Hlavní obsah

Odhodilo nás to z průjezdu do pokoje. Jsme žebráci, říkají v Lužicích

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Zničený dům Martina Konečného a Michaely Piňosové v Lužicích.

Reklama

25. 6. 19:26

Nejdřív jim dům poničil vítr. Pak ho dorazilo tornádo. „Najednou bylo ticho a přestalo pršet. Vmžiku ale přišel hukot, jako kdyby se na nás řítila stíhačka,“ říká Martin Konečný z Lužic.

Článek

Plačící lidé se objímají. A každý se snaží pomáhat. V lepším případě s úklidem, v tom horším s demolicí. Jenže jen málokdo má ruce navíc. Mikulčice a jižní část Lužic prostě padly. Jinak se to označit ani nedá.

Dům Martina Konečného a Michaely Piňosové z Lužic v pondělí nejdříve poničil vítr. Ve čtvrtek ho pak dorazilo tornádo. Není co zachraňovat. Zbyla jen bortící se kostra domu.

Speciál: Tornádo na Moravě

„Najednou bylo ticho a přestalo pršet. Vmžiku ale přišel hukot, jako kdyby se na nás řítila stíhačka. Zalehlo mi v uších a celý ten poryv nás odhodil z průjezdu do pokoje,“ popisuje Konečný vteřiny, kdy udeřilo tornádo.

Ze střechy zbyly jenom trámy a ještě ne všechny. Ničivý vítr zlomil a vyvrátil dokonce i šedesátiletý ořešák na zahradě. Proti síle tornáda to bylo jen párátko zapíchnuté v hlíně. O to větší úlevu oba zažili, že vyvázli jen se škrábanci.

„Zdraví drží, ale jsme žebráci,“ smutní Konečný.

+1

Společně s Piňosovou vedou nadační fond Víly pro děti na pomoc dětem a osobám se zdravotním postižením.

„Vůbec nevím, jak jsme to přežili. Ale stejně je to prostě životní tragédie. Nehodlám lhát, teď budu zase já vděčná za jakoukoliv pomoc,“ říká se slzami v očích Piňosová.

Alespoň první taková vlaštovka se zčistajasna objeví v domě.

„Dobrý den, přijel jsem z Brna a jdu vám pomoct,“ hlásí se v otvoru, kde byly dříve vrata, dobrovolník. Je jedním z mnoha, kteří do postížených obcí už dorazili.

Jak finančně pomoci lidem zasaženým tornádem

Diecézní charita Brno spustila veřejnou sbírku, do které je možné přispívat libovolnou částkou na účet č. 4211325188/6800, variabilní symbol 2002, nebo formou dárcovské SMS. Na číslo 87 777 lze poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS DCHB 30, 60 nebo 90 podle částky, kterou chcete přispět.

Pomoci je možné i skrze Diakonii Českobratrské církve evangelické. Příspěvky mohou zájemci posílat na účet č. 2100691426/2010. Je možné přispět i dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru DMS DIAKONIEPOMOC 30, 60 nebo 90, a to opět podle výše příspěvku.

Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Morava. Příspěvky je možné posílat na speciálně zřízené konto 713271329/0300.

Přispět je možné i na účet Českého červeného kříže. Číslo je 333999/2700, variabilní symbol 2101. Organizace spustila i platební bránu.

Handicapovaným lidem zasaženým tornádem pomáhá Konto Bariéry. Číslo účtu, kam je možné zasílat příspěvky, je 17111444/5500. Variabilní symbol je 5555. Je možné darovat vybranou částku i přes platební bránu.

Už od čtvrtečního večera funguje sbírka Nadace Via. Darovat je možné i na odkazu humanitární organizace Adra. Sbírku pro lidi, kteří přišli o střechu nad hlavou, spustila i platforma Donio. Přispět můžete i do sbírky znesnáze21, kterou pořádá Nadace Karla Janečka.

Co jsou budovy oproti životu

Pochůzka k pláči je to i pro místostarostu Lužic Jakuba Buchtu. Se statikem od rána obhlíží domy a pomalu zjišťuje, kolik jich bude muset k zemi, i když přestály ničivou sílu větru.

„Severnější část obce je v lepším stavu, ta jižní, kde jsme teď, to odnesla. Teď zjišťujeme, co je ještě opravitelné a co není. Třeba u této budovy visí na krovu kus komína,“ ukazuje Buchta na dům sousedící s areálem firmy Groz-Beckert, kde v noci hořelo.

Co jsou ale budovy oproti lidskému životu. Minimálně o jednoho člověka v Lužicích v noci přišli.

„Měli jsme tady bohužel jedno úmrtí a asi tři zraněné osoby. Průběžně ale odjížděli do nemocnice, takže přesný počet nevím,“ dodává Buchta.

Řada zdejších obyvatel ale nezvládne v návalu smutku a vzteku nic jiného než nevěřícně bloumat kolem polorozpadlých budov nebo nepřítomně hledět na hromadu pomačkaných vozidel u zdi průmyslového areálu, kam je vichr odvál z parkoviště. Včetně třeba velkých dodávek. Jedné z nich stále bliká světlo v prasklém blinkru.

Ve zdravotním středisku, které fungovalo do poslední chvíle, houká alarm. Nejde vypnout.

„To je katastrofa, katastrofa, prostě katastrofa,“ nezmůže se na jiná slova Marie, která žije v obci celý život. Jsou naprosto výstižná.

+53

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované