Hlavní obsah

Brigita. Co způsobuje nová mutace koronaviru

Foto: Pixabay

Více než rok od rozšíření nového koronaviru z čínského Wu-chanu řeší svět otázky, jak si poradit s jeho variantami.

Reklama

28. 1. 6:00

V Česku se od prosince vyskytuje varianta SARS-CoV-2 s označením B117, která je schopná rychlejšího šíření. Laboranti jí říkají Brigita. Co to pro život v zemi znamená, o kolika variantách viru víme a jak reagovat?

Článek

Více než rok od rozšíření SARS-CoV-2 z čínského Wu-chanu se nyní svět potýká s riziky spojenými s jeho novými variantami – mezi aktuálně nejvíce skloňované patří takzvaná britská, jihoafrická a brazilská.

Českem se podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zatím šíří pouze britská varianta, známá také jako B117. Podle ministerstva zdravotnictví zatím nejde o nekontrolované komunitní šíření, přesný přehled o situaci ale chybí a množství dat se stále ověřuje.

Přinášíme odpovědi na klíčové otázky o mutování koronaviru a doposud známá fakta.

O kolika případech britské mutace viru v Česku zatím víme?

Státní zdravotní ústav výskyt potvrdil hned v několika krajích – v Praze, Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji a nově například také na Vysočině a v Plzeňském kraji. Může se ale vyskytovat i v dalších regionech, množství analyzovaných vzorků je totiž zatím velmi omezené.

Podle středečních údajů ústavu je zatím v Česku 200 potvrzených případů varianty. Vyplývá to ze zprávy Národní referenční laboratoře pro chřipku na SZÚ, která dělá takzvanou sekvenaci – tedy podrobnou genetickou analýzu viru, která mutaci potvrdí.

SZÚ o prvních deseti vzorcích informoval 19. ledna s poznámkou, že sahají až do období vánočních svátků. Nově analytici ústavu uvádí, že se britská varianta na území Česka vyskytuje přinejmenším od začátku prosince loňského roku.

„Zatím máme nahlášeny případy z Prahy, Středočeského kraje, Jihlavy, Pardubic, Královéhradeckého kraje, Brna, Ostravy a okolí. NRL eviduje více než 200 detekcí,“ uvedla ve zprávě vedoucí laboratoře Helena Jiřincová.

Laboratoř tuto mutaci pojmenovává jménem Brigita.

Jiné příznaky podle varianty?

Příznaky u lidí nakažených covidem-19 se podle britského průzkumu liší podle toho, zda pacienty zasáhla britská mutace nebo původní. Ti s britskou mutací údajně mají častěji kašel, bolí je v krku a jsou unavení. Ztráta chuti a čichu je u nich naopak méně častá, píše agentura Reuters.

„Ztráta chuti a ztráta čichu byly výrazně méně časté u lidí pozitivních s (britskou) variantou,“ uvádí Britský statistický úřad (ONS). „Jiné příznaky byly běžnější u (britské) varianty, nejčastější byl kašel, bolest v krku, únava, myalgie (bolest svalů) a horečka,“ uvádí ONS. Dušnost, bolest hlavy a obtíže se zažíváním jsou stejně časté u obou variant.

Dozvím se, že jsem pozitivní právě na novou variantu viru?

Krajské hygienické stanice mají za úkol se na takzvanou variantu B117 zaměřit při trasování, od hygieniků se tedy dotyčný může o tomto nálezu dozvědět.

„O tom, že má nakažený britskou mutaci, se dozvíme z Informačního systému infekčních nemocí. S nemocnicemi máme dohodu o prioritizaci trasování těchto lidí,“ uvedl pro Seznam Zprávy ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje David Křivánek.

Jak jsme však již zmiňovali, sekvenování je zatím v Česku stále poměrně omezené, stále také dochází ke zpětnému dohledávání případů. Celý proces od nabrání vzorku až po ověření výsledků sekvenace navíc může trvat i několik dní.

Může se varianta rozšířit po celém Česku?

Ano, zatím však kompletní data nemáme. Odborníci se na základě zkušeností z okolních zemí domnívají, že v současné době může být asi desetina všech případů s novou mutací.

Podle prorektora Jihočeské univerzity a vědce Luďka Berce mutace zcela jistě převládne, pokud se R nového kmene bude dostatečně dlouho udržovat nad hodnotou 1 bez ohledu na R původního kmene.

„Podle mých zjednodušených výpočtů by měl nový kmen v naší populaci při současných podmínkách převážit cca za 60 dní, tedy přibližně za dva měsíce, zhruba to odpovídá i situaci v Británii,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy.

Co přesně o vlastnostech britské varianty víme?

Varianta se rychleji šíří - je nakažlivější. Odborníci se však stále dohadují, jak moc je nakažlivější oproti původní verzi - odhady se pohybují od 40 % do 70 %. Vyšší nakažlivost viru za předpokladu, že jeho ostatní vlastnosti zůstanou stejné, tak poskytuje britskému kmenu konkurenční výhodu, neboť při stejném množství kontaktů nakaženého člověka se zdravými ten s vyšší nakažlivostí v průměru nakazí více z těchto kontaktů.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se na datech zásadněji britská mutace projeví, pokud bude ve 30 až 40 procentech pozitivních vzorků. Reprodukční číslo by bylo vyšší asi o 0,5 proti současnému.

Kromě nakažlivosti se nicméně debatuje i o dalších možných změnách vlastností viru. V pátek například britský premiér Boris Johnson informoval, že podle prvních dat může být varianta také smrtnější. Podle šéfky zdravotnických úřadů v Anglii Yvonne Doyleové to nicméně zatím není jasné a důkazy o vyšší smrtnosti pochází z příliš malého vzorku případů.

„Zdá se, že varianta není horší, pokud jde o zdravotní důsledky. Celkově však může způsobit více úmrtí právě kvůli tomu, že se více šíří a nakazí více lidí,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes.

Pokud člověk nedávno prodělal covid-19, chrání ho protilátky i proti britské mutaci?

Podle zatím známých informací by měly protilátky proti britské mutaci fungovat.

„Nejsou k tomu rozsáhlejší data, ale i z experimentů víme, že jsou změny zejména v britské variantě tak malé, že protilátky fungují. Možná se jejich efekt trochu sníží, ale pouze o trochu,“ okomentoval Jan Pačes.

Jak na infekčnější variantu státy reagují?

Například sousední Rakousko od tohoto týdne zavedlo povinnost nosit v hromadné dopravě a v obchodech místo obyčejných roušek respirátory FFP2. Ke stejnému kroku se už dřív odhodlalo Bavorsko a později i celé Německo. Zákaz podomácku šitých roušek vyhlásila už i Francie a o zavedení povinnosti nosit ochranu dýchacích cest vyšší třídy se hovoří například i v Británii, kde to doporučují vědci.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie zavede ve snaze zpomalit šíření nakažlivějších mutací koronaviru kategorii zvláště rizikových zemí, jejichž obyvatelé budou potřebovat pro cesty do zahraničí testy. Po společné strategii k zastavení šíření nových mutací volá i německá kancléřka Angela Merkelová.

V Česku se FFP2 respirátory zatím jen doporučují. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v neděli v České televizi uvedl, že skupina vedená hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou během tohoto týdne vypracuje analýzu, zda je v Česku možné zavést povinnost užívání respirátorů třídy FFP2 na rizikových místech, a to s ohledem na kupní sílu občanů.

Z pohledu zdravotního je podle ministra doporučení používat vyšší ochranu v místech s větším počtem lidí namístě.

Co víme o takzvané jihoafrické variantě SARS-CoV-2?

Zprávy o jihoafrické variantě se začaly objevovat začátkem ledna. Vědci ji označují také jako 501.V2. Podle prvních informací by mohla být tato varianta o něco problematičtěji než britská.

Světová zdravotnická organizace popsala, že varianta z JAR obsahuje stejně jako takzvaný britský kmen viru například mutaci N501Y, kterou vědci spojují s možností snazšího šíření viru. Kromě toho by ale podle zatím nepotvrzených dat mohla způsobovat i větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám.

„Experiment, který se dělal s jihoafrickou variantou, probíhal tak, že se vzalo sérum pacientů, kteří se čerstvě vyléčili, a bylo plné jejich protilátek. Potom se vzal nový virus a pozorovalo se, zda ho protilátky dobře chytají. V případě jihoafrické varianty se zdá, že ho chytají trochu hůře. Což je špatná zpráva. U britské se zdá, že se hůře nechytají, nebo je tam pouze zanedbatelný rozdíl,“ popsal pro Seznam Zprávy Jan Pačes.

Státní zdravotní ústav zatím výskyt jihoafrické varianty v Česku nepotvrdil.

Máme už větší povědomí o brazilské variantě viru?

Na rozdíl od dvou dřív objevených variant viru nebyla za původ brazilské mutace označena země, kde byla poprvé objevena. Poprvé ji totiž zaregistrovali v Japonsku. Brazilský původ ale má své opodstatnění, protože podle informací japonského Národního institutu pro infekční nemoci (NIID) variantu Japonci detekovali při letištní kontrole u čtyřčlenné skupiny cestujících z Brazílie.

Podle NIID brazilská varianta patří k linii B.1.1.248 a obsahuje celkem 12 mutací. Obavy přitom vzbuzují hlavně dvě z nich – N501Y a E484K. Obě jsou totiž na klíčovém, takzvaném spike proteinu, který hraje zásadní roli při vstupu viru do těla.

To ale není všechno. Mutaci N501Y totiž nese jak britská, tak jihoafrická varianta a vědci se domnívají, že může přispívat k vyšší infekčnosti. Předmětem výzkumu je i její možná odolnost proti protilátkám.

Společnost Pfizer už nicméně prohlásila, že funkčnost její vakcíny tato mutace neohrozí, což potvrdila vůbec první laboratorní studie zkoumající tento problém zveřejněná koncem minulého týdne. Ve spolupráci s firmou ji provedla univerzita v texaském Galvestonu. Na 20 krevních vzorcích lidí, co dostali vakcínu, se ukázalo, že by si měli poradit i s touto mutací.

Ohrožují popsané varianty vakcinaci?

Vzhledem k tomu, že je vakcinace proti SARS-CoV-2 v Česku stále na začátku, jde o klíčovou otázku. Podle odborníků by to však zatím neměl být problém.

„Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy virolog Libor Grubhoffer.

Podobně věc vidí i Jan Pačes z Akademie věd ČR. Pokud by se ukázalo, že existuje varianta, která bude utíkat imunitě, musely by se vakcíny upravit. Nemusel by to však být velký problém.

„Moderní typ vakcín nás zachraňuje. Takzvanou mRNA vakcínu můžeme snadno upravit, aby reflektovala i novou variantu. U mRNA je to vyloženě jednoduché. Například u AstraZenecy musíte vyrobit variantu vektoru, ale pořád je vakcína vlastně stejná z hlediska toho, na co se testuje, jaká je stabilita molekuly, jaké jsou další přídavné látky, jestli vyvolává nějaká reakce, jak dlouho vydrží – nic z toho se nezmění,“ uvedl odborník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované