Hlavní obsah

Následky covidu vs. chřipky. Je tam zásadní odlišnost, říká lékař

Foto: Profimedia.cz

Lidé, kteří i dva až tři měsíce po prodělání covidu-19 stále cítí potíže, by měli vyhledat lékařskou pomoc. (ilustrační foto)

Reklama

21. 1. 6:00

Covid-19 může mít na lidské zdraví dlouhodobé dopady, které mohou ustupovat řadu měsíců. V Česku se tento týden otevřelo první Centrum postcovidové péče, ve kterém se chtějí lékaři na tyto obtíže pacientů zaměřit.

Článek

Zhoršené dýchání, změny na plicích, bolesti na hrudi, únava nebo kašel, kterého se nelze zbavit. Potíže přitom člověka neopouští ani měsíce po odeznění příznaků covidu-19.

Zkušenosti s takzvanými postcovidovými zdravotními problémy může mít až deset procent všech pacientů, kteří nemoc prodělali. Podle pneumologa a přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimíra Koblížka se přitom potíže nemusí týkat jen těch, kdo měli těžký průběh covid-19.

„Většinou jsou to starší lidé, ale máme i mladé pacienty, kterým je 40 nebo 30, a kteří i přesto, že jsou mladí, mají potíže s dýcháním i šest měsíců po vzniku onemocnění,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy lékař, který se stará o pacienty v novém Centru postcovidové péče hradecké nemocnice.

Pane docente, vy se postcovidové péči věnujete dlouhodobě, když jsme spolu mluvili na podzim, sledovali jste s kolegy téměř stovku lidí po covidu-19 v průměrném věku 45 let – část se léčila doma, část v nemocnici. Téměř polovina z nich přitom i tři měsíce po akutním covidu hlásila potíže s dýcháním. Jak se pacientům daří dnes?

Sledujeme už 400 lidí. Data jsou rozpracována a stále nemáme vše analyzováno, ale mohu vám už nyní sdělit naše dojmy. Já sám mám na starosti hlavně koordinaci práce v rámci post-covid stavů, vlastní sledování většinou provádějí moji kolegové Mikuláš Skála a Michal Kopecký. Nicméně i od nich vím, že u většiny našich pacientů po šesti měsících dochází k dalšímu zlepšování stavu – pomalu se lepší jejich plicní funkce, CT nález se téměř normalizuje a symptomy postupně mizí.

Máme však i pacienty, kterých jsou spíše nižší desítky, a to včetně mladších lidí - kteří mají obtíže i po šesti měsících. Můžeme tedy říct, že u menšiny pacientů změny přetrvávají i půl roku po vzniku onemocnění.

Registrujeme zároveň i ty, u kterých bychom bez našich vyšetření například postižení plic nezjistili a kteří potřebují například léčbu systémovými glukokortikoidy, které se podávají několik týdnů až měsíců. U většiny nemocných to není třeba, u někoho však ano. Stejně tak jsme u části pacientů zjistili postižení cév, které pravděpodobně vzniklo právě ve spojení s covidem-19.

Všechny pacienty bychom každopádně chtěli sledovat i nadále - pozorování začalo v dubnu minulého roku a bude trvat v podstatě ještě rok, protože i nyní ještě některé nové pacienty přibíráme. Na počátku ledna příštího roku bychom tedy měli mít finální výsledky.

Když se ještě zastavím u příznaků, které postcovidoví pacienti pociťují. Po tříměsíčním sledování trvalo u přibližně 50 procent pozorovaných horší dýchání, častý kašel či bolesti na hrudníku. Tyto potíže tedy postupně ustupují?

Procento pacientů s respiračními příznaky se po šesti měsících zmenšilo v závislosti na tíži onemocnění. Ústup respiračních symptomů je nepochybně rychlejší u lehčích pacientů, kteří svůj covid léčili pouze doma – přibližně 25 % z nich se příznaků zcela zbavilo. Výrazně pomalejší návrat k normě byl patrný u nemocných léčených pro covid v nemocnici. Zdá se proto, že by do jednoho roku měly potíže u drtivé většiny ambulantních pacientů vymizet. Ti, kteří překonali covid v nemocnici, budou v našem sledování určitě déle. Budeme rádi, pokud i u nich obtíže opravdu zcela vymizí.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové máme možná nyní v prospektivním pozorování souboru post-covidových pacientů trochu náskok, ale v rámci České pneumologické a ftizeologické společnosti pracujeme na záměru rozšířit algoritmus sledování do všech ordinací plicních lékařů. Co dále stojí za zmínku – díky spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky máme připraveno systematické sledování důležitých klinických dat napojených na soustavnou péči o nejtěžší postcovidové pacienty. Budeme moci sledovat informace – říkám tomu tak trochu vznešeně – trajektorie pacientů od doby, kdy se nakazí až do doby, co se zcela zlepší a zbaví se posledních postcovidových projevů.

Je to proto, abychom objektivně zjistili, jak moc covid tělo poškozuje a současně mohli na úrovni celé republiky identifikovat případné závažné dlouhodobé následky covidového onemocnění. S kolegy z ÚZIS společně vytváříme stručný registr pacientů, kteří mají postcovidové změny. Doufám, že by mohl být od konce února či začátku března k dispozici pro všechny ambulantní pneumology v Česku.

Už nyní nicméně na základě vašich dat mohou být lidé optimističtí alespoň v tom, že jejich potíže s velkou pravděpodobností postupně odezní, je to tak?

Optimismus v tom určitě je. Studenti se také často zajímají, jak se postcovidové změny liší od změn po těžké chřipce. Když má někdo těžkou chřipku a těžkou chřipkovou pneumonii, tak může mít v plicní tkáni podobné změny, jako mají pacienti po covidové pneumonii, to je pravda. Je tam ale zásadní odlišnost. Covid u některých pacientů aktivuje imunitní systém tak, že funguje přemrštěně – odborně se tomu říká hyperinflamatorní – neboli prozánětlivý – stav.

Může docházet k zánětům v různých částech těla – nejen v plicích, ale také v kůži, na očním pozadí, v ledvinách nebo ve střevě. To je první věc, která se liší od chřipkové pneumonie. Kromě toho virus a jeho následky u některých pacientů – doufejme, že u menšiny – dokáže aktivovat systém srážení krve tak, že vznikají krevní sraženiny. A to jak v tepnách, tak v žilách. Poté se může objevit třeba žilní trombóza v nohách, v mozku či tepenná trombóza ve věnčitých tepnách zásobujících srdce. Pacient s covidem tak může mít plicní embolii, mozkový infarkt nebo srdeční infarkt.

Tohle jsou věci, které mohou nastat později než v počáteční fázi covidu. Když pacienty sledujeme, můžeme tyto komplikace nebo sklony k nim najít. Je to velmi užitečné – když budete mít pacienty vyšetřené a budete jim provádět testy zaměřené na plíce, na srdce, na krevní srážení, tak dokážete s určitou mírou pravděpodobnosti vyloučit, aby se něco takového stalo.

Sama jsem se ve svém okolí setkala s lidmi, kteří i několik týdnů po prodělání covidu-19 pociťují problémy se zadýcháváním. Je možné už nyní vyčíslit, kolik lidí si po covidu odnáší dlouhodobé následky?

Je stále poměrně brzo. Podle odhadů ale přibližně deset procent všech lidí, kteří covid prodělají, mají následně potíže dlouhodobého charakteru. Pokud problémy do třech měsíců zmizí, obvykle není třeba se strachovat. Pokud to trvá tři nebo čtyři týdny, stále je to v mezích a člověk si s takovými následky pravděpodobně sám poradí.

Zároveň ale připomínám, že je postcovidové postižení patrné i u lidí, kteří měli mírný průběh nemoci. Většinou jsou to starší lidé, ale máme i mladé pacienty, kterým je 40 nebo 30 a kteří i přesto, že jsou mladí, mají potíže s dýcháním i šest měsíců po vzniku onemocnění.

Pokud tedy člověk dlouho po prodělání covidu pociťuje špatné dýchání, bolesti na hrudníku či při dýchání, kašel nebo celkovou slabost, měl by se obrátit na lékaře?

Primárně by se měl svěřit svému praktikovi – ti většinou mají přehled o všech onemocněních, které konkrétní pacient v době před covidem prodělal a současně i o pneumolozích ve svém okolí, jsou schopni identifikovat nový, s covidem spojený problém a případně k plicnímu lékaři pacienta poslat. Postižení dolních dýchacích cest a plic je totiž v rámci post-covidových následků nejčastější, pokud plicař konstatuje, že jsou v pořádku, bude dobré zaměřit se na srdeční či další potíže.

Když se tedy dva nebo tři měsíce po covidu nedovedu vrátit k původním aktivitám a i vyjít schody je pro mě náročné – je to jasný znak, že se něco děje?

Pokud je člověk mladý, prodělá covid a 14 dní poté, co odezní příznaky, ještě není v kondici, tak je to normální. Nemusí se bát. Ale pokud má potíže deset nebo více týdnů, nezlepšují se a nebo se dokonce zhoršují – měl by jít k praktickému lékaři de facto okamžitě.

Důležitá je i dynamika celého průběhu – pokud se vyléčenému začne dělat hůř, měl by přijít co nejdříve. Někdy záleží na každém dnu.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové jste tento týden otevřeli Centrum postcovidové péče – zaměřuje se tedy právě na komplexní vyšetřování těžších případů?

Ano, v centru jsou plicní lékaři spojeni s lékaři dalších odborností. Centrum je určené pro pacienty, kteří byli kvůli covidu v nemocnici a měli těžký průběh – ti všichni by se po několika týdnech měli dostavit k plicnímu lékaři. Je ale i pro ty, kdo měli ambulantní formu covidu a i po více než třech měsících cítí potíže, které praktický lékař přičítá právě tomuto onemocnění.

Velmi dobře poskytuje postcovidovou péči i řada dalších pracovišť, v Hradci jsme ale dali dohromady odborníky deseti odborností, které koordinuje pneumolog. Pacienty vyšetříme z hlediska funkce plic a struktury plic, ale zajímají nás všechny jejich obtíže, které měli při akutní fázi covidu a které mají po těch dvou až třech měsících, kdy přijdou k nám. Podle toho zajišťujeme další vyšetření, například srdce, plicních cév, mozku, ledvin. Byli bychom určitě rádi, pokud by podobná centra vznikala i jinde – pacientů s post-covidovými obtížemi jsou skutečně tisíce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené