Hlavní obsah

Zmražený konflikt znovu roztál. O co jde v Náhorním Karabachu?

Foto: Profimedia.cz

Napětí na jižním Kavkazu se vyostřilo v neděli, když se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na svá území.

Reklama

29. 9. 6:30

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - se táhne mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desetiletí.

Článek

V roce 1988 se mezi Arménií a Ázerbájdžánem spustila krvavá válka, po níž de facto nezávislý stát Náhorní Karabach zůstal v rukou etnických Arménů. Příměří bylo podepsáno v roce 1994, mírová jednání však dodnes nepřinesla trvalou dohodu a spor tak podle BBC zůstává jedním ze „zmrazených konfliktů“ post-sovětské Evropy.

K prvnímu střetu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu a Nakičevanu ale došlo již o 70 let dříve - během krátkého období nezávislosti obou zemí mezi lety 1918 - 1920.

Do konfliktu se později vložil Sovětský svaz (SSSR), Arménsko-Ázerbájdžánská válka tak vyústila v připojení Arménie i Ázerbájdžánu k SSSR.

Po vzniku SSSR byla v roce 1923 uvnitř hranic Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky ustanovena Náhorno-karabašská autonomní oblast. Během sovětské éry byl Náhorní Karabach etnicky arménskou oblastí, kterou ovládaly ázerbájdžánské úřady.

Když se koncem 80. let začal SSSR rozpadat, regionální parlament Náhorního Karabachu hlasoval pro to, aby zůstal součástí Arménie. To vedlo k etnickým střetům a poté, co Arménie i Ázerbájdžán vyhlásili nezávislost na Moskvě, k otevřené válce.

Během bojů, při nichž podle BBC přišlo o život 20 000 až 30 000 lidí, získali nad tímto regionem kontrolu etničtí Arméni. Rovněž usilovali o obsazení ázerbájdžánského území mimo Karabach a vytvořili koridor spojující Karabach a Arménii.

S rozpadem SSSR se Náhorní Karabach prohlásil za samostatnou republiku, kvůli čemuž konflikt dále eskaloval. Status nezávislé republiky ale mezinárodně nikdo neuznal. Nezávislost regionu nikdy oficiálně neuznala ani samotná Arménie, stala se ale jeho hlavním finančním i vojenským podporovatelem. Během války podle Reuters uprchli etničtí Azerové z Karabachu a Arménie, zatímco etničtí Arméni uprchli ze zbytku Ázerbájdžánu. Ani jedna skupina obyvatel se domů nevrátila ani po konci otevřené války.

V roce 1994 bylo vyhlášeno příměří. Po dohodě zprostředkované Ruskem zůstal Náhorní Karabach součástí Ázerbájdžánu, de facto však oblast řídili Arménci podporovaní arménskou vládou. Od té doby se minská skupina OSCE snaží zprostředkovat mírové rozhovory. Skupina vznikla v roce 1992 a předsedají jí Francie, Rusko a Spojené státy. Na mírové smlouvě se však země ještě neshodly.

Významný pokrok byl zaznamenán na jednáních mezi vůdci v květnu a listopadu 2009, jednání však přesto záhy ztroskotala.

Zvýšené výnosy z prodeje ropy a zemního plynu v Ázerbájdžánu podle webu Ahvel naklonily poměr vojenských sil ve prospěch Ázerbájdžánu a střety o území začaly propukávat pravidelněji. K porušení příměří došlo v letech 2008, 2010, 2014, 2016 a opět v roce 2020.

Nyní se konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach znovu vyostřil, když se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na svá území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i desítky padlých, včetně civilních obětí. Do bojů nasadily obě strany i těžké dělostřelectvo. Oba státy rovněž přistoupily k mobilizaci záloh. Boje jsou označovány za nejprudší od roku 2016, kdy na obou stranách zemřely desítky vojáků.

Situací se má v úterý na žádost evropských zemí zabývat Rada bezpečnosti OSN, uvedla s odvoláním na diplomaty agentura AFP.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené