Hlavní obsah

Babišovo odcházení. Zeman pověřil šéfa ODS Fialu vyjednáváním o nové vládě

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Petr Fiala, pravděpodobný budoucí premiér.

Reklama

9. 11. 14:29
aktualizováno • 9. 11. 15:40

Prezident republiky Miloš Zeman dnes pověřil předsedu Občanské demokratické strany Petra Fialu jednáním o sestavení nové vlády.

Článek

„Vážený pane předsedo, na základě výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Vás pověřuji, abyste vedl se zástupci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně jednání, jejichž cílem je ustavení nové vlády,“ napsal Miloš Zeman. „Očekávám, že mě budete informovat o výsledcích Vašeho vyjednávání, abych se mohl rozhodnout o svém dalším ústavním postupu.“

Pověření prezidentem k sestavení kabinetu je v Česku zvykem, Ústava počítá až se jmenováním předsedy vlády po konci vyjednávání o kabinetu.

Fiala pověření k sestavení kabinetu přijal. „Dnes jsem od prezidenta republiky Miloše Zemana obdržel oficiální pověření k jednání o sestavení vlády. Toto pověření jsem přijal. V následujících dnech budu pokračovat v jednáních s koaličními partnery o definitivní podobě vlády,“ uvedl Fiala.

Zeman, který je hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici, tak dostál podmínce, kterou si dnes stanovila senátní komise pro Ústavu. Usnesla se, že pokud bude prezident Miloš Zeman moci vykonávat alespoň významná oprávnění a pravomoci svého úřadu, schůzi Senátu k využití článku 66 Ústavy nebude svolávat. Nezhorší-li se prezidentův zdravotní stav. Významnými oprávněními komise myslí třeba jmenování předsedy vlády, ministrů, soudců, profesorů a podobně.

Vážený pane předsedo, na základě výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Vás pověřuji, abyste vedl se zástupci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně jednání, jejichž cílem je ustavení nové vlády.
Miloš Zeman, prezident ČR

Předsedové stran koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) dnes v Poslanecké sněmovně podepsali vládní koaliční dohodu. Na dokumentu se dosavadní opoziční koalice domluvily minulý týden, slavnostní podpis naplánovaly na den zahájení ustavující schůze nové Sněmovny. Osmnáctičlenné vládě, která se bude opírat o 108 poslanců, bude předsedat šéf občanských demokratů Petr Fiala.

O víkendu hovořil Zeman prostřednictvím videokonference s Fialou. Zeman podle předsedy ODS po ustavující schůzi Sněmovny přijme demisi nynější vlády ANO a ČSSD. Fiala se pak se Zemanem znovu spojí a prezidentovi předloží seznam kandidátů do nového kabinetu.

Politolog Fiala se chce inspirovat i v minulosti. „Musí skončit ta agresivní, bezohledná, populistická politika neustálých výkřiků směrem k veřejnosti, zneklidňování lidí a urážení celých společenských skupin. Musíme se vrátit k tomu, že budeme diskutovat a naslouchat i názorům, s kterými třeba nesouhlasíme,“ podotkl Fiala. Agresivita namísto diskuse podle něj doposud rozdělovala společnost, ale byla také neefektivní a drahá.

Foto: Seznam Zprávy

Předpokládaná podoba nové vlády.

Demisi vlády hnutí ANO a ČSSD plánuje končící premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi písemně odevzdat okamžitě po skončení ustavující schůze Poslanecké sněmovny.

„Čekáme na ustanovení Sněmovny, pokud ustanoví orgány, okamžitě svolám vládu a podáme demisi,“ uvedl Babiš.

Babiš také potvrdil, že nestojí o pověření k jednání o nové vládě. Prezident před volbami uvedl, že pověří šéfa strany s nejsilnějším poslaneckým klubem, kterým je ANO. „Já mu potvrdil, že to nemá smysl, protože pan (předseda ODS Petr) Fiala se se mnou nechtěl vůbec setkat. Pětiblok (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti) má 108 hlasů a vůbec se s námi nechtějí bavit,“ řekl Babiš Radiu Z. „ANO tak nemá s kým vyjednávat a je nereálné něco zkoušet,“ podotkl premiér.

Což potvrdil i samotný prezident. „Vláda musí podat demisi po ustavující schůzi Sněmovny, no ale myslím si, že tam nebude žádný problém a víte proč, no protože Andrej Babiš, se kterým jsem před chvílí telefonicky mluvil, nemá zájem o to, stát se premiérem. Důvod je celkem prostý, že s ním nikdo nechce jednat,“ řekl Zeman na Frekvenci 1.

Zítra zvolí předsedu Sněmovny

Poslanci se ve středu opět sejdou na pokračování ustavující schůze Sněmovny. Volit by měli hlavně jejího předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO). Poslanci ale musí nejdřív ustavit mandátový a imunitní výbor a potvrdit jeho předsedu. Už v pondělí rozhodli, že výbor bude mít 16 členů a vést by ho mohla poslankyně ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.

Pekarová Adamová je kandidátkou koaliční většiny, která má ve Sněmovně 108 hlasů. Havlíčkova nominace do čela Sněmovny však vyvolala debatu ve sněmovní volební komisi, která volby zajišťuje. Ústava uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory. Komise se nakonec usnesla na tom, že nominace je možná. K záležitosti, tedy zda člen vlády může být do vysoké sněmovní funkce volen, nebo nemůže, se ale má ještě vyjádřit sněmovní legislativní odbor. S jeho stanoviskem by měl předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) seznámit poslance před samotnou volbou.

Musí skončit ta agresivní, bezohledná, populistická politika neustálých výkřiků směrem k veřejnosti, zneklidňování lidí a urážení celých společenských skupin. Musíme se vrátit k tomu, že budeme diskutovat a naslouchat i názorům, s kterými třeba nesouhlasíme.
Petr Fiala, pravděpodobný nový premiér

Ústavní právník Jan Kysela míní, že Havlíček by kandidovat neměl, pokud nepodá demisi před volbou. Zákony ani ústava totiž nestanoví, že případným zvolením do čela sněmovny zanikají funkce člena vlády. V případě zvolení by podle něj vznikl protiprávní stav.

Volba předsedy Sněmovny bude tajná, jak stanoví jednací řád. Pokud by poslanci nikoho nezvolili, konalo by se druhé kolo. Pokud by ani to nedopadlo zvolením předsedy, volba by skončila. Musela by se konat nová volba s novými návrhy. Ustavující schůze by byla přerušena, což se ale nepředpokládá.

Poslanci by poté měli rozhodnout o počtu místopředsedů Sněmovny. Zatímco v uplynulém volebním období jich bylo pět, nyní jich má být šest. Hnutí ANO by mělo mít dva místopředsedy. Nominovalo bývalého předsedu Sněmovny Radka Vondráčka a Janu Mračkovou Vildumetzovou. Budoucí vládní koalice by měla mít za místopředsedy Jana Skopečka (ODS), Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Olgu Richterovou (Piráti). Do vedení Sněmovny kandiduje i její někdejší místopředseda a lídr SPD Tomio Okamura. Zástupci koalic ho však ve vedení nechtějí a kriticky se stavějí i k Vondráčkovi.

V minulém volebním období byli místopředsedy dolní komory Petr Fiala (ODS), Vojtěch Pikal (Piráti), Tomio Okamura, Tomáš Hanzel (ČSSD) a Vojtěch Filip (KSČM). Sociální demokraté a komunisté však v nynějších volbách propadli a Pikal se do Sněmovny nedostal. Předseda ODS Fiala je kandidátem koalic Spolu a Pirátů se STAN na premiéra. Před čtyřmi lety ho poslanci zvolili místopředsedou Sněmovny až na třetí pokus.

Zatím není jasné, jak dlouho bude celý výběr členů nového vedení Sněmovny trvat. Pokud by však plénum v tajné dvoukolové volbě některé z místopředsednických pozic neobsadilo, na další schůzi by se konala volba nová.

Poslanci by měli rozhodnout ještě o zřízení výborů. Poté ustavující schůze skončí a dosluhující vláda ANO a ČSSD bude muset podat demisi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované