Hlavní obsah

Zemanova čínská otočka? Stane se z něj VIP a pomůže českým miliardářům

Foto: Hrad.cz

Český prezident se chystá opustit svůj lánský azyl a vydat se na fyzicky náročnou výpravu do Pekingu.

Reklama

6. 3. 13:38

Miloš Zeman jede do Číny i kvůli zájmům miliardářů a lobbistů. Ti ho přesvědčili, že je poslední šance dostat vztahy s východní velmocí do normálu.

Článek

„No, tak když jsem občas v Lánech a mám takzvaný pyžamový den, tak se cítím výborně,“ popsal loni v prosinci Miloš Zeman veřejnosti, jakým způsobem utlumil v posledních měsících své výjezdy do regionů i zahraničí. V lednu pak odmítl pozvánku na dubnový summit v Číně.

Jak ale Seznam Zprávy na začátku týdne zjistily, prezident už obrátil. Do epidemií zasažené Číny se navzdory chatrnému zdraví vydá. Na setkání lídrů tamního režimu s představiteli zemí střední a východní Evropy (summit 17+1) se nakonec vydá.

Podle několika lobbistů a podnikatelů, které Seznam Zprávy oslovily, na Zemana zafungovalo, že čínská strana zdůraznila, jak si jeho ochoty přijet přímo do Pekingu váží. Tuzemští byznysmeni se prezidenta navíc snažili přesvědčit, že právě nyní – v době koronavirové krize – může být šance „vymáčknout“ z čínských investorů nějaké peníze pro český trh.

Číňan nastavil tvář

„Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,“ řekl v lednu Zeman deníku Blesk. Tak diplomaticky tvrdé vyjádření tehdy nikdo nečekal.

Důvod? Zeman se zkrátka urazil, protože čínští investoři před čtyřmi lety proklamovali, že by na českém trhu mohli utratit kolem stovky miliard korun. Ve skutečnosti šlo o jednotky miliard.

Česko-čínské vztahy od počátku stály na pozitivním vztahu mezi českým prezidentem a jeho čínským protějškem, což zdroje redakce označují za velice důležitý faktor zejména pro české firmy. Ostatně upozornil na to v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy i šéf fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík, který přízeň prezidenta potřebuje zejména kvůli čínským penězům pro svůj klub (vlastněný developerskou skupinou Sinobo).

„Chápu prezidentovo zklamání z nenaplnění jeho očekávání. Když ale z česko-čínského vztahu zmizí jeho ochranný deštník, reálně hrozí, že žádné česko-čínské vztahy mnoho let již opravdu nebudou. A to pak je pro české firmy v Číně obří problém,“ míní Jaroslav Tvrdík, šéf česko-čínské obchodní komory a hlavní spojka Číňanů v Praze.

Ani jedna ze stran však o roztržku nestála. Začalo se tedy v diplomatických kruzích vyjednávat. Čínští politici nabídli, že doporučí svému vicepremiérovi pro ekonomiku a zahraniční akvizice, aby na investice čínských konglomerátů v Česku dohlédl. A aby se na konci února sešel s českým vicepremiérem Janem Hamáčkem (který měl původně Zemana nahradit na zmiňovaném summitu 17+1).

Podle zdrojů Seznam Zpráv na to Zeman slyšel a čínské straně slíbil, že se tedy na summit vydá. „Pozvali Zemana nejen na summit, ale i na státní návštěvu. To znamená, že se dostane mezi prezidenty a premiéry summitu do role VIP. To je za dané situace skoro zázrak,“ řekl Seznam Zprávám podnikatel, který se na vyjednávání s čínskou stranou podílel.

Zeman svou účast stvrdil dopisem, který měl přímo do čínské metropole odvézt ministr vnitra Jan Hamáček. Jenže tou dobou už v Číně řádil koronavirus a Hamáček po zvážení (dle informací Seznam Zpráv se o situaci radil i s premiérem Andrejem Babišem) cestu do Pekingu z bezpečnostních důvodů odřekl. Místo něho se do Číny vypravil prezidentův kancléř Vratislav Mynář, kterého doprovodil prezident fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík a Zemanův poradce Martin Nejedlý.

Tlak miliardářů

V zákulisí se hovoří o tom, jak čínskou otázku podrobně sledovali tuzemští miliardáři, kteří v Číně podnikají – a to v čele s nejbohatším Čechem a majitelem skupiny PPF Petrem Kellnerem. Pro rozvoj a fungování PPF je čínský trh významný.

Počet klientů společnosti Home Credit (holding spadající pod PPF) v polovině loňského roku vyšplhal na číslo 52,1 milionu. Těm skupina rozpůjčovala v rámci nebankovních půjček kolem 300 miliard korun. Jakákoliv výraznější regulace či zásah ze strany čínských úřadů by mohly být pro skupinu Home Credit nepříjemné. Situace PPF v Číně je o to delikátnější, že se jí loni nezdařil dlouho plánovaný vstup na burzu v Hongkongu.

Nejde ale jen o PPF, čínský trh je důležitý i pro automobilovou Škodovku, která má nedaleko finančního srdce Číny, Šanghaje, výrobní závod, nebo pro předního světového výrobce nemocničních lůžek, firmu Linet. Ti všichni by potřebovali, aby vztahy byly alespoň neutrální poté, co ochladly kvůli plánované cestě zesnulého předsedy Senátu Jaroslav Kubery na Tchaj-wan a kvůli roztržce pražské radnice s Pekingem.

„V zájmu českých podnikatelů je udržet vztahy na normální úrovni. Cílem je funkční dialog,“ komentoval aktuální situaci lobbista, který má zájem na tom, aby se atmosféra na česko-čínské lince uklidnila.

Vlivný finančník k tomu doplnil, že strategie chladného přístupu na Číňany neplatí. „Všichni mluví o tom, jak musíme být hrdá země, že si nás pak Čína bude o to víc vážit. Jaký je výsledek? Nulová komunikace s Českou republikou. Vůbec si nevybavuji, kdy tu byl čínský politik úrovně náměstka a výše. Minimálně půl roku ne. Naši sousedé mají ve stejné době společné zasedání vlády.“

Oslabený tygr a bezvýznamní Češi

Z výpovědí lobbistů, miliardářů a firem se zájmy v Číně navíc plyne, že nyní se podle nich naskytl vhodný čas ukázat vstřícnost, protože východní ekonomická velmoc je v potížích kvůli epidemii koronaviru a jakékoli podpory si váží – i když má jen podobu toho, že do Číny stižené obávanou epidemií přijedou cizí státníci.

Zdroje Seznam Zpráv se shodují, že toto ocenění a projev vděku platí u Číňanů zejména teď. Tedy ne tak, že by nyní na dlouhá desetiletí vznikly pevné vazby. Jde tedy o to, otevřenost Číňanů využít na maximum okamžitě.

„Je to takový poslední pokus, řekl bych nouzový pokus,“ uvedl podnikatel, který si v uplynulých letech prožil mnohá vyjednávání s čínskými finančníky. „Podívejte se na mnichovskou konferenci, které se účastnili například čínský ministr zahraničí, německá kancléřka a prezident, rakouský kancléř. Teď není nic. Když Zeman nepojede, nebude nadlouho už nic,“ dodal česko-čínský lobbista.

Myslet si, že Čína v České republice utratí vysoké desítky miliard korun, by bylo podle něho pošetilé. Důvodem je odlišná mentalita čínských obchodníků.

„Někdo si může myslet, že přinutíme Číňany, aby splnili své původní sliby. Čínští byznysmeni ale fungují jinak. Pro ně to nebyly závazné či právně vymahatelné sliby. Byla to pro ně spíše jen memoranda, jakési rámcové představy,“ uvedl pražský podnikatel, který se na počátku česko-čínského obchodního dobrodružství v roce 2016 účastnil řady vyjednávání.

S tím souhlasí i spolumajitel finanční skupiny J&T Dušan Palcr, který osobně vyjednával o vstupu Číňanů do akcionářské struktury této vlivné česko-slovenské entity. „Domnívám se, že nás Číňané brali vážně, ale asi nás přecenili. Přece jen jsme malá země s malým odbytem pro čínské firmy a investory. Pokud obchody nemají vyloženě evropský význam, příliš je to nezajímá. Obchodním srdcem Evropy fakt nejsme,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Je nepravděpodobné, že by na tomto vychladlém zájmu Zemanova cesta něco změnila.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené