Hlavní obsah

"Žlutá" Francie. Od virálních videí ke statisícům lidí v ulicích. Zásadní momenty protestů proti Macronovi

20. 1. 2019

Protesty francouzských žlutých vest v čase. (Video: Martin Zíta, AP, Reuters, Seznam.cz)

Protesty takzvaných žlutých vest pokračovaly i tento víkend. Francií hýbou už téměř dva měsíce. Jaké byly ty dosud nejzásadnější momenty neformálního hnutí stojícího proti politice Emmanuela Macrona?

Článek

Ve Francii se tuto sobotu konal další, v některých městech již desátý protest žlutých vest, kterého se podle úředního odhadu zúčastnilo přes 80 tisíc lidí. Zatímco v Paříži byla akce klidnější a bez rekordní účasti, v Toulouse rekord padl a ostřejší střety zažilo Bordeaux. V celé zemi bylo podle agentury AFP zadrženo „několik“ desítek osob, přičemž v Paříži přes čtyřicet.

"Macrone odstup!" volali v metropoli protestující na adresu prezidenta Emmanuela Macrona, pokoušejícího se uklidnit protestující spuštěním celonárodní debaty o problémech země.

Rozbuška ve formě virálních videí

Ještě před samotnou vlnou protestů v ulicích loni v listopadu se nespokojenost s politikou prezidenta Emmanuela Macrona projevovala na sociálních sítích. Týkala se zejména plánovaného zvýšení daně na paliva. Příspěvkům dominovala dvě videa, která viděly miliony lidí.

V prvním se nespokojená Francouzka Jacline Mouraudová dotazovala Macrona, co s penězi daňových poplatníků dělá a kdy přestane šlapat po právech řidičů. Ve druhém pak řidič Ghislain Coutard před chystanými protesty vybízel k oblečení žlutých reflexních vest. Internetem také kolovaly petice mířící proti daňovým reformám.

Téměř 300 tisíc lidí v ulicích

Francouzi vyšli poprvé do ulic o třetím listopadovém víkendu. Protestujících ve žlutých vestách bylo bezmála 300 tisíc. Jako organizační platforma protestujících posloužily sociální sítě. Hnutí bez viditelných lídrů odmítlo jakékoliv vazby na politické strany.

Policisté při rozhánění blokád silnic sáhli mimo jiné po slzném plynu. Přestože se první protesty obešly bez větších násilných incidentů, zdravotníci napočítali na 400 raněných. Jedna žena pak při nehodě v Savojsku zemřela.

Paříž v plamenech

Začátkem prosince se dosud spíše klidné protesty zvrhly v násilnosti. Zasáhly zejména Paříž. Mimo jiné okolí Vítězného oblouku, který protestující poničili.

Pozorovatelé po řádění v Paříži uvedli, že jde o nejhorší občanský nepokoj ve Francii za posledních více než deset let. K hnutí se na začátku prosince podle dostupných informací připojily také skupinky radikálů a jedinců, které francouzské bezpečnostní složky označily za profesionální vandaly. Právě tyto skupinky působící podle úřadů mimo hlavní proud demonstrantů, stály za vyprovokováním střetů s policií a ničením majetku.

Daň na palivo nevzroste

Pár dní po násilnostech v Paříži francouzská vláda oznámila šestiměsíční odložení plánovaných daňových reforem. Jen o den později vystoupil před novináři prezident Macron. Reforma nebude odložena, ale zcela zrušena, řekl. Zároveň ale odmítl znovuzavedení daně z bohatství pro nejmajetnější francouzskou vrstvu, kterou velká část protestujících požadovala.

Pokračování v novém roce

Protivládní protesty pokračovaly ve Francii i po Novém roce. Provázely je další kontroverze a opakující se násilné střety s policií. Pomocí nákladní ještěrky se protestující například probourali do jedné z vládních budov.

Kamery pak zachytily také střet bývalého národního šampiona v boxu s policisty. Ranař nyní čeká na soudní proces kvůli obvinění z napadení policisty.

Doporučujeme