Hlavní obsah

Aktuální přehled rozšířenosti mutací v Česku: delta zatím nepřevládá

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Státní zdravotní ústav (SZÚ) potvrdil dosud v Česku 27 případů delta varianty, 59 případů beta varianty koronaviru a sedm nových případů gama varianty.

Článek

Od začátku roku bylo takzvaně sekvenováno 4 200 vzorků pozitivních na covid-19, tedy byla přečtena genetická informace viru. Z nich 800 přibylo nově za červen.

„Pokud budu hovořit o variantách zájmu, takzvaných variant of concern, tak kromě britské varianty B117, původně tedy alfa, evidujeme 27 případů delty, sumárně 59 případů bety, to je jihoafrická varianta, a nově sedm případů gamy, tzv. B1, tedy brazilské varianty,“ řekla Radiožurnálu vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ Helena Jiřincová.

Nové názvy mutací

Světová zdravotnická organizace (WHO) zavedla od června nový systém pro pojmenovávání různých variant koronaviru. Pro jednotlivé mutace začala používat řeckou abecedu. Řídí se tím, kdy byly poprvé objeveny. Cílem je názvy zjednodušit a zároveň se vyhnout stigmatizaci zemí, kde varianty poprvé detekovali. Zde je přehled:

alfa = britská mutace

beta = jihoafrická

gama = brazilská

delta = indická

Podezření, že by se mohlo jednat o jinou než britskou mutaci, jež v ČR od ledna převažuje, laboratoře mohou získat už při PCR testu. Poté posílají výsledky na další potvrzení do laboratoří, které dokážou vzorky sekvenovat.

Cílem Národní referenční laboratoře je takto vyšetřit pět procent pozitivních vzorků. Chce je vybírat náhodně a zároveň se zaměřovat na ty pozitivní případy, kde nastala reinfekce, selhalo očkování, objevil se těžký průběh u lidí mladších 50 let, nebo na větší ohniska.

Vláda schválila, že se bude vyšetřovat kolem 4 000 vzorků měsíčně. Podle Jiřincové bude ministerstvo zdravotnictví proplácet sekvenace od 1. července.

Import mutací jako největší riziko

Odborníci upozorňují, že import a šíření viru s novými mutacemi jsou v současné době asi největším rizikem. Některé varianty dokážou překonávat protilátky vytvořené po nákaze nebo po očkování, zejména po jedné dávce. I v ČR se proto znovu zkrátil interval pro podání druhé dávky u vakcíny Moderna na nejvýše 35 dní. U nejvíce podávané od Pfizer/BioNTech ale zůstává na 42 dnech a u AstraZenecy na 90 dnech.

Delta mutace je příčinou současné další vlny epidemie ve Velké Británii. Nakažení po očkování ale většinou nemají vážné příznaky a nepotřebují nemocniční léčbu. Přesto je například podle členů Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) potřeba testovat zaměstnance vracející se do firem ze zahraničí nebo děti po návratu do škol z prázdnin.

Delta varianta

Variantu koronaviru delta, původně označovanou jako indická, vědci poprvé objevili loni v říjnu v Indii. Více se pak rozšířila letos v únoru a je považována za částečně zodpovědnou za druhou vlnu epidemie v Indii. Tamní úřady v březnu oznámily, že bojují s dvojitou mutací. Indický virolog Šahíd Džamíl ji charakterizoval jako dvě mutace, které se vyskytují společně na tomtéž viru. „Může to viru umožnit, aby se vyhnul imunitnímu systému a snadněji se šířil,“ řekl Džamíl.

Varianta delta se vyznačuje odlišnými symptomy od ostatních variant koronaviru. Podle britské studie Zoe Covid Symptom jsou to především rýma, zimnice, zvýšená teplota, bolesti hlavy a krku, tedy projevy typické pro běžné nachlazení. Naopak u nakažených se příliš často nevyskytuje ztráta chuti a čichu.

Reklama

Související témata:

Doporučované