Článek
Dušnost, bolesti hlavy, zhoršené dýchání, kašel, bolest na hrudi nebo přetrvávající únava. To jsou příznaky, kterými někteří lidé mohou trpět i měsíce potom, co si vyslechli diagnózu covid-19.
Pokud je potíže neopouští ani třetí měsíc po prodělané nemoci, jde o takzvané postcovidové pacienty. Nová kategorie nemocných vznikla právě v souvislosti s koronavirovou pandemií.
„Celá řada lidí, kteří prodělali covid-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ uvedla profesorka Martina Vašáková, šéfka České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Speciální registr, kam budou pneumologové z celé republiky péči o své pacienty zaznamenávat, bude podle lékařky fungovat už brzy. Jeho spuštění se plánuje na únor.
„Je to proto, abychom objektivně zjistili, jak moc covid tělo poškozuje, a současně mohli na úrovni celé republiky identifikovat případné závažné dlouhodobé následky covidového onemocnění,“ přiblížil už dříve pro Seznam Zprávy pneumolog a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
Rizika po covidu
Lidé, kteří dva až tři měsíce po prodělání covidu-19 pociťují potíže, by se s nimi měli obrátit na svého praktického lékaře. Ten obvykle má přehled o všech onemocněních, které konkrétní pacient v době před covidem prodělal. Může tedy nejlépe rozpoznat s covidem spojený problém a pacienta případně k plicaři poslat. Právě postižení dolních dýchacích cest a plic je totiž v rámci postcovidových následků nejčastější.
Lékař pacienta pošle na rentgen, provede funkční vyšetření plic a změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži. Pokud problém v dýchacím ústrojí nenajde, je vhodné zaměřit se například na srdce a další oblasti.
Plicní lékaři si doporučené postupy pro péči o postcovidové pacienty stanovili už na podzim, před několika týdny také v Česku vzniklo první Centrum postcovidové péče.
„Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40 až 60 lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje,“ uvádí pneumolog Michal Kopecký, vedoucí Centra postcovidové péče.
Plicní lékaři pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů.
„To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává Vladimír Koblížek.
Postupné mizení příznaků
Společně s kolegy zároveň provádí dlouhodobé pozorování 400 postcovidových pacientů, u kterých v pravidelných intervalech sledují příznaky.
„Procento pacientů s respiračními příznaky se po šesti měsících zmenšilo v závislosti na tíži onemocnění. Ústup respiračních symptomů je nepochybně rychlejší u lehčích pacientů, kteří svůj covid léčili pouze doma – přibližně 25 % z nich se příznaků zcela zbavilo. Výrazně pomalejší návrat k normě byl patrný u nemocných léčených pro covid v nemocnici. Zdá se proto, že by do jednoho roku měly potíže u drtivé většiny ambulantních pacientů vymizet. Ti, kteří překonali covid v nemocnici, budou v našem sledování určitě déle. Budeme rádi, pokud i u nich obtíže opravdu zcela vymizí,“ dodává lékař.
