Hlavní obsah

Přehledně: Jaké existují mutace koronaviru a čím se liší?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

22. 1. 14:45

Po roce od prvního výskytu koronaviru v Číně se začínají objevovat jeho mutace. Některé z nich se rychleji šíří, jiné mohou vyvolat i těžší průběh onemocnění. Jaké jsou v nich rozdíly?

Článek

Britská mutace

Nová mutace koronaviru se objevila jako první ve Velké Británii, která kvůli ní zavedla přísnější opatření a řada zemí ještě více omezila se Spojeným královstvím možnosti cestování.

Největší nebezpečí britské mutace je ve vysoké nakažlivosti, šíří se až o 40 procent rychleji. První zprávy mluvily o tom, že tato mutace nevyvolává těžší průběh onemocnění. První odborníci ale mluví o tom, že právě britská mutace může znamenat větší potíže.

Tato varianta začíná v České republice dominovat a postupuje ze západu na východ země. „Dle dat Státního zdravotního ústavu je pravděpodobné, že je v ČR britská varianta přítomna kolem 40 procent pozitivních vzorků,“ řekl Seznam Zprávám ministr Blatný. Podle imunologa Zdeňka Hela z iniciativy Sníh může být britská mutace v každém druhém vzorku.

Kvůli vysoké nakažlivosti vláda zavedla povinném nošení respirátorů FFP2 v obchodech a MHD, jako to je například v Německu nebo Rakousku.

Vakcína je podle dosavadního výzkumu proti britské mutaci koronaviru účinná. „Vakcína pro britskou variantu zůstává na rozdíl od jihoafrické téměř stejně účinná jako pro původní variantu,“ potvrdil Seznam Zprávám odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes.

Jihoafrická mutace

Na začátku roku 2021 se začaly objevovat také informace o dalším typu viru, tentokrát z Jižní Afriky. Variantu koronaviru pojmenovali vědci z JAR 501Y.V2.

Kromě rychlejšího šíření, které způsobuje britská verze, by jihoafrická mutace měla podle prvních dat také způsobovat větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám.

Jihoafrickou mutaci potvrdilo v okolních zemích jako první Rakousko. Vědci ji zpětně odhalili u Rakušanky, která se vrátila z JAR 6. prosince. První případy už registruje také Česká republika.

Problém u jihoafrické mutace je její velká odolnost, hlavně proti vakcíně AstraZeneca. První studie odhadují, že se účinnost vakcíny proti této variantě viru pohybuje okolo deseti procent.

„Můžeme měřit, jak protilátky, které jsou vyvolány očkováním, dokážou neutralizovat virus – zablokovat ho. A vidíme, že proti jihoafrické mutaci to dělají pětkrát nebo desetkrát hůře,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy biochemik Jan Konvalinka.

Jihoafrická republika kvůli tomu dokonce pozastavila očkování touto vakcínou a uvažuje o jejím prodeji jiným státům.

Brazilská mutace

Nejnovější mutace viru pochází pravděpodobně z Brazílie. Jako první se proti ní bránila Velká Británie, která s jihoamerickou zemí omezila dopravní spojení. Zákaz cestovat do Brazílie vydala také Česká republika.

Zajímavostí je, že brazilskou mutaci jako první potvrdilo Japonsko. Tamní vědci ji zaregistrovali u skupinky brazilských turistů.

Z prvních studií vyplývá, že vakcína od společnosti Pfizer působí i na nové mutace. Debatuje se také o možnosti očkovat jednou dávkou vakcíny co nejvíce lidí a až poté začít s podáním druhé dávky. Dobré zprávy přicházejí v tomhle ohledu z Izraele. Už první dávka Pfizeru má 85procentní úspěšnost.

Newyorská mutace

Další mutaci našli vědci ve Spojených státech amerických.

Nová varianta s názvem B.1.526 se poprvé objevila ve vzorcích odebraných v New Yorku v listopadu. V polovině února pak nákaza touto variantou představovala asi jednu ze čtyř virových sekvencí, které se objevily v databázi genomových dat virů sdílené vědci. Novou mutací se aktuálně zabývají dva americké vědecké týmy.

Vědci se obávají hlavně kombinace této mutace s tou jihoafrickou.

O nové americké mutaci jsme podrobněji psali zde:

„Tzv. česká mutace“

V Česku se od loňského září šíří varianta viru SARS-CoV-2 s mutacemi, které mohou způsobit vyšší odolnost proti protilátkám i rychlejší šíření. Zatímco slovenští vědci pro ni navrhují kód B.1.258∆, SZÚ mluví o tzv. české variantě.

Dánská mutace u norků

Koronavirus se objevil také u zvířat. Kromě výjimečných případů nákazy goril v kalifornské zoo v San Diegu se SARS-CoV-2 vyskytl také u norků v Dánsku. Tamní vláda se rozhodla celou populaci těchto zvířat z bezpečnostních důvodů vyhubit, celkově šlo o 17 miliónů kusů.

Původně Dánové norky zakopali do masových hrobů, přišli ovšem na to, že v takovém stavu je pro ně část uhynulých zvířat stále nebezpečná. Hrozila totiž kontaminace zdrojů pitné vody. Asi 4 miliony norků tedy vláda nařídila vykopat a jejich těla nechat spálit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené