Hlavní obsah

Zemřeli s covidem, nebo na covid? Odpovědi se hledají i v Česku

Foto: Pixabay

Jaká je mezi infikovanými koronavirem pravděpodobnost úmrtí? Data přináší první odpovědi.

Reklama

20. 7. 2020 6:00

Jak moc je covid-19 smrtící a u kolika infikovaných byl skutečně primární příčinou úmrtí? Dobrat se smutného, ale důležitého údaje o pandemické nákaze není zdaleka tak snadné, jak se může zdát.

Článek

Pandemie covid-19 stále není na ústupu a celosvětově čísla nově nakažených stoupají. Opětovně zhoršenou situaci hlásí USA, Izrael, Brazílie, Indie a další státy. Přestože ve většině případů nezpůsobuje covid-19 žádné příznaky nebo je vyvolává pouze v mírné podobě, přibývá i obětí.

Dohromady jich oficiální statistiky uvádí přes 600 tisíc. S celkovým počtem infikovaných přesahujícím 14 milionů by se tak podíl zemřelých pohyboval okolo čtyř procent. Vzhledem k rozdílným testovacím strategiím v jednotlivých státech, vysokému množství bezpříznakových a odlišným způsobům práce s daty ale takové číslo pravděpodobně neodpovídá realitě. S údajem, který by popisoval smrtnost nákazy, pohybuje použitá metoda sledování i rozsah vybrané populace.

„Dokonce jsou data, která jdou v některých limitovaných celcích i přes deset procent,“ řekl pro Seznam Zprávy epidemiolog a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj se však jako nejpřesnější údaj o smrtnosti covid-19 jeví číslo 0,6.

„Je pravda, že to úplně jednoduše spočítat nejde. Řada lehkých forem se do hlášení nedostává a ne všechny země je testují. Z průřezů, ve kterých se hodnotila situace v jednotlivých zemích, se ale dá dovodit 0,6. Také z práce britských vědců, kteří provedli simulaci toho, kolik lidí by v Evropě zemřelo, pokud by se nic nedělalo, vychází čísla okolo 0,6. Takže myslím, že se to blíží realitě,” míní epidemiolog.

„Znamenalo by to vzít celou zemi a celou ji otestovat a nestačily by pro to jen testy PCR, musely by se testovat protilátky - a problém s nimi je, že zřejmě vydrží velmi krátkou dobu - takže ani tak to spolehlivě nejde zjistit,“ dodává.

Podle předběžných poznatků patří mezi faktory ovlivňující průběh nákazy věk, přidané zdravotní problémy či obezita. Čím dál častěji se také mluví o roli samotné genetiky.

Smrtnost versus úmrtnost

Smrtnost neboli letalita je demografický ukazatel udávající podíl zemřelých ze skupiny zasažené určitým jevem. Vedle úmrtnosti (mortalita) je druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Zatímco úmrtnost je ale vztažena k celkové populaci, smrtnost pouze k vybrané podmnožině. (Zdroj: Wikipedia)

Covid a chřipka

Kvůli těmto faktorům i částečně podobným příznakům se covid-19 často srovnává s chřipkou. Epidemiolog Prymula však připomíná, že pohledem na data o smrtnosti se covid jeví jako šestkrát závažnější.

„Pokud bychom vzali to číslo 0,6, chřipka má 0,1,“ dodává.

Statistiky často pracují spíše s daty pod kolonkou „zemřel s covid-19“ než „zemřel na covid-19“. Pacienti tedy měli pozitivní test, ale nákaza mohla být jen jednou z řady jejich dalších vážných zdravotních problémů. Co bylo primární příčinou smrti, se obvykle musí teprve přezkoumat.

U chřipky se data tradičně přepočítávají na populaci.

„Když se podíváme, kolik reálně zemře lidí na chřipku z hlášení nemocnic, tak se číslo pohybuje okolo dvou stovek. Ale když se dopočítá, kolik lidí doopravdy zemře během chřipkových vln, tak se dostaneme až na číslo 1800,“ dodává epidemiolog.

Také v Česku zatím není zcela jisté, u kolika obětí covid-19 byla právě tato nákaza primární příčinou úmrtí. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se však na vypracování takových dat pracuje.

„Ti lidé prokazatelně zemřeli a byli ve stavu covid pozitivní. V tuhle chvíli ale nejsme schopní z dat jednoznačně určit primární příčinu úmrtí. Je samozřejmě objektivní pravda, že u řady velmi starých lidí byla covidem pouze moderována a virus nebyl primární příčinou smrti. Zároveň ale mezi nimi bude řada těch, kde primární příčinou byla skutečně respirační nákaza,“ popsal pro Seznam Zprávy.

Cesty ke zpracování přesných údajů podle něj budou dvě - jedna takzvaně úřednická, při které se musí dokódovat listy o prohlídce zemřelých. Oficiální statistika následně vznikne ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Druhá cesta je vědecká.

„Z nemocnic se ke každému hospitalizovanému člověku dosbírávají velmi detailní klinická data. Ta se už podle zákona hlásí do centrálního systému - není to nic nového. A na základě toho panel klinických expertů rozhodne, co bylo primární příčinou úmrtí. To bude o každém jednotlivém člověku a každé jednotlivé hospitalizaci. Takže velmi masivní data,“ dodal ředitel ÚZIS.

Už v květnu na základě předběžných dat odhadoval, že na covid coby primární příčinu nezemřelo 60 procent lidí, které nyní statistiky pod kolonkou „zemřel s covidem“ uvádějí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené