou nijak působivé a poměr ztrát je na některých částech fronty pro ruské síly podle dostupné obrazové dokumentace extrémně nepříznivý, někdy až neuvěřitelně.

Ale ruské síly mají stále dost síly, aby v útocích mohly pokračovat. A jak uvidíme v hodnocení událostí uplynulého týdne, jejich neustálý tlak může nakonec v současné situaci vést k alespoň dílčím úspěchům.

Na frontě

Na začátek jen krátce zmiňme dění na rusko-ukrajinské hranici v Charkovské oblasti. Tady Rusové pokračovali v dělostřeleckých útocích na ukrajinskou infrastrukturu a sídla v Charkovské oblasti a nadále prováděli přeshraniční operace speciálních jednotek.

Proměny fronty

Podívejte se v přehledných mapách, jak se posunují frontové linie na Ukrajině.

Ukrajinské síly to oplácejí stejným způsobem, byť zřejmě s nižší intenzitou, a tak tato oblast není klidná. Charkov rozhodně není „mírové město“ a počet jeho obyvatel se proti stavu před válkou snížil zhruba o třetinu. Místo 1,5 milionu je to dnes cca 1,1 milionu.

V nejsevernější části aktivní fronty na okupovaném území, tedy v Luhanské oblasti, ruské velení nadále pokračovalo v dříve nastaveném kurzu: ruské síly se pokoušejí dostat k řece Oskil. V uplynulém týdnu zaznamenali Rusové jen malé taktické úspěchy, které situaci ovšem nijak zásadně nezměnily. Tímto tempem se ke svému předpokládanému cíli budou probojovávat měsíce, a ještě spíše roky.

Minimální změny v průběhu fronty přitom dávají falešný obrázek o intenzitě bojů. Ty jsou na některých místech velmi urputné a ztráty mezi útočníky, ale i obránci, jsou značné. Na druhou stranu, Kreml alespoň zatím klade zjevně větší důraz na jiné části fronty.

V okolí Bachmutu se také linie fronty nijak nezměnila. Ukrajinské síly dokonce podnikly několik úspěšných protiútoků, které redukovaly již tak poměrně malé ruské územní zisky z posledních týdnů. Ale znovu tu platí, že ukrajinské jednotky se pokoušejí pouze stabilizovat situaci, ne ji zásadně zvrátit.

Pád Avdijivky se blíží

Nejdramatičtější změny byly v posledním týdnu, hlavně v posledních několika dnech vidět v okolí města Avdijivka. Jak jsme uváděli minule, v této oblasti se ruským jednotkám podařilo obránce zaskočit s využitím nezvyklé přístupové cesty do města. Údajně zhruba 180 ruských vojáků tak postupně dokázalo získat a pak udržet pozice v jižní části města.

V prvních únorových dnech se pak ruským silám postupně podařilo proniknout na okraj města i ze severovýchodu. Boje už se vedou přímo ve městě, respektive jeho částech.

Foto: DeepStateUA

Změny v průběhu fronty v Avdijivce v prvních únorových dnech roku 2024. Vlevo je situace za začátku měsíce, kdy už ruské síly držely pozice na jihu města. Druhý záběr zachycuje situaci zhruba k 5. únoru, kdy se ruské útočné jednotky uchytily i v prvních ulicích na severovýchodě Avdijivky.

Situace pro obránce je pak méně příznivá, protože ve městě nemají tak dobrý přehled o pohybech protivníka a chystaných útocích jako v otevřeném terénu mimo zástavbu. Podle ukrajinských válečných zpravodajů je postavení obránců velmi obtížné. Jednotka, která je pověřena obranou této části města, 110. brigáda, povolala údajně do první linie i muže z primárně nebojových jednotek.

Ruské útoky také neustávají a vše nasvědčuje tomu, že Rusové mají v oblasti dostatek rezerv, aby v nich mohli pokračovat. A to i přesto, že v oblasti zaznamenali od zahájení intenzivního útoku na město v říjnu 2023 ohromné ztráty. Podle zveřejněných videozáběrů přišli například o více než 600 nejrůznějších bojových vozidel. Ukrajinští obránci o 46, poměr je tedy zhruba cca 13:1.

Zásadní podíl na vývoji situaci má podle ukrajinských vojáků i analytiků nedostatek dělostřelecké munice. Dělostřelectvo je i přes nástup dronů stále klíčovou zbraní, která může narušit protivníkovy útoky ještě předtím, než se dostanou k pozicím obránců.

Rusové mají ovšem jasnou převahu v množství vypálených granátů, a to i na tak důležitém úseku fronty, jako je Avdijivka. Nejlepší dostupné odhady – které se ovšem mohou mýlit – tvrdí, že poměr je dnes 5:1 ve prospěch Rusů.

Dosvědčuje to nepřímo i skutečnost, že ruské dělostřelectvo zůstává na stejných pozicích, podobně jako se to stávalo třeba během loňské zimy, kdy měli Rusové také dělostřeleckou převahu. Posádky ruských houfnic zjevně nemají velké obavy z odvetné palby a zůstávají delší dobu na jednom místě. Což je pochopitelně efektivnější a umožňuje jim to na určené cíle střílet přesněji a déle.

Ukrajinské jednotky na to zřejmě nemají jak reagovat. Nemají dostatečně silné letectvo (to už od začátku konfliktu) a dělostřelecké munice je v poslední době nedostatek. Pomoci by mohly drony (hlavně tedy kamikadze drony), ale zatím se tímto způsobem na ukrajinské straně příliš nepoužívají. Možná z technických důvodů, ovšem minimálně částečně může jít i o otázku organizační.

V každém případě pád Avdijivky se zdá být pouze otázkou času. V nepřehledném městském terénu se brzy projeví převaha ruské armády především v počtu mužů, která si přitom může dovolit vyšší ztráty a nebere na ně velký ohled.

Ukrajina by pak přišla o velmi dobře vybudovanou obrannou pozici v blízkosti Doněcku, tedy centra proruské vlády v oblasti. Nešlo by ovšem o zásadní ztrátu: zisk Avdijivky neotvírá ruské armádě nějaké zcela nové operační možnosti, rozhodně by jí ale zjednodušila například zásobování v oblasti. A pochopitelně by šlo i o propagandistické vítězství.

Záběr jednoho nepodařeného ruského útoku v oblasti Avdijivky. Ukazuje, jak postup ruské kolony účinně zastavil zásah dělostřelectva (v tomto případě s využitím kazetové munice). Rusové byli zastaveni předtím, než se dostali na dostřel k ukrajinským pozicím a se ztrátami se stáhli. Video: twitter/Osinttechnical

Zbytek fronty, moře a vzduch

Další části fronty, včetně Záporožské oblasti či ukrajinského předmostí u Chersonu, tentokrát zmiňme pouze krátce. Ve všech obecně platí to, co již zaznělo: útočí spíše ruská strana, ukrajinská se soustředí na obranu. Na žádném z těchto úseků navzdory někdy intenzivním bojů, také nedošlo podle dostupných zdrojů k důležitým změnám.

V uplynulém týdnu Rusko nepodniklo žádné údery na ukrajinské zázemí s využitím řízených střel. Docházelo ovšem k útokům s využitím dronů s dlouhým doletem, tedy různých verzí íránského dronu Šáhid. Poměrně velké procento cílů tvořily různé vojenské cíle v blízkosti fronty, například velitelská stanoviště a další objekty. Ale docházelo i k útokům na energetickou infrastrukturu či jiné cíle.

Platí to, co jsme opakovali mnohokrát: Ukrajina je veliká země a nemá prostředky chránit všechny důležité objekty. Sestřelena byla tedy jen část dronů a některé z nich nepochybně zasáhly i zamýšlené cíle.

Ukrajina prováděla podobné údery proti cílům v ruském týlu. Její cíle jsou různorodé, v některých případech šlo také o energetické objekty (nedávno například v Luhanské oblasti, kde údery zastavily na přechodnou dobu elektrickou železniční dopravu).

Dalším cílem ukrajinské kampaně se nepochybně staly ruské závody na zpracování fosilních paliv, například rafinerie v evropské části Ruska. V posledních týdnech jich bylo zasaženo hned několik a těžko se domnívat, že by šlo o náhodu.

Ruské rafinerie a další podobné provozy jsou podle expertů poměrně odolné cíle. V dobách SSSR se počítalo s tím, že by se mohly stát podobné závody cílem vzdušného bombardování, a stavební a provozní předpisy podle toho byly nastaveny. Navíc Ukrajinou používané drony jsou poměrně malé a nesou malou nálož (řádově desítky kilogramů), takže nemohou robustní průmyslové objekty zásadně poškodit, pokud nedojde k nějakému šťastnému zásahu.

Ovšem to možná ani nemusí být cílem. Ruští těžaři v minulosti spoléhali na zahraniční, především západní technologie, k nimž ovšem díky sankcím nemají jednoduchý přístup. Z ukrajinského hlediska tedy dává smysl pokusit se technologie poškodit v naději, že náhrada dílů bude obtížná a provozy tak budou vyřazeny z provozu dlouho jednoduše proto, že ruské těžební společnosti nebudou mít od koho koupit nutné náhradní díly.

V tomto smyslu spekuluje například Sergej Vakulenko, bývalý manažer ruského v holdingu Gazprom, který dnes žije v Německu. Dobrým signálem bude, jak rychle se podaří napravovat škody, které ukrajinské útoky v posledních týdnech způsobily. Zdá se například, že po více než týdnu stále nefunguje rafinérie u města Usť-Laga, která se stala cílem dvou dronů 20. ledna.

Normální život to rozhodně není

Matka s dcerou popisují v otevřeném rozhovoru, jak vypadá běžný život na Ukrajině. „Jsme lidské bytosti, zvykneme si téměř na všechno. Žít takový život bych ale nikomu nepřála,“ říká Krystyna Rybačok.

Pokračoval také boj o Černé moře. Kyjev se pokouší zatlačit ruské námořnictvo co nejhlouběji do defenzivy a co nejdále od ukrajinských břehů, aby ruské lodě nemohly blokovat námořní dopravu po Černém moři. Objem dopravy z ukrajinských přístavů dosáhl v posledních dnech předválečné úrovně a Kyjev by pochopitelně tuto důležitou tepnu rád dál udržel otevřenou.

Nadále se tak snaží „obtěžovat“ ruské námořnictvo v Černém moři, jak je to jen možné. Dne 1. února zaznamenaly ukrajinské síly v tomto směru další úspěch. Hladinové sebevražedné drony (tj. v podstatě rychlé čluny s náloží řízené na dálku) zničily ruský raketový člun Projekt 12411.

Tyto lodě mají výtlak kolem 500 tun a 40tičlennou posádku. Člun zřejmě byl na hlídce na tzv. Donuzlavském jezeře, tedy v části Černého moře u břehů Krymu. Loď zasáhly nejméně tři kamikadze drony, nakonec se převrátila a potopila.

Ruské černomořské námořnictvo tak přišlo od začátku války zhruba o pětinu svých bojových lodí, alespoň co se tonáže týče. Jde v podstatě o jedinou válečnou frontu, ve které v tuto chvíli ukrajinské síly mají iniciativu na své straně a zatlačily Rusy do obrany.

Doporučované