Hlavní obsah

Máme dva měsíce, pak tu bude vlna britské mutace, varuje expert

Foto: Profimedia.cz

Britská varianta koronaviru už se rozšířila téměř po celém světě. V Česku ji laboratoře objevily ve vzorcích z prosince 2020 (ilustrační foto).

Reklama

26. 1. 8:02

Nová varianta SARS-CoV-2, takzvaná britská mutace, se šíří už i v Česku. Oproti původní verzi má konkurenční výhodu – je nakažlivější. Co to pro Čechy znamená a je třeba zpřísnit protiepidemický systém?

Článek

Britská mutace je nakažlivější o 40 až 70 procent, domnívá se docent Luděk Berec, prorektor Jihočeské univerzity, pracovník Biologického centra Akademie věd ČR a spoluautor původní verze protiepidemického systému. Odborníci se na přesném údaji zatím neshodli.

„Vyšší nakažlivost – za předpokladu, že jeho ostatní vlastnosti jsou stejné – poskytuje britskému kmenu konkurenční výhodu, neboť při stejném množství kontaktů nakaženého člověka se zdravými ten s vyšší nakažlivostí v průměru nakazí více z těchto kontaktů,“ popisuje.

„Reprodukční číslo je přímo úměrné nakažlivosti. Reprodukční číslo nového kmene je tedy o stejné procento vyšší než reprodukční číslo aktuálního kmene. Je-li například v některém čase reprodukční číslo aktuálního 0,9 a nakažlivost nového kmene je řekněme o 50 % vyšší, reprodukční číslo nového kmene bude 0,9 × 1,5 = 1,35,“ vysvětlil odborník pro Seznam Zprávy.

Zprávy o šíření nové varianty viru vyvolaly debaty o tom, jak velké riziko z toho plyne a zda aktuální opatření mohou epidemii efektivně brzdit. Například Jan Kulveit, další ze spoluautorů výpočtu rizikového skóre PES, uvedl, že je třeba opatření v pátém stupni upravit, připravit by se podle něj měl dokonce šestý stupeň.

„PES nebyl vyvíjený s ohledem na novou mutaci ani index rizika ani opatření. Ani úroveň pět nemusí stačit na to, aby ‚britskou‘ verzi brzdila,“ napsal Kulveit, který se modelování globálních rizik profesně věnuje.

Podle Luďka Berce mutace zcela jistě převládne, pokud se R nového kmene bude dostatečně dlouho udržovat nad hodnotou 1 bez ohledu na R původního kmene.

„Podle mých zjednodušených výpočtů by měl nový kmen v naší populaci při současných podmínkách převážit cca za 60 dní, tedy přibližně za dva měsíce, zhruba to odpovídá i situaci v Británii,“ míní Berec.

„Model také předpovídá, že pokud nebude hodnota R nového kmene držena pod 1, dojde k vlně nového kmene. Tato samostatná vlna nového kmene se však může a nemusí v celkovém počtu nakažených projevit, může se projevit pouze jako velmi pomalé klesání aktuální vlny, vše závisí na vývoji hodnot R v budoucnu, tedy na změnách stupňů PES a rychlosti očkování,“ míní odborník.

Britská mutace

Mutaci koronaviru zaznamenali na sklonku minulého roku v jižní Anglii. I přes utažená opatření už se dostala do celé řady států a rozšířila se na téměř všechny kontinenty.

Český Státní zdravotní ústav v úterý potvrdil, že se v Česku první případy vyskytovaly už mezi vánočními svátky. Desítky případů potvrdila i brněnská fakultní nemocnice. Další vzorky se stále analyzují.

Upozorňuje, že zatím není důvod k větším obavám – například proto, že populace není vůči viru tak náchylná, jako byla ještě před několika měsíci, poměrně velká část už infekci prodělala, další bude během následujících měsíců očkována.

„Snížení stupně PES případnou čtvrtou vlnu zvýrazní, rychlejší očkování naopak oslabí. Model nicméně naznačuje, že i kdyby se vlna nového kmene projevila v celkovém počtu nakažených jako opravdová vlna, bude s velkou pravděpodobností výrazně menší než vlna aktuální,“ popisuje.

EU se připravuje

Zavádění šestého stupně PES podle Berce nyní není namístě. Zdůrazňuje ale jiné možnosti – například finančně motivovat firmy, aby se nebály posílat zaměstnance na testy, stejně jako finančně motivovat jednotlivce, aby se nechali testovat, hlásili kontakty a zůstávali v karanténě či izolaci, aniž by jim přitom hrozil výpadek příjmů. Další cestou je i co nejrychlejší očkování.

„Upřímně, pořád je obrovský potenciál v individuálním chování každého z nás. Vím, že je to už pro mnohé otravné, ale každý stále máme možnost volby – chovat se rizikově, nebo ne, a to i pokud jsme v práci. Tajně otevřené hospody ničemu nepomůžou,“ dodává vědec.

Ministerstvo zdravotnictví zatím kvůli britské mutaci zavádění konkrétního přísnějšího systému opatření neplánuje. Šéf resortu Jan Blatný uvedl, že je třeba pravidla harmonizovat napříč Evropskou unií. „Máme několik měsíců na to, abychom zásadně zareagovali. Zásadním zareagováním je udržování opatření, očkování a snaha co nejdříve proočkovat tu nejrizikovější populaci,“ dodal.

Například Rakousko a Německo ale už nyní zavádí povinné chirurgické roušky nebo respirátory třídy FFP2 v obchodech a v prostředcích hromadné dopravy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie zavede ve snaze zpomalit šíření nakažlivějších mutací koronaviru kategorii zvláště rizikových zemí, jejichž obyvatelé budou potřebovat pro cesty do zahraničí testy.

Optimistickou zprávou je, že by podle zatím známých informací britská mutace neměla být odolná vůči očkování. „Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy virolog Libor Grubhoffer.

Mutace z Brazílie a JAR

Britská varianta SARS-CoV-2 ale není jedinou, o které se v poslední době mluví. Už začátkem ledna se začaly objevovat zprávy o jihoafrické variantě označované jako 501.V2, která zároveň může být nebezpečnější než ta britská.

Světová zdravotnická organizace popsala, že varianta z JAR obsahuje stejně jako takzvaný britský kmen viru například mutaci N501Y, kterou vědci spojují s možností snazšího šíření viru. Kromě toho by ale podle zatím nepotvrzených dat mohla způsobovat i větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám.

Kromě toho může varianta z JAR snížit účinnost léčby pomocí plazmy od uzdravených pacientů.

„(Varianta) 501.V2 vykazuje podstatné nebo úplné vyhýbání se neutralizujícím protilátkám v plazmě z pacientů, kteří prodělali covid-19,“ napsal tým vědců ze tří jihoafrických univerzit ve spolupráci s tamním Národním institutem pro infekční nemoci (NICD).

Výzkumníci ve studii zveřejněné na platformě bioRxiv dodávají, že jejich zjištění „upozorňují na možnost další infekce i po prodělání covidu-19 a mohou předznamenat sníženou účinnost současných vakcín“. Nakolik jsou vakcíny účinné proti jihoafrické mutaci, však určí s jistotou jen rozsáhlé klinické testy.

Zatím popsané varianty SARS-CoV-2 před několika dny doplnila ještě třetí, a to takzvaná brazilská. Zatím se toho o ní příliš neví, jelikož ale obsahuje některé stejné mutace jako britská verze VUI 202012/01 a jihoafrická 20C/501Y.V2, vzbuzuje obavy, že by mohla i ona způsobovat zrychlení šíření viru nebo být odolnější proti protilátkám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené