Článek
Plicní hypertenzi, tedy zvýšený tlak v plicích, doprovází dušnost při fyzické námaze, únava nebo bolest na hrudi. Tedy příznaky, nad kterými mnoho lidí mávne rukou. To způsobuje, že spousta lidí vůbec nemá potuchy, že touto nemocí trpí. Navíc teď, kdy přesně ty samé příznaky doprovází i onemocnění covid-19. Včasná diagnóza je přitom zásadní.
„Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ vysvětluje Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze v tiskové zprávě.
Modré rty jako příznak nemoci
Právě kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky, jako je modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Modrá barva se tak stala symbolem této nemoci, a proto se ve středu rozsvítí některé veřejné budovy právě modře.
V Praze Češi mohou pozorovat modře nasvícenou například fontánu Národního muzea, budovu Ministerstva zdravotnictví nebo Tančící dům. V Brně zase Mahenovo divadlo a v Olomouci budovu radnice. Akce má upozornit na vážnost této nemoci, která se navíc špatně diagnostikuje.
Plicní hypertenze je poměrně vzácnou nemocí, trpí jí zhruba jedno procento světové populace. To je také důvod, proč lékaře diagnóza této nemoci napadne až jako poslední. „Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje Jansa.
Plicní hypertenzi může způsobit několik příčin. Většinou se ale jedná o komplikaci u jiného onemocnění plic nebo srdce. Za vznikem mohou být i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie, píše se v tiskové zprávě.
Tisíce lidí o nemoci nevědí
V Česku plicní hypertenzí trpí asi tisíce lidí a každý rok pacienti přibývají. Zároveň podle lékařů několik tisíc dalších lidí o své nemoci vůbec neví.
„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemoci dozví, tím lépe,“ vysvětluje Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.
Pátý květen je od roku 2012 Světovým dnem plicní hypertenze. Jde o výročí úmrtí prvního dítěte na plicní arteriální hypertenzi v souvislosti s aférou s požitím toxického řepkového oleje ve Španělsku. Odhaduje se, že různými typy chronické plicní hypertenze trpí na světě až několik desítek milionů lidí.
