Hlavní obsah

Vybití norků bylo nutné, děsit lidi ne, říkají vědci o nové mutaci v Dánsku

Foto: Profimedia.cz

V Dánsku se kvůli šíření koronaviru z norků na lidi rozhodli všechny chovné norky utratit.

Reklama

9. 11. 2020 16:06

Minulý týden se Dánsko rozhodlo vybít celou 17milionovou populaci chovných norků a omezit pohyb obyvatelstva kvůli nové norčí mutaci covidu-19, kterou zvířata mohou šířit na lidi. Co o ní už víme?

Článek

Norek se stal prvním zvířetem, u kterého se oficiálně prokázalo, že může přenášet koronavirus na člověka. V květnu to oznámilo nizozemské ministerstvo zemědělství s odkazem na vládou iniciovaný výzkum na norčích farmách. Tehdy zpráva proběhla médii, aniž by vzbudila větší rozruch, to samé ale nelze říct o nedávné zprávě z Dánska.

Dánové totiž informovali, že přenos covidu-19 z norka na člověka u nich doprovází problém s mutací, která je odolnější vůči protilátkám. Velmi rychle tamní vláda zároveň rozhodla o likvidaci celé populace norků v zemi a o pár dní později zároveň kvůli norkům omezila pohyb lidí v Severním Jutsku, kde se potvrdilo 11 z 12 případů s problémovou mutací.

Vážné důsledky pro vakcínu? Podle vědců spíš unáhlený závěr

Celou akci spustil výzkum dánského zdravotního institutu SSI v Kodani. Ten se zabýval vzorky od více než dvou stovek lidí, u kterých se prokázala mutace koronaviru spojená s přenosem na norčích farmách. Skutečné obavy ale vzbudilo jen 12 z nich, pocházejících od lidí povětšinou z jutského regionu, kteří onemocněli v září. Úřad u této skupiny pojmenované cluster 5 identifikoval několik různých mutací na takzvaném spike proteinu.

Jde o protein, který ční z těla viru jako hrot a hraje klíčovou roli při napadání buněk. Dánští vědci nenašli žádný důkaz, že by mutace dělala virus více smrtící či zvyšovala jeho přenosnost, při laboratorních testech byl ale odolnější vůči protilátkám, což vědce vedlo k varování před potenciálně „vážnými důsledky“ mutace na fungování vakcíny v případě, že se rozšíří do světa.

Reakce vědců z celého světa na sebe nenechaly dlouho čekat. Pohotově se ozvala například Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které „žádné nálezy, které jsou k dispozici, neukazují, že by se tato varianta chovala nějakým způsobem jinak“. Řekl to mimo jiné krizový šéf WHO Mike Ryan a další vědkyně z WHO Soumya Swaminathanová doplnila, že to platí i pro otázku imunitní reakce, a tedy i vakcíny. WHO ale zároveň svým způsobem vyjádřila pochopení pro dánské varování, když uvedla, že přenosy ze zvířat na lidi jsou „vždy znepokojivé“. A velmi podobně reagovala i řada jiných vědců.

Způsob, jakým dánský úřad informoval o svých zjištěních, se nepozdává ani evoluční bioložce Emmě Hodcroftové z univerzity v Basileji, která dlouhodobě mapuje mutace covidu-19 v Evropě a mimo jiné se podílela na nedávném objevu šíření nové mutace viru ze Španělska. „Komunikace vědy by mohla být o hodně jasnější a vedlo by to k snížení obav po celém světě,“ citují Hodcroftovou New York Times.

Za „poplašné informování“ označil dánské počínání například i šéf institutu genetiky na University College London Francois Balloux. „Opravdu si nemyslím, že by nás tohle mělo zvlášť znepokojovat. Existuje mnoho jiných mutací, které nejsou spojené s norky, a zároveň představují větší hrozbu pro vakcínu, řekl podle Guardianu a uvedl příklad nové mutace N439K, o které před pár dny vyšla studie. U této mutace se podle Ballouxe skutečně prokázalo, že „propůjčuje určitou odolnost vůči protilátkám.“ (* pozn. redakce: a navíc už se podle studie rozšířila nejméně do 12 států Evropy)

Opatrnost byla namístě. Vybití norků vědci chválí

Přístup Dánska, který popsal tamní ministr zahraničí Jeppe Kofod slovy „raději zajdeme v boji proti koronaviru příliš daleko, než abychom nebyli dostatečně důrazní“, nicméně vědci hodnotí jednoznačně pozitivně.

„Mnoho zemí zaváhalo a čekalo, než začalo jednat, to může být tváří v tvář viru SARS-CoV-2 velmi škodlivé,“ okomentovala rozhodnutí utratit veškeré norky v Dánsku Hodcroftová. Podobně Dánsko pochválil i Balloux, podle kterého šlo i s přihlédnutím k tomu, že v Dánsku žije třikrát víc norků než lidí, o rozumný krok. „Odhodlání a odvahu Dánska“, které je jedním z největších producentů norkových kožichů na světě, ocenila i WHO.

Chovných norků je po světě 50 milionů. Co s nimi?

Chov norků a prodej kožešin je dlouhodobě ožehavé téma a v mnohých zemích, včetně Česka (od roku 2017), ani není legální. Podle BBC po celém světě žije na chovných farmách asi 50 milionů kusů těchto zvířat.

Kromě Dánska patří mezi velké producenty kožešin například i Čína, Nizozemsko či Polsko, legální je chov v několika dalších evropských zemích i USA. Ohniska šíření nákazy už se objevila kromě zmiňovaného Dánska a Nizozemska i ve Španělsku, Švédsku, Itálii a Spojených státech. Utraceny byly už miliony zvířat, v Dánsku mají být vybita během několika týdnů.

Kvůli náchylnosti vůči koronaviru se nyní zdvihá další vlna odporu proti chovu těchto lasicovitých šelem. Například v Nizozemsku už kvůli tomu uspíšili zákaz, který má nově vejít v platnost už na jaře příštího roku.

Od letošního září se téma kožešinových farem v souvislosti s návrhem na jejich zákaz probírá i v Polsku. Zákon, který osobně napodruhé prosazuje předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, narazil na odpor vlivné lobby kožešinového byznysu. Návrh, který pořád leží v parlamentu, přispěl i ke krizi uvnitř vládnoucí trojkoalice.

Levicová opozice teď v souvislosti se zprávami z Dánska žádá ministra zemědělství o prošetření situace na farmách. „Po těch alarmujících informacích z Dánska by měla polská vláda prověřit situaci u nás a dát veřejnosti vědět, zda máme co do činění s podobnými případy u nás na polských farmách. Pokud by se potvrdily, musíme přijmout adekvátní opatření,“ cituje agentura PAP předsedu strany Levice společně Adama Zandberga.

Na zákaz chovu norků všude po světě apeluje mimo jiné i trojice vědců z Dánska, Číny a Malajsie v dopise otištěném v prestižním časopise Science. Norčí farmy podle nich představují „přístavy zoonických infekčních chorob“ a kromě koronaviru můžou na lidi přenášet například leptospirózu, která může vést k selhání ledvin.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované