15 expertů na ústavní právo posuzovalo možnost zbavit Zemana pravomocí

Prohlášení prezidenta Miloše Zemana za neschopného vykonávat úřad není podle senátorů reálné. Aktivaci článku 66 Ústavy, který by to umožnil, nedoporučila ani senátní komise pro ústavu ani senátní ústavně-právní výbor.

Usnesení komise označilo výhrady, které jsou proti Zemanovu způsobu vykonávání úřadu spíš za politické, v některých případech s možným právním přesahem. Doporučila tedy buď zásadním způsobem doplnit podklady nebo zvážit, nakolik mohou být prezidentovi vytýkaná pochybení považována za ústavní delikt.

„Podklady jsme si vyžádali od 15 expertů na ústavní právo. Ústava a posudky ústavních expertů mluví jednoznačně. Nemůžeme ohýbat Ústavu jen proto, že někdo s někým politicky nesouhlasí,“ napsal předseda senátní komise Zdeněk Hraba (klub STAN), podle nějž je aktivace článku 66 jasně Ústavou daný proces, pro který musejí být nevyvratitelné důkazy.

Ty se snažila sbírat skupina senátorů pod vedením Pavla Fischera (nez.), který letos v červnu na 43 stranách zpracoval analýzu jednání a činů Miloše Zemana v úřadu prezidenta republiky.

Mezi důkazy, které nyní neprošly ústavní komisí ani výborem, je třeba Zemanova podpora ruské agrese, neschopnost prezidenta orientovat se v prostoru a čase, neschopnost podřídit své výroky a chování základní hodnotové orientaci České republiky.

Ústavě podle skupiny senátorů okolo Fischera odporuje i Zemanova pasivita doma i v zahraničí, útoky na Senát a média, neúcta ke státnosti či třeba podněcování nenávisti mezi skupinami obyvatel.

Článek 66, který chtěli senátoři aktivovat, hovoří o zbavení pravomoci prezidenta v případě jeho neschopnosti vykonávat úřad. Větší část senátorů, což se projevilo i v dnešních usneseních, by byla spíše pro využití článku 65, podle nějž může Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny podat na prezidenta ústavní žalobu pro velezradu či pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

Právě v prověřování této možnosti budou senátoři nejspíš pokračovat. „Teď se o článku 65 bude hodně diskutovat. Existuje skupina senátorů, kteří se k tomu určitě připojí. Určitě to nezapadne,“ řekl Seznam Zprávám senátor Jan Holásek (klub SEN21 a Piráti), který byl zpravodajem bodu na dnešním ústavně-právním výboru.

Žaloba na prezidenta podle článku 65 by podle senátorů však měla reálnou možnost projít až při jiném složení Poslanecké sněmovny. Její tvorbu by proto směřovali spíše až za letošní říjnové volby podle jejich výsledku.

Podle senátora Holáska zároveň přijde i čas zabývat se částečnými změnami v již zmiňovaných článcích Ústavy, které jsou podle jeho mínění v současném znění velice přísné a žalobu na prezidenta dělají takřka nemožnou.

„Vyjádřit pro se musí tři pětiny Senátu a tři pětiny Sněmovny, což minimalizuje možnost, aby byla žaloba k Ústavnímu soudu podána,“ myslí si. Na podání žaloby by podle něj měl stačit jen souhlas jedné z komor.