Hlavní obsah

Ekonom: Nedrážděte zbytečně Američany, nevyplatí se to

Rozhovor s analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem (Video: Anita Baselová, Seznam.cz)

26. 1. 10:22

Česká bankovní asociace v nové prognóze počítá s tím, že česká ekonomika letos poroste o dvě a v příštím roce o 2,3 procenta. Její analytik Miroslav Zámečník považuje za velké riziko pro další vývoj případné zavedení digitální daně pro velké technologické obry.

Článek

Znamenají vaše čísla, že se Česku vyhne zpomalení ekonomiky?

Ta prognóza stojí na předpokladu, že by mělo postupně docházet k mírnému útlumu a potom ke zvednutí, ten bod odrazu by měl nastat někdy ve čtvrtém kvartálu tohoto roku. A do nějakého trochu lepšího růstu bychom se měli dostat v roce 2021. To letošní zpomalení bude nepatrně pod úroveň toho, na co jsme byli zvyklí v minulém roce. Ten totiž dopadl nad očekávání dobře. Nevykrystalizovala ta obchodní rizika, která reálně hrozila – ať už brexit nebo uvalení cel na evropská auta při vývozu do Spojených států. Nový rok začal uzavřením první fáze čínsko-americké obchodní dohody, což má nějaké nepřímé dopady i na evropskou ekonomiku, potažmo českou. Ale platí, že růst mírně zpomaluje a je velká otázka, co se bude dít v prvním a ve druhém pololetí – hlavně v návaznosti na Německo.

Jaký růst české ekonomiky tedy očekáváte?

Tady se bavíme o desetinách. Jestli loni ekonomika rostla o 2,5 procenta a letos zpomalí na 2,0 procenta, tak to nebude příliš znát. Pro spotřebitele to bude znamenat trochu nižší nárůst mezd, proti nějakým sedmi procentům půjdeme někam pod 6,5 nebo 5,5 procenta, to nejsou žádné velké pohyby. A trh práce by měl zůstat v situaci, kdy trvá mírný převis poptávky. Výpadek zakázek třeba ve zpracovatelským průmyslu budou podle našich předpokladů a informací řešit firmy hlavně tím, že budou zapojovat méně agenturních pracovníků, což jsou většinou lidé ze zahraničí. Proto by ty dopady na českou ekonomiku a spotřebitelskou poptávku neměly být nějak dramatické.

Co může české firmy ohrozit?

Hned dva američtí představitelé, jednak prezident Trump, a jednak ministr financí Steven Mnuchin, varovali Evropu před zavedením digitální daně. Amerika by na to reagovala v pro nás bolestivé oblasti automobilového průmyslu. Francie už řekla, že po dohodě se Spojenými státy daň odkládá a že vyčká, s jakým globálním řešením digitální daně přijde klub bohatých zemí, tedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Česko tedy jde v této otázce proti proudu?

Česká poslanecká sněmovna se úplně vychýlila z trajektorie, podle mě nestihli zachytit vývoj, protože v prvním čtení ta digitální daň prošla. Myslím, že k jejímu uvalení nedojde, protože jinak by USA udělaly to samé, čím hrozily Francii – a to znamená nějaká cílená opatření, protože oni jsou přesvědčeni, že jde o diskriminaci jejich velkých technologických hráčů typu Alphabet (Google), Facebook nebo třeba Amazon. Takové kroky by ohrozily naši obchodní pozici, kde se předpokládá reálný vývoz plus dvě procenta, což je relativně dost.

Jak velká ta hrozba americké odpovědi je?

Je to jedno riziko, které nám trošičku narostlo. Zejména proto, že Francie od toho couvla a my jsme si to schválili. V případě Francie to bylo tak, že francouzský parlament v obou komorách schválil digitální daň v červenci, a hned týden na to Spojené státy zahájily šetření, jeho výsledky zveřejnily a projednaly s Francouzi… jinými slovy to byla neformální varování. Podle toho, jak USA postupovaly v případě Francie, máme analogii a předpokládám, že se budeme snažit situaci řešit tak, abychom nebyli sami vojáci v poli.

Pojďme být konkrétnější, jsou třeba i nějaké firmy, které se kvůli tomu obávají poklesu tržeb?

Já jsem komunikoval s firmou, která se té americké odvety v případě schválení digitální daně vyloženě bojí. Je to společnost Linet, výrobce nemocničních lůžek. Oni z toho mají výrazné obavy, ale nejsou sami, další je třeba Česká zbrojovka, která do USA vyváží poměrně hodně krátkých zbraní. Ale já mám za to, že toto riziko nevykrystalizuje.

Jaké vlastně nyní panují mezi USA a Evropskou unií obchodní vztahy?

Americký prezident jasně řekl, že buď se USA dohodnou s Evropskou unií na nějaké obchodní dohodě, nebo se Američané zařídí jinak – například zavedením cel na dovoz aut a autodílů. My víme, co asi tak Američané budou chtít, a víme to už od února loňského roku, protože úřad zmocněnce pro obchod Roberta Lighthizera k tomu publikoval svůj poziční dokument. Jinými slovy, oni hrajou s pro nás sice nepřímými kartami, ale hrajou otevřenou hru, oni to prostě napíší a každý si to může najít.

Ale USA cly na evropská auta hrozí už dlouho.

Spojené státy si zdůvodnily, proč by mohly uvalit zvýšená cla těch 25 procent na osobní automobily dovážená z Evropy, což by nás v Česku nepřímo bolelo přes subdodávky dílů pro německé automobilky, zejména těch prémiových značek. Ale ta lhůta pro jejich zavedení uplynula, Donald Trump to mohl udělat v polovině listopadu a on k tomu nepřistoupil s tím, že ještě stále dává prostor k vyjednávání. To bylo gesto dobré vůle, ale včera přišlo z Davosu varování, že se prostě jednat musí.

Takže nás letos čekají obchodní jednání na všech stranách?

Známe obchodní pozice Spojených států či Evropské unie, víme je už dlouho a totéž ví také Británie, která, jakmile z EU odejde, tak chce s USA rychle jednat o nějakém vytvoření zóny volného obchodu. A paralelně ji čeká vyjednávání o budoucích obchodních vztazích s Evropskou unií, takže v Londýně těm vyjednavačům není moc co závidět. Ale ty pozice jsou jasné, takže zhruba víme, do čeho jdeme a co nás čeká.

Jak budou Američané postupovat?

To už předvedli na Mexiku a Kanadě. A nyní bude dobré si pečlivě přečíst těch 86 stránek první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou. To by měla být povinná četba pro ty, kteří se obchodní politikou a exportem v Česku zabývají. A zejména pokud mají nějakou expozici vůči Spojeným státům.

Máme se obávat nějaké obchodní války mezi USA a Evropskou unií?

Doufám, že tento rok bude jen maličko podprůměrný, když to srovnáme s 30letým průměrem. To, čemu říkají ekonomové potenciální produkt, tedy o kolik by mohla ekonomika podle základních vstupních předpokladů růst, tak bychom měli být jenom kousíček pod tím. Prostě je povinností upozornit na rizika a jakou má kdo taktiku, ale v zásadě by to měl být dobrý rok a žádná panika není na místě. Jen je třeba přemýšlet a podle toho konat.

Reklama

Doporučené