Hlavní obsah

Zvířecí symbol Krkonoš mizí. Ochranáři se pokusí o jeho záchranu

4. 11. 2018
Foto: Ondřej Prosický, naturfoto.cz, KRNAP

Zvýšit počty tetřívka obecného v Krkonoších má budování nových tokanišť, na kterých budou mít vzácní ptáci klid. V posledních letech počet samců tetřívka v Krkonoších klesl na 74.

Žije v poklidných slatinách a na odlehlých rašeliništích a loukách. V posledních letech však počet jeho samců klesl pod stovku. Tetřívek obecný je ohroženým druhem a jednou z posledních lokalit v České republice, kde se vyskytuje v hojnějším počtu, jsou Krkonoše.

Článek

Jenže i odtud ohrožený pták postupně mizí. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) proto chce opeřenci, který patří k jeho symbolům, pomoct s rozmnožováním. V Krkonoších tak vznikne 38 hektarů nových tokanišť, míst, kde se tetřívek může v klidu rozmnožovat.

V 90. letech jich bylo přes 200, před čtyřmi lety 114 a loni počet samců tetřívka obecného spadl na 74. Na vině je především lidská činnost a úbytek míst vhodných pro život. „Tokaniště odrůstají a dochází ke střetům s turisty, proto tetřívci pomalu mizí,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Roli v klesajícím počtu tetřívků hrají také vysoké stavy zvířat, která ničí jejich hnízda a pro potravu loví zejména mladé jedince – lišky obecné, divoká prasata a další.

Správa KRNAP se proto rozhodla s úbytkem vzácného opeřence bojovat pomocí tvorby nových tokanišť na 11 plochách o celkové výměře 38,86 hektaru. „Nejprve je třeba najít vhodnou lokalitu pro tokání, pak prostor vytěžit a zpracovat materiál,“ popsal proces tvorby tokanišť Drahný. Tokaniště je místo, kde se pták může v klidu rozmnožovat takzvaným tokáním, tedy tancem samce kolem samice.

Tetřívek k životu potřebuje otevřenou krajinu. Úkryt i potravu hledá v porostech borůvčí, brusinek a vřesu. „Pomocí přepážek opětovně zavodňujeme lesní rašeliniště, podsazujeme potravně významné dřeviny jako třeba břízu a jeřáb, podporujeme bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých rostlin a vytváříme pro něj nová tokaniště. Zároveň se snažíme vyloučit jakékoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem,“ popisuje tvorbu tokanišť ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Je to totiž i cestovní ruch, který ptákovi škodí. Vyrušení skupinou turistů, a to zejména v zimě, pro něj může mít fatální následky, neboť kvůli vyplašení a úniku z úkrytu zvíře ztrácí cenné síly, které mu pomáhají zimu přežít.

Cestu k záchraně tetřívka obecného formou nových tokanišť na území nejen Krkonoš, nýbrž celé České republiky, vidí i ornitolog a ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Nová uzpůsobená tokaniště jsou cestou, jak tetřívka zachránit, ale je třeba najít vhodnou oblast, kde bude mít klid nejen od turistů, ale i od lesníků. Otázkou také zůstává, zda je tento krok včasný a dostatečný,“ uvedl.

Tetřívek obecný je středně velký druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých. Jde o extrémně plachého tvora, jenž je velice citlivý ke změnám ve svém prostředí. „Tetřívek na své prostředí klade vysoké nároky, jeho přítomnost značí zdravý ekosystém. Má rovněž kulturní a estetickou hodnotu,“ řekl Vermouzek.

Tetřívek se vyznačuje rudými pouškami nad očima a ocasem, které v toku rozevírá jako bažant. Samička je zbarvená do hněda. Živí se rostlinami a drobným hmyzem. Na zimu nikam neodlétá a v případě velkých mrazů se zahrabe do sněhové pokrývky. Tetřívci se páří od března do května a inkubační doba mláďat trvá přibližně měsíc. Tetřívek se v izolovaných ostrůvcích vyskytuje od západní Evropy po severozápadní část Pacifiku. Nejvíce tetřívků žije na Sibiři a ve Skandinávii.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama