Hlavní obsah

Zákon o kurzarbeitu označili někteří za zmetek. I přesto Sněmovnou prošel

Foto: Michaela Rambousková, Seznam Zprávy

Poslanecká sněmovna.

Reklama

Poslanci usilovali o to, aby návrh zákona o zaměstnanosti, se kterým není spokojený ani ministerský předseda Andrej Babiš, Sněmovna vrátila vládě k přepracování. To neprošlo a kurzarbeit jde po prvním čtení do výborů.

Článek

Návrh zákona o zaměstnanosti, který má řešit zavedení takzvaného kurzarbeitu, prošel ve Sněmovně prvním čtením. Jeho zpracování přitom nekritizovala jen opozice, ale jako špatné ho zhodnotil i předseda vlády Andrej Babiš (ANO). I přesto návrh na jeho vrácení vládě k přepracování neprošel. Poslanci nedokonalou novelu poslali do projednání výborům. K novele je zatím připravených 23 pozměňovacích návrhů.

„Návrh se nepovedl, nikdo není spokojený,“ řekl v pondělí premiér Babiš. I přesto jeho poslanci nesouhlasili s tím, aby se návrh vládě vrátil na přepracování. Neprošel ani návrh na zkrácení projednávací doby.

Tak, jak je ministerstvy zákon nyní navržen, by měla zkrácená práce platit pro zaměstnance, kteří nepracují jeden až čtyři dny, za ty by jim stát měl vyplácet 70 procent jejich čisté mzdy, maximálně však do výše průměrné mzdy. Podpora by mohla být vyplácena až jeden rok.

A to jsou právě největší kameny úrazu, které vadí nejen opozici, ale i firmám, kterých se týkají některé pozměňovací návrhy. Podle některých poslanců je diskriminující třeba zastropování výše náhrady průměrnou mzdou.

„Navrhujeme maximální výši navýšit na 1,5násobek průměrné mzdy, aby byla podpořena i více kvalifikovaná místa, na kterých zaměstnanci berou vyšší platy,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, podle níž by se měl kurzarbeit zároveň počítat z hrubé mzdy. „To je jedna z výtek, které zaznívaly ze strany zaměstnavatelů.“

Opoziční poslanci příliš nesouhlasí ani s podporou zaměstnanců, kteří budou zůstávat doma většinu týdne. V návrhu je, že zaměstnanec zapojený do programu kurzarbeitu může doma zůstávat až čtyři z pěti pracovních dnů. ODS návrh i díky tomu označila za zmetek.

„My navrhujeme, aby minimální odpracovaná doba byla 50 procent, tedy dva a půl pracovního dne,“ představil svůj návrh předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Podle Pekarové Adamové tak rozsáhlá podpora kurzarbeitu, jak vláda navrhuje, nahrává jen tomu, že firmy zakonzervují takzvaně mrtvá pracovní místa. K tomu dochází už nyní, kdy jsou tato místa podporována programem Antivirus. „Velká část těchto pracovních míst už neexistuje. Je třeba si uvědomit, že poptávka se v některých oborech nikdy nevrátí do stavu před krizí,“ upozornila.

Zrušení takových míst by podle ní napomohlo tomu, aby byl pracovní trh pružnější a také aby nové pracovníky získaly firmy, které si v současnosti stěžují na jejich nedostatek.

Pokud by návrh prošel tak, jak je v současné době představený, o zavedení kurzarbeitu by v budoucnosti rozhodovala vláda. A nešlo by jen o situace pandemie, ale například i v případech různých živelních katastrof, kde by vláda o zavedení kurzarbeitu mohla pro podporu zasažených firem rozhodnout jen regionálně, nikoliv plošně.

Zapojení vlády do takového rozhodování se nelíbí představitelům Starostů a nezávislých, podle nichž by měl o kurzarbeitu rozhodovat úřad práce, jako je tomu například v sousedním Německu. „Úřady práce dobře znají svůj region, situaci na pracovním trhu, firmy a situaci v nich,“ vysvětlila poslankyně Věra Kovářová.

Reklama

Doporučované