Hlavní obsah

Pačes: Žádný virus dosud neměl takové hrací pole, jako jsme dali SARS-CoV-2

Foto: Pixabay

Co můžou pro vývoj pandemie znamenat nově popsané varianty viru a ochrání nás protilátky?

Reklama

27. 1. 6:00

SARS-CoV-2 vytvořil hned několik variant, které změnily jeho vlastnosti, v Česku se mluví zejména o takzvané britské variantě. Jak může změnit situaci a co o mutování koronaviru zatím víme?

Článek

První potvrzené případy britské varianty viru v Česku sahají do období vánočních svátků, pravděpodobně se zde ale objevila dříve. Do dvou měsíců by přitom mohla převážit. Některé země už kvůli mutacím přistupují k přísnějším opatřením, česká vláda zatím pouze doporučuje nošení FFP2 respirátorů.

„Je třeba počítat s tím, že situace bude horší. Britská varianta se šíří lépe než varianty původní. Většina nově nakažených bude postupně nakažena právě touto novou variantou, a tím pádem se R zvýší,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes.

Když jsme spolu mluvili v létě, zmiňoval jste, že koronavirus mutuje de facto neustále tím, jak prostupuje populací. Před několika týdny se začalo mluvit o jedné výrazné, takzvané britské mutaci. Ale i několika dalších. Překvapilo vás, že virus rok od začátku šíření takovou variantu vytvořil? Co nyní víme o rychlosti mutování SARS-CoV-2?

Nepřekvapilo, netušili jsme jen, jaká přesně ta varianta bude. Musíme si uvědomit, že virus není živý – nepotkají se dva viry a nevytvoří potomky. Všechny linie se od vzniku vlastně jenom šíří a postupně nabírají mutace, které se mohou hromadit. Každý, komu se podaří nenakazit nikoho jiného, naopak linii ukončí.

Rychlost u tohoto viru je zhruba nějakých 25 až 30 mutací za rok. Kdybychom se dnes podívali na koronavirus libovolného nakaženého člověka, už u nikoho nenajdeme původní variantu, která byla před rokem ve Wu-chanu. Ta už neexistuje. Virus se pořád mění a postupuje dál.

Změny každý postupně hromadí a pomocí toho můžeme i trasovat, odkud kam se virus šíří. U jednoho člověka naběhne jedna mutace, u druhého jiná, další má tu první a přidá k ní svou. Ve většině případů jsou linie mrtvé, protože se podaří šíření viru ukončit. Sem tam se to ale u některé z linií nepodaří. Virus má 30 tisíc nukleotidů neboli písmenek. A my jsme mu bohužel jako lidstvo dali neuvěřitelný materiál pro vyzkoušení si všech možných variant. Dnes už se nakazilo 100 milionů lidí, takže mohl stomilionkrát provést experiment, která mutace by mu mohla pomoct v rychlejším šíření, být škodlivější, nebo naopak být mírnější.

Takže virus de facto trénujeme?

Ano a dali jsme mu obrovské pole, aby si vyzkoušel opravdu každou možnou variantu. Jedna mutace toho většinou neudělá tolik, nemusí se nic stát. Jsou ale citlivá místa. Jedno z nich, kde mutace sledujeme pečlivěji, je protein, pomocí kterého se virus připojuje na hostitelskou buňku a vstupuje do ní. Což je pro nás receptor ACE2, dominanta spike proteinu. Právě díky němu se jmenuje koronavirus.

Foto: Wikimedia commons 4.0

Model nového koronaviru s příznačným prstencem spike proteinů.

Více než 20 mutací dohromady už může vytvořit takovou změnu, že se virus začne chovat jinak. U takzvané jihoafrické a takzvané britské mutace došlo ke stejné mutaci a ACE2 receptor lépe vstupuje do buněk, virus je díky tomu více infekční.

Ale jen tato mutace nestačí, jsou potřeba další – jak britská, tak jihoafrická jich více než 20 dalších mají. Nejsou ale stejné, takže nevznikaly stejně. Není to jeden historický řetízek nákaz, že by jeden člověk nakazil jednoho v Británii a dalšího v JAR – oddělily se od sebe hned na začátku. Někdo odletěl z Wu-chanu do JAR, kde si virus mezi sebou lidé množili a postupně nasbírali mutace, totéž se stalo v Británii. Teď už i v Brazílii.

Výsledky z Brna

Na odhalování varianty B117 – britské mutace – se zaměřili ve Fakultní nemocnici Brno. Ta do pondělí odhalila 183 vzorků s podezřením na tuto variantu. Víc než polovina – celkem 98 případů – připadá na minulý týden. První případ v největší moravské nemocnici odhalili 25. prosince, prověřovali pak zpětně vzorky od září. Od data prvního záchytu znovu analyzovali 8173 vzorků, z nich 2997 pozitivních, takzvaná britská varianta tak nyní představuje průměrně šest procent záchytů SARS-CoV-2. Krajské hygienické stanice mají nově za úkol se na takzvanou variantu B117 zaměřit i při trasování.

Může koronavirus postupně získávat i další a potenciálně nebezpečné vlastnosti?

Jak jsem zmínil, viru dáváme neuvěřitelný prostor. Těchto variant jsme si všimli – v oblasti se zvedne číslo R, řešíme, čím to je, a zjistíme, že všichni nakažení mají totožnou variantu viru, která se navíc šíří velmi rychle.

Pochopitelně můžeme čekat, že se objeví i varianty, které budou mít jiné vlastnosti – doufejme, že to budou vlastnosti pro nás lepší, že třeba budou méně smrtelné, ale bohužel se může stát i to, že budou horší a budou více zabíjet.

Už nyní se kromě infekčnosti zvlášť u varianty z JAR mluví například o větší odolnosti vůči protilátkám. Jde o podložené obavy?

Protilátky, které jako lidé vytváříme, tvoříme proti takovým kouskům povrchu viru, které jsou takzvaně silně imunogenní – mají tedy nějaký zajímavý tvar, který se jednak nevyskytuje v člověku, zároveň je hodně zajímavý a netradiční, takže se na něj dobře nalepí daná protilátka. To je typicky spike protein – většina protilátek a tím pádem i většina vakcín je namířena proti tomuto spike proteinu. Zrovna v něm je ale mutace, která tím pádem maličko tvar změní. A když změníte tvar, může ho protilátka hůře detekovat.

Experiment, který se dělal s jihoafrickou variantou, probíhal tak, že se vzalo sérum pacientů, kteří se čerstvě vyléčili, a bylo plné jejich protilátek. Potom se vzal nový virus a pozorovalo se, zda ho protilátky dobře chytají. V případě jihoafrické varianty se zdá, že ho chytají trochu hůře. Což je špatná zpráva. U britské se zdá, že se hůře nechytají, nebo je tam pouze zanedbatelný rozdíl.

Britská mutace

Nová varianta koronaviru se objevila jako první ve Velké Británii, která kvůli ní zavedla přísnější opatření a řada zemí ještě více omezila se Spojeným královstvím možnosti cestování. Varianta už se nyní ale vyskytuje v celé řadě států včetně Česka. Největší nebezpečí britské mutace je zatím ve vysoké nakažlivosti, šíří se pravděpodobně o 40 až 70 procent rychleji.

Pokud tedy člověk nedávno prodělal covid-19, chrání ho protilátky i proti britské mutaci, která už je několik týdnů i v Česku?

Nejsou k tomu rozsáhlejší data, ale i z experimentů víme, že jsou změny zejména v britské variantě tak malé, že protilátky fungují. Možná se jejich efekt trochu sníží, ale pouze o trochu.

Menší účinek by ale potenciálně mohla mít léčba plazmou, zejména pokud jde o variantu z JAR?

Ta plazma bude mít z tohoto hlediska horší vlastnosti. Je ale třeba dodat, že tato léčba je i dnes spíše nouzové řešení – obsahuje množství látek, na které organismus může špatně reagovat.

Pokud jde o vakcíny – co pro jejich vývoj šíření nových variant znamená?

Kdyby se ukázalo, že opravdu existuje varianta, která bude utíkat imunitě, potom se budou muset upravit. Ale zatím to tak není. Moderní typ vakcín nás zachraňuje. Takzvanou mRNA vakcínu můžeme snadno upravit, aby reflektovala i novou variantu.

U mRNA je to vyloženě jednoduché. Například u AstraZeneca musíte vyrobit variantu vektoru, ale pořád je vakcína vlastně stejná z hlediska toho, na co se testuje, jaká je stabilita molekuly, jaké jsou další přídavné látky, jestli vyvolává nějaké reakce, jak dlouho vydrží – nic z toho se nezmění.

V pátek britský premiér Boris Johnson uvedl, že by britská varianta mohla být také smrtelnější. Zaznamenal jste, že by toto tvrzení už podpíraly odborné publikace?

Zatím nezaznamenal. Dosavadní data tomu ale nenasvědčovala, brazilská varianta v tomto ohledu vypadá hůře, údaje jsou ale velmi nejasné. Zdá se, že varianta není horší, pokud jde o zdravotní důsledky. Celkově však může způsobit více úmrtí právě kvůli tomu, že se více šíří a nakazí více lidí.

Mění se také celková citlivá populace. Starší generaci jsme jako lidstvo ochránit nedokázali, a to se netýká jen Česka. Nezvládli to ve Švédsku, ve Francii, v Itálii a řadě dalších zemí. Velké množství lidí už zemřelo a někteří lékaři upozorňují, že se věková struktura obětí mění.

O výskytu britské varianty v Česku informoval Státní zdravotní ústav nedávno s tím, že první případy sahají do 25. prosince. Informace jsou zatím kusé, je ale možné odhadnout, jak moc už se zde varianta rozšířila?

V tomhle je situace v Česku tragická, nestíháme testovat, natož sekvenovat viry. Osekvenovaných vzorků je málo. Ve Velké Británii se sekvenuje přibližně každý desátý vzorek, tudíž vědí velice dobře, jak se varianta šíří. My to nevíme. Je to opravdu problém, protože je to nutné sledovat a je třeba, aby stát věděl, co se děje v populaci.

Varianta z JAR

Už začátkem ledna se začaly objevovat zprávy o jihoafrické variantě označované jako 501.V2, která zároveň může být nebezpečnější než ta britská. Světová zdravotnická organizace popsala, že varianta z JAR obsahuje stejně jako takzvaný britský kmen viru například mutaci N501Y, kterou vědci spojují s možností snazšího šíření viru. Kromě toho by ale podle zatím nepotvrzených dat mohla způsobovat i větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám.

Ministerstvo zatím spíše uklidňuje, teprve se mluví o případném doporučení nošení respirátorů FFP2 v MHD nebo obchodech. Podle vás je důvod k obavám?

Je třeba počítat s tím, že situace bude horší. Britská varianta se šíří lépe než varianty původní. Většina nově nakažených bude postupně nakažena právě touto novou variantou, a tím pádem se R zvýší. Tudíž pravidla, která dodržujeme a která fungují, už stačit nebudou.

Přibližně od půlky ledna se v Česku číslo R nepatrně zvyšuje, jde o malé denní rozdíly, ale přesto si jich nelze nevšimnout, země přitom po celou dobu zůstává v nejvyšším protiepidemickém stupni. Může být za tímto mírným zvyšováním R šíření britské varianty viru?

Může. Ale opravdu pro to nemáme dostatečné informace. Je možné, že křivky, které se nyní ohýbají, přestože se pravidla nezměnila, s tím už souvisí. Ale odborně se to bude dokazovat jen těžko – vše souvisí i s ochotou dodržovat tato pravidla.

Podívat se ale můžeme třeba na Portugalsko – dobře zvládlo první i druhou vlnu. Teď má ale země v přepočtu na obyvatele nejvyšší průměrný počet nově nakažených na světě. Jejich pravidla přitom do této doby fungovala, neudělali chyby, které jsme udělali my. Dostala se tam ale britská varianta viru a pravidla, která dřív stačila, už nyní nestačí.

Jak se podle vás bude situace dále vyvíjet? Je možné, že variant koronaviru bude i nadále přibývat?

Tragédie je, že lidstvo pandemii nezvládlo a z pohledu genetiky si zde pěstujeme nejhorší možnou variantu – protože viru dáváme prostor, aby si vyzkoušel všechno. Třicet tisíc písmenek, sto milionů nakažených – každé písmenko virus zkouší vyměnit za něco jiného v různých kombinacích. Ještě nikdy žádný virus na téhle planetě neměl takové hrací pole, jako jsme dali SARS-CoV-2.

Brazilská varianta

Zatím popsané varianty SARS-CoV-2 před několika dny doplnila ještě třetí, a to takzvaná brazilská. Zatím se toho o ní příliš neví, jelikož ale obsahuje některé stejné mutace jako britská verze VUI 202012/01 a jihoafrická 20C/501Y.V2, vzbuzuje obavy, že by mohla i ona způsobovat zrychlení šíření viru nebo být odolnější proti protilátkám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované