Hlavní obsah

Zemřel bývalý ministr kultury Jindřich Kabát

Foto: ČTK/Šimánek Vít, ČTK

Jindřich Kabát.

Reklama

V letech 1992 až 1994 byl ministrem kultury, předtím působil jako první náměstek ministra vnitra a zmocněnec vlády pro otázky uprchlíků.

Článek

Ve věku 67 let dnes zemřel v rodinném kruhu Jindřich Kabát, politik, spisovatel, psycholog a vysokoškolský učitel. ČTK to sdělil jeho syn Martin Kabát. V letech 1992 až 1994 byl ministrem kultury, předtím působil jako první náměstek ministra vnitra a zmocněnec vlády pro otázky uprchlíků. Kabát jako ministr kultury stál u rozjezdu neúspěšné loterie Česká lotynka zamýšlené na podporu kultury, kvůli níž stát zastavil dvě památkově chráněné budovy v centru Prahy.

Jindřich Kabát se narodil 24. dubna 1953. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě UK. Působil jako klinický psycholog na Lékařské fakultě UK v Praze, v 80. letech přednášel na DAMU, byl také psycholog Činohry Národního divadla, vyučoval psychologii umění na FF UK, v 90. letech pak jako pedagog působil na Vyšší odborné škole žurnalistiky a na přelomu tisíciletí na Teologické fakultě UK.

Předtím, než se stal ministrem kultury, působil Jindřich Kabát na témže úřadě jako první náměstek. Byl také členem mezivládní Komise ministrů vlád ČR a SR, která odpovídala za rozdělení bývalého Československa. Zastával funkci místopředsedy českého výboru UNESCO. V roce 1994 byl krátce předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jejím členem pak byl do srpna 1998. Jindřich Kabát byl v letech 1992 až 1994 předsedou KDU, po sloučení s ČSL místopředsedou KDU-ČSL.

V kauze České lotynky se Kabát dostal až před soud, ten ho ale v roce 2002 zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Ministerstvo kultury mělo podle obžaloby za úkol domy pouze spravovat a nemělo oprávnění dát je do zástavy. Soud ale dospěl k závěru, že Kabátovo jednání nebylo trestným činem.

V případu České lotynky šlo o projekt samofinancování kultury z výnosů loterie provozované státem. Prostřednictvím firmy KJD ji provozoval Státní fond kultury, jehož správcem bylo Ministerstvo kultury. Fond neměl peníze, a proto si ministerstvo vzalo úvěr 300 milionů korun u Komerční banky. Zaručilo se za něj zástavou domu U Hybernů a Domu U Černé Matky boží. Zástavní smlouvu podepsal právě ministr Kabát.

Loterie však zkrachovala a fond musel uhradit úvěr. Téměř 300 milionů bylo zaplaceno ze státního rozpočtu a fond měl tuto část splácet. Za 20 let ale splatil jen asi 30 milionů korun navzdory vlastnictví zmíněných domů. Až v roce 2016 stát fond oddlužil.

Reklama

Související témata:

Doporučované